Tak jsem si myslel, že 20 let po změně režimu budeme tolik řešit ovlivňování přítomnosti minulostí. Ovšem vše je jinak. Až po tak dlouhé době se možná o minulosti, která nás ovlivňuje, začneme pořádně mluvit a možná se s ní tím budeme moci vyrovnat.

Před časem jsem požádal Ústav pro studium totalitních režimů, jehož znik jsem léta podporoval, o informaci, proč vlastně nezveřejnil souhrn toho, co vlastně bylo pro většinu lidí v našem státě tajné. Celých dvacet let s tímto materiálem nakládaly jen tajné služby současného režimu.

Místo informace, pracujeme na tom a brzo to zveřejníme, mi bylo sděleno, že nic nedostanu a když jsem se odvolal, tak mě s použitím neuvěřitelného ředitel Žáček odpověděl, že na nezveřejnění trvá. To neuvěřitelné bylo odvolávání se na neexistující § zákonů nebo výklad s naprosto jiným významem než skutečné znění uvádí. Nehledě na to, že nezveřejnění takto důležité pomůcky jde proti smyslu práce Ústavu a taky je v přímém rozporu s tím co např. ředitel Žáček hlásal a dělal před tím než se stal ředitelem.

Na stránkách www.svazky.cz se dozvíte nejen o tom, jak skandálně si současní správci archiválií přestavují jejich další utajování, ale budete moci snad už zítra vyhledávat v seznamu osob, o které měla StB z jakýchkoliv důvodů zájem.

Tím se snad konečně udělá to, na co celých dvacet let čekáme a to, co měl jako jednu z hlavních činností ústav již dávnou učinit. Tedy zveřejnit vše, aby již nikdo nemohl být vydíratelný a především státní úředníci a politici nesloužili někomu, kdo o jejich minulosti narozdíl od všech ostatních lidí v Čechách ví.
Více najdete taky v dnešních Lidových novinách.