Skupina romských podnikatelů a aktivistů se dnes pokusí vytvořit pod záštitou jihomoravského hejtmana Michala Haška z ČSSD celostátní romskou organizaci, která by zastupovala tuto menšinu při jednání s vládou.

Sjezd má moderovat herec Jan Čenský. S moderováním soutěží romských miss má Čenský již zkušenosti. Na brněnském výstavišti ale nepůjde o promenádu krasavic v plavkách. Organizátoři totiž mají mít dokonce ambici založit romskou politickou stranu. A takováto snaha na sebe poté, co se hitem televizního zpravodajství staly záběry z pravidelných nenávistných „anticikánských“ demonstrací babího léta ve Varnsdorfu, poutá mediální pozornost. Jaká moderátorská úskalí známého pohádkového herce asi čekají?

Těžký úkol pro prince

Pokud nechá moderátor převládnout na sjezdu organizátory (a to je pravděpodobné, neb si ho najali), pak bude výsledkem stěží celostátní organizace. V organizačním výboru a mezi generálními partnery sjezdu jsou zastoupeni téměř výhradně romští podnikatelé z jihu a severu Moravy.

Seznam podnikatelů organizujících sjezd také téměř splývá s osobami zastoupenými kdysi v pracovní skupině ministra práce a sociálních věcí Zdeňka škromacha pro „obtížně umístitelné občany na trhu práce se zřetelem na romskou komunitu“, již léta vedl bývalý romský komunistický poslanec Ladislav Body. Výsledky této pracovní skupiny byly, velmi delikátně řečeno, nepříliš upokojující. Zprostředkovávala totiž zakázky romským podnikatelům v očekávání toho, že budou zaměstnávat „své“ lidi při objednávkách železničních staveb, čištění říčních koryt, apod.

Ti ale zaměstnávali na „kopáčskou“ spíše Ukrajince, nebo Romy ze Slovenska. Část zpronevěřených zakázek pak řešily soudy, padl i jeden ojedinělý (podmíněný) trest v oblasti „etnobyznysu“. (celkovou panoptikální atmosféru tohoto tělesa výstižně zachycuje sedm let stará reportáž Jak dělají politiku romští předáci redaktorky Evy Tomanové z pořadu Na vlastní oči TV Nova).

Hrozí také, že moderátora převálcuje na pozvánce uvedený odborný garant sjezdu Viliam Záthurecký - podnikatel, politik, předseda Rady pro národnostní menšiny a Komise pro evropské fondy Jihomoravského kraje a šéf místní organizace ČSSD Brno-střed, známý z kontroversních kaus pojících se s prolínáním světa byznysu a regionální politiky.

Koneckonců, sjezd má podle programu řešit především zaměstnanost, sociální politiku a bezpečnost ve vztahu k Romům a sociální demokraté věnovali romské problematice jednu ze svých Oranžových knih. V té se brali při řešení vzdělávání a zaměstnávání Romů za kvóty. Problém toho, koho za Roma považovat, vyřešili jednoduchou úvahou: o počtu Romů a jejich zastoupení na školách a na pracovištích rozhodnou odborné sociologické posudky a studie. Dnes se v rámci ČSSD k zapomenuté „romské“ Oranžové knize, jejímž spiritus agens byl bývalý zmocněnec vlády pro lidská práva Petr Uhl, nikdo nějak nehlásí. Ba ani sociálnědemokratický rumburský starosta Jaroslav Sykáček z ní při pořádání demonstrace, která rozjela nenávistné pochody na Šluknovsku, necitoval.

Vznikne romská strana?

Těžko, velmi těžko bude tedy herec Čenský moderovat vznik nové ROI – Romské občanské iniciativy. Ta v roce 1990 vykazovala na šedesát tisíc členů a pod křídly Občanského fóra ji v parlamentu zastupovalo několik poslanců. Již při volbách v roce 1992 nezískala ani půl procenta hlasů. V roce 2001 počet jejích řádně zaregistrovaných členů klesl na sto padesát a před volbami v roce 2002 uzavřel její předseda, podnikatel s realitami Štefan Ličartovský, dohodu s nacionalistickou Národnědemokratickou stranou o řešení „sociálních otázek". Ve skutečnosti se ale mělo jednat o rozdělení peněz z možného státního příspěvku za hlasy. Tím ovšem ROI pro většinu zbylých příznivců, zvláště z řad volících neromských multikulturalistů, definitivně skončila. V roce 2009 stranu formálně rozpustil Nejvyšší správní soud pro nedodávání finančních zpráv.

U počátků ROI stálo několik výrazných osobností, především právníci Emil Ščuka a#Klára Samková-Veselá. Předseda ROI Ščuka měl pro velkou část Romů zjevné charisma. Ale i kdyby ho dokázal uplatnit a rozvinout v talent organizační, nemohl dodat to, co „roikaři“ tehdy chtěli a očekávali: přístup k zakázkám na způsob, jakým je kdysi zařizoval Svaz Cikánů-Romů. Ten na přelomu šedesátých a sedmdesátých let zajišťoval svým členům zaštítění šedé zóny sezónních řemesel, výkopových, stavebních a dalších prací v takové míře, že se na ono období mezi romskými staršími vzpomíná jako na zlaté časy.
Advokátka Samková, v letech 1990 až 1992 poslankyně za ROI v tehdejším federálním parlamentu (po revoluci asi nejznámější „Romka volbou“ – stejně jako Petr Uhl – dnes by se asi řeklo „neetničtí Romové“), vidí problém soužití majoritní společnosti s Romy v tom, že většina jim upírá jejich identitu, a oni, aby přežily jako Romové, jsou „schopni zcela odsunout stranou zákony majoritní společnosti, využít a zneužít sociální systém a oddat se kriminálním činům majetkového i násilného charakteru.“ Jenomže za těchto okolností je, jak varovala ve svém (již zaniklém) blogu na serveru aktuálně cz, majoritní společnost schopna dojít ke „konečnému" řešení romského problému zřizováním koncentračních, vyhlazovacích a pracovních táborů, případně „jen" roztřiďováním Romů do různých skupin dle „stupně přijatelnosti pro majoritu a jejich vystěhováváním do míst podstatně nepříznivějších pro život."

Takováto varování by se měla brát vážně. Pokud je to popírání romské identity, které je příčinou vzniku takových pojmů jako „nepřizpůsobiví občané“, pak držme palce herci Čenskému, ať jeho moderování posune na sjezdu přítomné Romy k zítřkům, které jim identitu napevno zaručí. A snad i bez kvót, jak je popsáno v „romské“ Oranžové knize ČSSD. Forma identity opřená o kvóty představu toho, jak Romy zaměstnají „jejich“ podnikatelé, totiž opravdu vede do pekel.

vyšlo ve zkrácené verzi 14. října v MFDnes