Petr je policistou ve Velké Británii. Mluví pěti jazyky a dobrovolně vypomáhá v knihovně cizojazyčné literatury pro místní imigranty.
Při nedávném úklidu skříní na Britském velvyslanectví našel můj kolega knížku, kterou jsem prvně četla, když jsem v roce 1986 nastoupila do diplomatických služeb. Už tehdy působila „Příručka pro pracovníky diplomatické služby a jejich manželky vyslané na diplomatické mise v zahraničí“ z roku 1965 poněkud podivně a zastarale. Z dnešního pohledu mi pak některá doporučení připadají vhodná spíše pro televizního produkčního, který připravuje historický film.
Zatímco pro politiky a diplomaty je přesné znění a institucionální uspořádání projednávaných mezinárodních úmluv nesmírně důležité, většina občanů EU jim příliš pozornosti nevěnuje. Pro většinu lidí je totiž podstatné spíše to, jak výsledná podoba ovlivní jejich podnikání a každodenní život.
Na den přesně před šedesáti lety se mladá princezna Alžběta dozvěděla o smrti svého otce, Jeho Veličenstva krále Jiřího VI. Jak vědí generace britských školáků, pobývala tehdy v odlehlém resortu Treetops v Keni, který má apartmány postaveny v korunách stromů. Trvalo několik hodin, než se k Alžbětě tato zpráva dostala.