Co dělat a nedělat podle diplomatické etikety
Při nedávném úklidu skříní na Britském velvyslanectví našel můj kolega knížku, kterou jsem prvně četla, když jsem v roce 1986 nastoupila do diplomatických služeb. Už tehdy působila „Příručka pro pracovníky diplomatické služby a jejich manželky vyslané na diplomatické mise v zahraničí“ z roku 1965 poněkud podivně a zastarale. Z dnešního pohledu mi pak některá doporučení připadají vhodná spíše pro televizního produkčního, který připravuje historický film.
Pro ilustraci:
Vizitky: „vdaná žena nikdy nesmí dát svou vizitku muži“
Zasedací pořádek hostů při večeři: „Pokud rozesadíte oficiální hosty nesprávně, mohou následující den podat oficiální protest, nebo dokonce odejít hned po polévce.“
Oblékání: „V Anglii není denní oblečení ženy mimo domov považováno za společenské, pokud nezahrnuje klobouk a rukavice… ženy pracující na ambasádě by tudíž pro všechny případy měly mít klobouk a rukavice ve své kanceláři.“
V roce 1965 pochopitelně neexistovala žádná doporučení vztahující se na nástroje moderní diplomacie, jako jsou mobilní telefony, internetové stránky a jiná elektronická média. Nápadné jsou také některé kulturní změny posledních 40 let. Autoři brožury například ani nepomysleli na možnost, že by příslušníci britské diplomatické služby mohli mít místo manželek také manžely nebo partnery.
Nicméně některá doporučení jsou aktuální neustále. Diplomatům se například stále doporučuje, aby si s sebou při vyslání na nový zastupitelský úřad vzali dostatečnou zásobu pasových fotografií a černou kravatu nebo její ekvivalent. A dodnes užitečné jsou i mnohé další praktické rady, formulované s typickým vtipem.
Humor: „Vyvarujte se pokušení a nástrahám humoru. Porušení tohoto pravidla může vést k nedorozuměním…“
Oblékaní: „Když se rozhodujete, co si obléknout ve zcela běžný den, uvědomte si, že i ten může přinést nečekané nároky.“
Mluvený projev na veřejnosti: „Nemluvte příliš dlouho. Snažte se projev nečíst… Je tak pravděpodobnější, že Vaše publikum zůstane vzhůru.“
A nyní doporučení, které klidně mohlo být napsáno pro blogující diplomaty:
“Členové britské diplomatické služby … musí dbát zvláštní opatrnosti, protože pokud se dopustí nějakého faux pas, ponesou za to veškerou odpovědnost.“
A na závěr ještě jeden citát: „Nastanou situace, kdy budete sedm dní v týdnu od rána do večera uvázáni ke svému stolu. (Ale) Pokud máte prázdnou poštovní přihrádku a čisté svědomí, požádejte svého nadřízeného, zda si můžete zajít do kavárny, na výstavu místního umění či na golf.“
To byly časy!
Some ‘Do’s’ and ‘Don’ts’ of Diplomatic Etiquette
Tidying out an Embassy cupboard recently, a colleague found a booklet that I first read when I joined the Diplomatic Service in 1986. Even then the 1965 Guidance to Diplomatic Service Officers and Wives posted to Diplomatic Missions Overseas seemed quaint and outdated. Looking at it now some of the advice seems better suited to a television producer staging a period drama.
For example:
Calling cards: ‘a married women must never leave a card on a man’
How to seat dinner guests: ‘If you place official guests wrongly they may protest officially the next day, or even leave your house after the soup.’
Dress: ‘In England a women is never formally dressed for daytime functions outside her own home unless she is wearing a hat and gloves…women officers would be well advised to keep a hat and glove in the office for such emergencies.’
In 1965 of course there was no advice on tools of modern diplomacy such as mobile phones, websites and other digital media. And some cultural changes of the past 40 years stand out. The authors do not, for example, contemplate the possibility that British diplomats might have husbands or partners rather than wives.
But some of the practical advice still holds good. For example we are still reminded to arrive at a new post with a large supply of passport photos and a black tie or equivalent. And other common sense remarks, delivered with characteristic good humour, still hold good.
Humour: ‘Beware the temptations of wit and the dangers of humour. Failures in this line can lead to misunderstandings ……’
Dress: ‘When deciding what to wear on an ordinary day remember that it may bring unexpected demands.’
Public speaking: ‘Do not speak for too long. Try not to use a text … Your audience is more likely to stay awake.’‘
And one that might have been written for diplomatic bloggers:
Members of the British Diplomatic Service ……. need to take extra care, as if they put their foot in it the responsibility will be theirs alone.
And one final quote: ‘There will be times when you are tied to your desk seven days a week until all hours. [But] If your ‘In’ tray and your conscience are clear, ask your superior if you can visit a café, go to a local art show or just play a round of golf.’
Those were the days!
Pro ilustraci:
Vizitky: „vdaná žena nikdy nesmí dát svou vizitku muži“
Zasedací pořádek hostů při večeři: „Pokud rozesadíte oficiální hosty nesprávně, mohou následující den podat oficiální protest, nebo dokonce odejít hned po polévce.“
Oblékání: „V Anglii není denní oblečení ženy mimo domov považováno za společenské, pokud nezahrnuje klobouk a rukavice… ženy pracující na ambasádě by tudíž pro všechny případy měly mít klobouk a rukavice ve své kanceláři.“
V roce 1965 pochopitelně neexistovala žádná doporučení vztahující se na nástroje moderní diplomacie, jako jsou mobilní telefony, internetové stránky a jiná elektronická média. Nápadné jsou také některé kulturní změny posledních 40 let. Autoři brožury například ani nepomysleli na možnost, že by příslušníci britské diplomatické služby mohli mít místo manželek také manžely nebo partnery.
Nicméně některá doporučení jsou aktuální neustále. Diplomatům se například stále doporučuje, aby si s sebou při vyslání na nový zastupitelský úřad vzali dostatečnou zásobu pasových fotografií a černou kravatu nebo její ekvivalent. A dodnes užitečné jsou i mnohé další praktické rady, formulované s typickým vtipem.
Humor: „Vyvarujte se pokušení a nástrahám humoru. Porušení tohoto pravidla může vést k nedorozuměním…“
Oblékaní: „Když se rozhodujete, co si obléknout ve zcela běžný den, uvědomte si, že i ten může přinést nečekané nároky.“
Mluvený projev na veřejnosti: „Nemluvte příliš dlouho. Snažte se projev nečíst… Je tak pravděpodobnější, že Vaše publikum zůstane vzhůru.“
A nyní doporučení, které klidně mohlo být napsáno pro blogující diplomaty:
“Členové britské diplomatické služby … musí dbát zvláštní opatrnosti, protože pokud se dopustí nějakého faux pas, ponesou za to veškerou odpovědnost.“
A na závěr ještě jeden citát: „Nastanou situace, kdy budete sedm dní v týdnu od rána do večera uvázáni ke svému stolu. (Ale) Pokud máte prázdnou poštovní přihrádku a čisté svědomí, požádejte svého nadřízeného, zda si můžete zajít do kavárny, na výstavu místního umění či na golf.“
To byly časy!
Some ‘Do’s’ and ‘Don’ts’ of Diplomatic Etiquette
Tidying out an Embassy cupboard recently, a colleague found a booklet that I first read when I joined the Diplomatic Service in 1986. Even then the 1965 Guidance to Diplomatic Service Officers and Wives posted to Diplomatic Missions Overseas seemed quaint and outdated. Looking at it now some of the advice seems better suited to a television producer staging a period drama.
For example:
Calling cards: ‘a married women must never leave a card on a man’
How to seat dinner guests: ‘If you place official guests wrongly they may protest officially the next day, or even leave your house after the soup.’
Dress: ‘In England a women is never formally dressed for daytime functions outside her own home unless she is wearing a hat and gloves…women officers would be well advised to keep a hat and glove in the office for such emergencies.’
In 1965 of course there was no advice on tools of modern diplomacy such as mobile phones, websites and other digital media. And some cultural changes of the past 40 years stand out. The authors do not, for example, contemplate the possibility that British diplomats might have husbands or partners rather than wives.
But some of the practical advice still holds good. For example we are still reminded to arrive at a new post with a large supply of passport photos and a black tie or equivalent. And other common sense remarks, delivered with characteristic good humour, still hold good.
Humour: ‘Beware the temptations of wit and the dangers of humour. Failures in this line can lead to misunderstandings ……’
Dress: ‘When deciding what to wear on an ordinary day remember that it may bring unexpected demands.’
Public speaking: ‘Do not speak for too long. Try not to use a text … Your audience is more likely to stay awake.’‘
And one that might have been written for diplomatic bloggers:
Members of the British Diplomatic Service ……. need to take extra care, as if they put their foot in it the responsibility will be theirs alone.
And one final quote: ‘There will be times when you are tied to your desk seven days a week until all hours. [But] If your ‘In’ tray and your conscience are clear, ask your superior if you can visit a café, go to a local art show or just play a round of golf.’
Those were the days!