Rok 2018 je téměř pryč. Uběhl rychle, ale tak to bývá, když je člověk v jednom kole. Měl své světlé i temné chvilky (mezi ty poslední patří třeba schválený státní rozpočet). Nebudu vám ale kazit sváteční náladu. Tento blog je totiž o momentech světlých. Vánoce jsou svátky klidu a pohody a tak jsem si zabilancoval a vybral pět věcí, které mi letos udělaly radost.

1. SETKÁVÁNÍ S HRADIŠŤÁKY BĚHEM LÉTA
Jsem starosta a poslanec – hodně mluvím s lidmi, do poslanecké pošty mi chodí desítky emailů od občanů a mé dveře na radnici jsou pro všechny otevřené. Letos to ale bylo ještě v něčem trochu jiné. Se svým týmem jsem strávil léto mezi Hradišťáky, lidmi „mého“ města. Téměř každý den jsme vyráželi do ulic, abychom zjistili, co je trápí, co by chtěli zlepšit a udělat jinak. Kromě stovek zajímavých nápadů a nachozených kilometrů, jsem si i takzvaně „dobil baterky“. Reakce lidí na náš dotaz, co je trápí, byly ve většině případů pozitivní, spousta Hradišťáků nám říkala, že je ve městě šťastná a dobře se jim tu žije. A to by potěšilo asi úplně každého, natož starostu. :)

2. OPRAVENÁ BUDOVA ZUŠ
A u radostí hradišťských ještě chvíli zůstanu. Ve městě se nám letos povedlo opravit řadu budov, památek, postavit nová dětská hřiště… Mně ale největší radost udělala oprava ZUŠky. Budova uprostřed města, které žije kulturou (Srdce Slovácka se nám neříká pro nic za nic), dlouho chátrala. Vyjednávání o financování oprav byly dlouhé, až jsme na úřadě bouchli do stolu a řekli, že si rekonstrukci zaplatíme sami a nebudeme už na nic čekat. ZUŠku jsme v létě znovu slavnostně otevřeli a já mám radost, že rodiče a prarodiče, kteří do ní kdysi chodili, tam dnes znovu mohou vodit své děti a vnoučata. A taky že budoucí slováčtí umělci vyrůstají v tak krásném prostředí!

3. PROMOCE SYNA
Na začátku roku 2018 do rodiny Blahů přibyl jeden promovaný bakalář – můj syn Kuba. Promoce v Praze byla velká radost a sláva. Byl jsem na něj velmi pyšný. Tak jak může být jen otec na syna. Na fotce proto můžete vidět samé blažené Blahy. :)

4. ZNOVU STAROSTOU UHERSKÉHO HRADIŠTĚ
V říjnu jsem od Hradišťáků ve volbách dostal to nejhezčí vysvědčení - už podruhé mě zvolili starostou Uherského Hradiště. Prožil jsem v tomto městě celý dosavadní život a rozhodně na tom neplánuji nic měnit. Na Hradišti mi vždycky záleželo, už jako malý kluk jsem chtěl vědět, kde se co opraví a jak se bude řešit ten který problém. Moje práce je můj koníček a já doufám, že to jde v Hradišti vidět a lidem se tam dobře žije.

5. SLAVNOSTI VÍNA A NÁVŠTĚVA VELVYSLANCŮ
Slavnosti vína jsou několikadenní akce, během které se do našeho města sjíždějí návštěvníci ze všech koutů světa. Bez nadsázky. Letos jsme mimo jiné přivítali celou diplomatickou delegaci a o akci vyšla i reportáž v norských novinách. Přikládám úryvek textu, který nás doma pobavil nejvíce:
”Víno a vinařství jsou patrné i v průvodu, který začal v sobotu v 9 hodin ráno. A brzy jsem pochopil, proč jsem dostal skleničku, navěšenou na šňůrce, kterou mi dali kolem krku, když jsem se zase posadil na své rezervované místo. Chudák starosta v řadě přede mnou: bez ustání někdo vytahuje z košíku láhev, otevírá a nabízí starostovi na ochutnání. Dbám na to, abych měl v koštovačce vždycky trošku vína, pak se nalévání neodehrává s takovou závratnou rychlostí.”

Do nového roku bych vám chtěl popřát, abyste takových světlých chvilek měli co nejvíce a aby převládaly nad těmi temnými. Abyste vykročili správnou nohou, aby se vám ve všem dařilo a abychom si za rok mohli zabilancovat společně a těch světlých chvilek bylo ještě více.