S Petrem Uhlem jsem toho měl společného více, než by se zdálo.
Byl jedním z prvních lidí z československého disentu, se kterým jsem se ve svých 17 letech seznámil. Trávil jsem v Anglické, kde tenkrát bydlel, hodně času.

Jeho přesnost v terminologii a smysl předurčeného cíle, tolerance k jinému názoru a věcná polemika mě ovlivnila na celý život.
Po listopadu 1989 jsem jako zmocněnec OF pro podávání kandidátních listin při prvních svobodných volbách v červnu 1990 prosazoval a prosadil, aby na kandidátní listině do Sněmovny národů Federálního shromáždění byl Petr Uhl na prvním místě. O čtyři roky později jsme se setkali při založení občanské iniciativy Hnutí občanské solidarity a tolerance – HOST, která se stavěla proti projevům rasismu.
V roce 1998 se Petr Uhl stal zmocněncem vlády ČR pro lidská práva. K tomuto úřadu vznikla rada, do které mě Petr Uhl navrhl a vláda schválila.
Dále nás osud propojil v rámci Strany zelených. Byť jen na krátko. Petr odešel o rok a půl dříve než já.
I přesto, že jsem nezastával jeho politické postoje a nesdílel některé pohledy, byl Petr Uhl jednou z největších mých životních inspirací.
Děkuji Ti za vše, drahý příteli…