Pohodáři
Tak už došlo i na nás!
Další diskriminace určité skupiny lidí, omezování jejich práv, je na obzoru.
Jako by nestačilo to dělení lidí na bílé a barevné, na heterosexuály a homosexuály.
Jako by nepřinesl usilovný boj za práva menšin žádný úspěch
Jedni se musí stále vymezovat proti druhým!
Takže slogan „Boj za práva menšin“ je stále aktuální.
Ale co když se tentokrát nejedná o menšinu?!
Co když je těch, kteří začínají být diskriminovaní, dejme tomu tolik, co těch druhých?!
Zapeklitá situace.
Bez statistického srovnání to nepoznáme.
Protože ti, za které v této glose kopu, jsou všude mezi námi.
Jsou to ti, kteří nejspíš bojují sami se sebou nerovný boj. Se svou nadváhou!!!
Jejich tváře zdobí zpravidla úsměv. Jsou to pohodáři tělem i duší, překypují bodrostí.
Kdykoliv vás obejmou, spočinete v jejich měkké poduškovité náruči. Jak příjemně se liší taková náruč
od kostnatých výčnělků na těle vychrtlíků! Těch klubíček nervů, která zápasí s nadměrnou sekrecí
žaludečních šťav a nervozitou.
A teď si představte, že by tito laskaví polo nebo plnotlouštíci měli být ve společnosti odmítáni!
Uprostřed léta jsem slyšel v rozhlase děsivou zprávu: Gondoliéři v Benátkách odmítli provézt ve svých
člunech benátskými kanály obézní klienty, protože by se jim gondoly do vody příliš ponořily a těžko
by s nimi na hladině manévrovali!
Mezi pěti osobami, které gondoliér ve své lodi proveze, nemůže být žádný tlouštík. To by pak musely
ty osoby být jen čtyři. Možná by takový klient musel platit za dva.
Co si to ti gondoliéři všechno nevymyslí?
Představuji si, jak by to mohlo pokračovat.
U každého přístaviště gondol je váha. Někdo ji kontroluje. Běda, když její ručička vyletí nad….
Nad jaké číslo? Co je nadváha? Lékaři nás už dávno poučili, odkdy se u každého z nás počítá nadváha.
Kdo to bude na nábřeží v Benátkách posuzovat?
Záhy budou nadvážníci platit za svá kila navíc i jinde.
Ve výtahu na Eiffelovku, na různých rozhlednách.
Někdo vymyslí, že pro své pohodlí potřebují takoví lidé rovnou dvě místa v letadle, v kině, v divadle…
Všude budou více platit.
Uslyšíme slogany „Tloušťka se nevyplácí“ apod.. Znásobí se reklamy na nejrůznější diety, cvičení,
masáže, liposukce.
A naše blahobytná společnost, která se nudí a nemá starosti, najde další zdroj činností a zábavy.
Ne, neberte mě vážně!
Tohle všechno je samozřejmě nadsázka a letní žert!
Bylo by ovšem dobré, kdyby nadvážníci sami podnikli něco, aby je při nástupu do gondol nikdo
nevážil.
I když, na druhé straně, umíte si představit, že by mezi námi žádní nebyli?
To by byla pěkná nuda!
Další diskriminace určité skupiny lidí, omezování jejich práv, je na obzoru.
Jako by nestačilo to dělení lidí na bílé a barevné, na heterosexuály a homosexuály.
Jako by nepřinesl usilovný boj za práva menšin žádný úspěch
Jedni se musí stále vymezovat proti druhým!
Takže slogan „Boj za práva menšin“ je stále aktuální.
Ale co když se tentokrát nejedná o menšinu?!
Co když je těch, kteří začínají být diskriminovaní, dejme tomu tolik, co těch druhých?!
Zapeklitá situace.
Bez statistického srovnání to nepoznáme.
Protože ti, za které v této glose kopu, jsou všude mezi námi.
Jsou to ti, kteří nejspíš bojují sami se sebou nerovný boj. Se svou nadváhou!!!
Jejich tváře zdobí zpravidla úsměv. Jsou to pohodáři tělem i duší, překypují bodrostí.
Kdykoliv vás obejmou, spočinete v jejich měkké poduškovité náruči. Jak příjemně se liší taková náruč
od kostnatých výčnělků na těle vychrtlíků! Těch klubíček nervů, která zápasí s nadměrnou sekrecí
žaludečních šťav a nervozitou.
A teď si představte, že by tito laskaví polo nebo plnotlouštíci měli být ve společnosti odmítáni!
Uprostřed léta jsem slyšel v rozhlase děsivou zprávu: Gondoliéři v Benátkách odmítli provézt ve svých
člunech benátskými kanály obézní klienty, protože by se jim gondoly do vody příliš ponořily a těžko
by s nimi na hladině manévrovali!
Mezi pěti osobami, které gondoliér ve své lodi proveze, nemůže být žádný tlouštík. To by pak musely
ty osoby být jen čtyři. Možná by takový klient musel platit za dva.
Co si to ti gondoliéři všechno nevymyslí?
Představuji si, jak by to mohlo pokračovat.
U každého přístaviště gondol je váha. Někdo ji kontroluje. Běda, když její ručička vyletí nad….
Nad jaké číslo? Co je nadváha? Lékaři nás už dávno poučili, odkdy se u každého z nás počítá nadváha.
Kdo to bude na nábřeží v Benátkách posuzovat?
Záhy budou nadvážníci platit za svá kila navíc i jinde.
Ve výtahu na Eiffelovku, na různých rozhlednách.
Někdo vymyslí, že pro své pohodlí potřebují takoví lidé rovnou dvě místa v letadle, v kině, v divadle…
Všude budou více platit.
Uslyšíme slogany „Tloušťka se nevyplácí“ apod.. Znásobí se reklamy na nejrůznější diety, cvičení,
masáže, liposukce.
A naše blahobytná společnost, která se nudí a nemá starosti, najde další zdroj činností a zábavy.
Ne, neberte mě vážně!
Tohle všechno je samozřejmě nadsázka a letní žert!
Bylo by ovšem dobré, kdyby nadvážníci sami podnikli něco, aby je při nástupu do gondol nikdo
nevážil.
I když, na druhé straně, umíte si představit, že by mezi námi žádní nebyli?
To by byla pěkná nuda!