Takový je název písně, která charakterizuje tragikomický stav českého školství. Pro začátek ale několik čísel. Na základní školy (dále ZŠ) tento rok nastupuje 112 tisíc žáků do prvních tříd. Celkově na ZŠ chodí 833 tisíc, na střední školy pak dalších 410 tisíc studentů. Celkem zde máme bez vysokoškoláků 1,24 milionu studentů, což je přibližně z deseti a půl milionů obyvatel 12 %. Jak jde stát naproti kvalitnímu vzdělání, o kterém tak často naši zákonodárci mluví?

Realita je taková, že ve světovém porovnávání žáků (PISA) se pomalu (některé roky i rychle), ale jistě a trvale propadáme. Argument, že jsou děti hloupější, je z genetického důvodu mylný. Není možné, aby došlo k takovému výkyvu za několik málo desítek let. Hlavní důvod zhoršení výsledků českých žáků je dle mého názoru chybějící reforma českého školství. Požadavky na občana se za posledních několik desítek let zásadně změnily, naše školství však nikoli. Ostatní okolní státy nejednají bleskurychle, ale tuto skutečnost pochopily a dochází k reformám, což jim přináší ovoce. Ne hned v daném volebním období, ale dlouhodobě.

Jeden z důvodů, proč české školství vypadá tak, jak vypadá, je průměrný plat českého kantora. Ten je přibližně 26 tisíc korun (2012, hrubá mzda). Pokud vysokoškolsky studovaný učitel nebude řádně ohodnocen, nebude tato profese dostatečně zajímavá pro odborníky. Pro srovnání průměrný plat doktora v ČR je téměř dvojnásobný, přibližně 50 tisíc korun (2012, hrubá mzda). Pokud ale řekneme A, musíme říct i B. Řada učitelů ke své profesi podniká, nebo má jinou druhou výdělečnou činnost (převážně muži). Pokud by tak dostali vyšší ohodnocení, musí se zvýšit i nároky na ně. Osobně si dovedu představit zvýšit počet hodin, které kantoři odučí, nebo nařídit povinné další sebevzdělávání.

Dalším důležitým prvkem pro reformu školství jsou kvalitní a štíhlé pedagogické fakulty (dále PF) a s tím spojené kvalitní vzdělávání budoucích učitelů. V ČR studuje na PF několik desítek tisíc studentů, PF při tom mají primárně generovat učitele. Pod tyto fakulty tak spadá řada příbuzných i nepříbuzných oborů. Proč tolik? Navíc jedna PF je schopna vygenerovat ročně například několik desítek učitelů občanské výchovy, která se učí na druhém stupni ZŠ přibližně jednu hodinu týdně. Většina kantorů s takovou aprobací nemá šanci sehnat místo. Proč stát dotuje vzdělání tolika mladých kantorů, když většina učit nejde (protože buď nechtějí nebo neseženou práci)?

V neposlední řadě je problém genderového zastoupení kantorů samotných. Ideální by byl vyrovnaný poměr mezi muži a ženami. To by studentům simulovalo přirozené prostředí ve společnosti. Bohužel na ZŠ je počet učitelů a učitelek značně nerovnoměrný. Pro muže není pravděpodobně profese kantora finančně zajímavá.

Jsem přesvědčen, že pokud se zlepší platové ohodnocení kantorů, zvýší se nároky na ně, z PF se stanou prestižní a útlé ústavy, které přijímají jen zlomek svých zájemců, tak se stav českého školství znatelně zlepší. Bohužel s tím souvisí značné investice pro stát, které se však v delším časovém horizontu zcela jistě vyplatí.

V našem státě se dodnes bohužel o reformách pouze mluví. Pokud volby vyhraje favorizovaná sociální demokracie a ministrem školství se stane Marcel Chládek, čeká nás pravděpodobně další smutný experiment. Dle jeho slov se bude snažit aplikovat finský model, kde studenti dosahují značně lepších výsledků než čeští studenti. Obávám se však, že se stane to samé, jako u bývalého ministra školství Dobeše, který se při reformě vysokého školství pokusil aplikovat model rakouský. Došlo však k mnoha úpravám a z rakouského modelu se stal obrovský zmetek. Nejde převzít systém, který se osvědčil ve zcela jiném prostředí, a čekat, že bude fungovat i u nás. Mimo jiné bychom museli do vzdělání investovat stejně jako obě zmíněné země a to naši zákonodárci zjevně nechtějí.

Nezbývá než popřát pěkný první školní den nejen prvňáčkům, ale i všem ostatním, kteří dnes usedají do školních lavic.