Identita jako masový hrob

31. 08. 2010 | 10:51
Přečteno 6099 krát
Objev hrobu ubitých Němců v Dobroníně na Vysočině znovu otevřel onu pověstnou skříň plnou kostlivců. Archeologové, na které jsme zvyklí spíše z vykopávek starověkých osídlení, tentokráte odkrývají minulost, kterou si nynější sedmdesátníci a starší ještě jako děti pamatují.

K desateru přikázání by mělo být přidáno ještě jedenácté - Nevyženeš!

Archeologové tedy otevírají minulost živou, až nebezpečně živou. Tou se totiž - díky nepromlčitelnosti zločinů genocidy - zabývají rovněž, a především, kriminalisté. Pokud se vyšetřovatelům podaří shromáždit dostatek důkazů, pak se proviněním těch, kdo povraždili v prvních poválečných dnech místní Němce, bude zabývat soud. Ale žádný pozemský soud nikdy neurčí to, do jaké míry se stalo vyhnání a vraždění sudetských Němců součástí nás samých. Nás, kdo "…žijeme v domech, které vybudovali…", jak uvedl (24. srpna na serveru aktuálně.cz) jeden z těch dobronínských rodáků, kteří nechali nad masovým hrobem vztyčit dřevěný kříž. Ten snad zůstane součástí krajiny jednoho z nejméně samozřejmých krajů republiky, jehož hlavním městem prochází stará česko-moravská zemská hranice. Prochází Jihlavou, jež byla centrem německy mluvícího jazykového ostrova, obklopeného slovanským mořem.

Pohlednice z Vysočiny

Při skládání pohlednice z Vysočiny lze rámečky vyhrazené žánrovým obrázkům vyplnit různě. Pokud by měl být celek pozdravem z již neexistující německo-židovské Vysočiny, pak v jednom políčku by mohl být náhrobek údajné Hitlerovi babičky z židovského hřbitova v Polné (Rosalia Müller, rozená Hüttler) Po náhrobku prý za války pátrali esesáci, aby ho odstranili. Ten však přečkal skryt. Nebo zpodobnění nedaleké vesnice Kamenná, vybrané SS za vzorově árijskou. A taky foto Žida Leopolda Hilsnera, obviněného z údajné rituální vraždy děvečky Anežky Hrůzové. Za prokázání jeho neviny se bral profesor Tomáš Garigue Masaryk a jeho odsouzení antisemitské hilsneriády ho učinilo světově známým. Další rámeček by mohl být vyhrazen právě kříži na louce Budínka v Dobroníně. A políčka by byla spojena nápisem protkaným jeřabinami: "Nejprve Němci zradili zemi a vyvraždili Židy, pak Češi vyhnali Němce, Bůh nám všem odpusť."

Jedenácté přikázání

Součástí identity je někam patřit. Pokud jsou lidé ve svém patření znejistěni, dokážou bestiálně vraždit. Válka a okupace lidské spolupatření znejistila až na samou mez. Spory, zda se na poválečné vraždění vztahuje zákon amnestující činy násilí na Němcích, které "souvisely s bojem za svobodu nebo byly projevem spravedlivé odplaty", jsou dobré jen pro ctitele právních fikcí. Spíše by k desateru přikázání, v kterých je i nezabiješ, mělo být přidáno ještě jedenácté. Nevyženeš. Aby se tak posílila identita všech, kdo tu žijeme. Všech, kdo chtějí, aby jejich patření nestálo jednou nohou v masovém hrobě.

Vyšlo v kavárně online 31. srpna 2010
http://zpravy.idnes.cz/nazor-k-desateru-prikazani-by-melo-byt-pridano-jeste-jedenacte-nevyzenes-1qt-/kavarna.asp?c=A100830_153921_kavarna_chu

Pochodem smrti ztratilo Brno tvář

Brněnský pochod smrti změnil hlavní město Moravy v provinční zapadákov

Je tomu pětašedesát let co druhé město republiky vylikvidovalo část svého ducha. 31. května 1945 začalo být nově zřízenými Revolučními gardami vyváděno na dvacet tisíc německých obyvatel Brna. Dělo se tak na přímý rozkaz komunistického ministra vnitra Václava Noska krátce poté, co prezident Edvard Beneš pronesl z balkonu brněnské Nové radnice projev vyzývající k „vylikvidování“ všeho německého. Z toho samého balkonu, z kterého před šesti lety řečnil Adolf Hitler o návratu do domova tisícileté říše. Heim ins Reich. Oběma se po projevech dostalo od skandujícího davu frenetických ovací. “Bylo to nejstrašnější procesí Božího těla všech dob…“ cituje historik Ján Mlynárik (Danubius) jednoho z účastníků vyvedení, jak čistku eufemisticky označili její osnovatelé. Vžil se však pro ni jiný název. V Brně jí neřekne nikdo jinak, než pochod smrti. V procesí totiž defilovali hlavně ženy, děti a starci. Většina ostatních brněnských Němců město opustila již před dubnovou frontovou ofenzívou Rudé armády, nebo jako příslušníci Wehrmachtu či Volkssturmu rozseta mrtva na bojištích nebo v zajateckých táborech. Proč by jim to probůh brněnští Češi nepřáli. Proč se ale sami potupili krutostmi na nemohoucím zbytku, je z dnešního hlediska těžko pochopitelné…

Na pochod smrti k rakouským hranicím nazírá se doposud v Brně buďto výhledem z Kounicových kolejí, kde bylo za okupace popraveno na 1300 Čechů, nebo z padesáti kilometrů vzdálených Pohořelic, kde zahynulo na 1700 deportovaných. Oko za oko, zub za zub. Nechť mrtvý pochovávají své mrtvé! Nelze se vcítit do dějů, které i pamětníci znají už nanejvýš jen z mládí. Nelze již poměřit ochotu a schopnost tehdejších brněnských Čechů a Němců žít společně v jednom městě. Není na čem zvážit vinu toho, kdo první hodil kamenem. A byl to nepochybně německý nacismus, který vyhnal či povraždil tisícky brněnských židů a zbavil tak město třetí entity, jenž město vytvářela. Z kulturně nacionalistického hlediska vlastně paradox. Židé v Brně, na rozdíl od Prahy, patřili v naprosté většině k německému živlu. A antisemitismus byl díky tomu u brněnského převážně českého proletariátu silnější, než jinde v republice. Jedno však pětašedesát let po pochodu smrti říci lze: poválečné Brno ztratilo svůj status druhé metropole a začalo se propadat do provinčnosti. Bezpochyby se takto nestalo jen díky čtyřiceti rokům komunismu. Živou tkáň města po staletí tvořilo právě česko-německé soupeření a židovský obchodně-průmyslový genius. Ten vytvořil město, které směle konkurovalo Vídni i Praze. Po tom je veta.

Ani Zbrojovka, ze které vyjížděli čačtí a celou okupaci dobře živení dělníci „vylikvidovat“ Němce, již rozkradena neexistuje. Tak, jako z většiny továrních komplexů, zbyl z ní jen brownfield. Ve městě, v kterém vycházelo několik německých a českých deníků (včetně Lidových novin), není již dnes jediné samostatné redakce. Jen traktor Zetor stále ještě vyjíždí z továrních bran. A tisíce studentů plní brněnské vysoké školství.

Pochodem smrti ztratilo Brno tvář. Nejen tu, kterou ztrácíme při spáchání něčeho hanebného. Spíše, jakoby se z mosaiky města odloupla velká část vzorků. Zbývá jen kontura, při jejíž rekonstrukci se dá snad odhadnout odstín a tvar. Pětašedesát let je již v příhraničí živé paměti. Za pár dalších let už budou vidět vytlučenou mosaikou jen břehy řeky zapomnění.

Vyšlo 2. června 2010 ve zkrácené verzi v Brněnském deníku Rovnost

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy