Naší ekonomice se daří. Nezaměstnanost máme nejnižší v EU a prakticky už nemá ani kam klesat, HDP roste, příjmy státního rozpočtu nebyly nikdy vysoké tak, jako dnes. Jinými slovy – máme se vlastně docela dobře. V takové situaci od vlády očekávám, že bude dělat vše proto, aby se tato spokojenost podařila udržet v naší zemi co nejdéle.

Tedy – že bude investovat do vzdělávání, výzkumu, vývoje, infrastruktury, výrazně snižovat zadlužení Česka a zjednodušovat cestu všem, kteří chtějí podnikat a pracovat. Odpovědnou politiku s dlouhodobými cíli. V tom bohužel vláda zcela selhává.

Jsem starosta dvaceti pěti tisícového města a vím, jaké to je hospodařit s rozpočtem, plánovat příjmy a výdaje a starat se o rozvoj. Já jsem do politiky nešel proto, abych řídil stát jako firmu. Chtěl jsem přiložit ruku k dílu ve svém rodném městě a pomoct tomu, aby se tam lidem žilo lépe. A tak se to snažím dělat,
teď i na půdě Parlamentu. V Hradišti s penězi hospodaříme rozumně, plánujeme dlouhodobě a když je přebytek, investujeme ho. Každý přece ví, že bez investic nemůže být další rozvoj. Tak proč v rozpočtu představují tak malou položku? Nezbyly snad peníze kvůli populistickým dotacím na slevy na jízdné?

K tomu všemu vláda plánuje přijmout stovky dalších státních zaměstnanců. Jen tak na okraj – návrhy této vlády na zvýšení počtu míst na vybraných ministerstvech:

Ministerstvo práce a sociálních věcí – 300 nových míst
Ministerstvo životního prostředí – 256 nových míst
Ministerstvo kultury – 111 nových míst

Průměrný plat ve státním sektoru je přitom vyšší než průměrný plat v sektoru soukromém. A asi nemusím dodávat, že jestli se s něčím naši podnikatelé potýkají, je to hlavně nedostatek zaměstnanců. Možná, že kdyby se na úřady pustily nové technologie a myslelo se více na efektivitu, nemuseli by se přijímat stále noví úředníci.

V uvozovkách šetřivé a odpovědné chování státu se projevuje také na rostoucích nákladech na nákupy materiálu. Ty jsou oproti loňsku vyšší o 9,5 miliardy korun. A přitom jde vlastně o všechno to, co by nebylo potřeba kupovat, kdyby státní správa byla elektronizovaná. Kdybychom nemuseli každý papír tisknout, zakládat, orazítkovávat a pak třeba skenovat a znovu tisknout. Další „milou“ položkou jsou „Ostatní neinvestiční výdaje“. Tento záhadný název označuje to, díky čemu se úředníkům na úřadech žije a bydlí lépe. Tyto výdaje samozřejmě také rostou, oproti roku 2018 dokonce o 7,2 % - vláda si na ně vyčlenila 5,8 miliardy korun.

Státní aparát bobtná, navyšuje se byrokracie, hází se klacky pod nohy malým a středním podnikatelům. Mzdy sice porostou zaměstnancům ve státním sektoru, na ty v soukromém se ale nějak zapomnělo – se snížením daní nebo odvodů v téhle vládě nikdo nepočítá. Návrh státního rozpočtu považuji za krátkozraký, nezodpovědný a podporu pro něj u mě tato vláda rozhodně nenajde.