Zaorálek včera v Číně podepsal dokument, v němž se mimo jiné píše: „ČR nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoli formě“. Na tiskové konferenci pak Zaorálek mluvil o širším pojetí lidských práv. Zjevně mu nevadí zvěrstva, která se v Tibetu dějí, zřejmě se tibečtí mniši upalují jen tak ze srandy.

Relativizace lidských práv je obrovským nebezpečím dnešní doby. Ty řadu lidí nezajímají. Levicoví intelektuálové u kávy mají zcela jistě důležitější starosti než perzekvovaní Tibeťané. Pro řadu dalších je důležitější salám než svoboda. Respektive pro kus kolečka té vysočiny souseda radši udám, vždyť on je taky určitě lump. Navíc má kolečka salámu dvě. A páteř se ohýbá a ohýbá. Avšak zatímco se páteř ohýbá, řada dalších trpí.

Podpořit Tibeťany je naší morální povinností. Je zřejmé, kdo je agresor a kdo je oběť. Jsou dvě varianty. Buď podpoříme agresora a budeme doufat v nějaký ten zisk z celé věci, což momentálně činí Zaorálek, nebo podpoříme oběť a vyšleme signál, že takto to není v pořádku. Je to úplně stejné, jako když na základní škole chytnou spolužáka a začnou ho mlátit. Můžu mlčet a dělat mrtvého brouka. Nebo můžu agresory slovně povzbudit a doufat, že si mě oblíbí. Ani jedna z těchto variant není dobrá. Nemusím se do agresorů pustit pěstmi, když vím, že jsou silnější. Můžu ale vyslat jasný signál, že to není v pořádku. A to i přesto, že mě nebudou mít rádi.

Prakticky samostatnost Tibetu je asi nereálná. Ale při dostatečném tlaku západu se zcela jistě dá mluvit o nějaké autonomii. Do Číny míří v poslední době leckdo. Francie, Německo atd. Nezazlíval bych úplně Zaorálkovi, že do Číny jel. Ostatně dialog je potřeba. Ale zalézt Číně až do míst, kde slunce nesvítí? To je opravdu moc.

Pane Zaorálku, když jste se postavil ke konfliktu na Ukrajině čelem, ocenil jsem to. Bohužel velmi rychle jste obrátil a tímto krokem jste u mě skončil. Já Vás zcela jistě nemrzím, ale miliony občanů, kterým se nelíbí to samé, Vás možná mrzet budou. Jen pod tuto petici se podepsalo během jednoho dne patnáct tisíc občanů.