Tak jsem po roce a půl vyhrál spor, v kterém mi ve správním řízení hrozila až 10 milionová pokuta. Dne 16. února 2011 toto rozhodnutí nabude právní moci. O co šlo? Zveřejnil jsem databázi z činnosti StB, nazvanou Evidence zájmových osob EZO, tedy databázi lidí, o které měla komunistická tajná bezpečnost z jakýchkoliv důvodů zájem. Součástí této databáze, která je umístěna na stránkách www.svazky.cz, je i odkaz na archivní nebo svazkové číslo, které slouží k lepšímu vyhledání případného materiálu v archivu.Udělal jsem to proto, že tak neučinil k tomu vytvořený Ústav pro studium totalitních režimů a jemu podřízená instituce Archiv bezpečnostních složek. Obě instituce naopak ústy svých ředitelů tvrdily, že databázi EZO nelze zveřejnit a že se nejedná o archiválii.


Proč o tom píši? Jelikož o hrozící pokutě a o hypotéze, že jsem zveřejněním porušil zákon, informovala v podstatě všechna média několikrát včetně veřejnoprávní televize a rádia. Ovšem o výsledku, tedy o tom, že jsem se porušení zákona nedopustil, již neinformoval nikdo. V této věci využívám svého práva a dnes žádám všechna média, která o případu informovala, o dodatečné sdělení dle tiskového zákona, že zveřejnění materiálů, k teré pocházejí z dob komunistické totality a obsahuji osobní data, není dle Úřadu pro ochranu osobních údajů (UOOU) porušením zákona. Rozhodnutí je uvedeno zde.
V této souvislosti mi jde o to, aby se něco podobného již nikomu stát nemohlo, a aby jasné protiprávní jednání tehdejšího inspektora UOOU Miloše Šnytra, jeho nadřízeného Igora Němce a funkcionářů USTR a ABS Pavla Žáčka, Ladislava Bukovszkého a Daniela Hermana neprošlo bez postihu. Ve věci posledně jmenovaného jsem se obrátil na radu USTR v otevřeném dopise. Adresoval jsem jim dopis s popisem jeho protiprávního jednání, které poškozovalo mojí osobu, s žádostí o veřejnou omluvu prostřednictvím sdělovacích prostředků. Když tak do určité doby neučiní, jsem připraven podat podnět k občanskoprávnímu soudu a podat podnět v rovině trestně právní.

Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu z července 1993, konstatuje, že komunistický režim byl zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Zákon dále říká, že se na případné potrestání viníků té doby nevztahuje promlčení. V neposlední řadě morálně uznává odboj proti tomuto totalitnímu režimu a konstatuje, že každý, kdo se proti tomuto režimu postavil, si zaslouží úctu a morální zadostiučinění. Uvádím to zde proto, že právě v parlamentu probíhá diskuze o zákonu o III. odboji, který ve svých důsledcích povede jen k rozdělení statečných do dvou kategorií, a má tím vytvořit praco vní náplň pro nefunkční ÚSTR, který svojí dosavadní činností popírá smysl svého vzniku. V této souvislosti je potřeba dodat alespoň dvě věci. Dodnes žádná státní instituce nezveřejnila seznam příslušníku StB a Lidových milicí. Materiály parlamentní komise k vyšetření události 17.listopadu 1989 dodnes nejsou přístupné veřejnosti a z cca 400 v té době vyslýchaných dalo souhlas se seznámením se s výpovědí jen 10 z nich.Většina násilníků a organizátorů represí se díky laxnosti státních orgánů dnešního režimu nedostala před soud.



Nejen vzhledem k tomu, že zmiňované instituce neplní svoje poslání a že na vypořádání a pochopení totalitní minulosti se ve velkém podílejí funkcionáři SSM a členové KSČ, jsem zahájil přípravu na vznik občanského sdružení, které si do svého vínku bere především to, aby nedávná minulost nebyla překrucována a abychom se jako při komunistickém výkladu dějin nedozvěděli za pár let, že vše bylo jinak. Má-li někdo z adresátů tohoto dopisu chuť se na práci tohoto vznikajícího sdružení podílet, neváhejte mě kontaktovat.