Katyňský masakr: Odstraněný památník připomínal i oběti z českých zemí

20. 05. 2020 | 11:45
Přečteno 16314 krát
V ruském městě Tver nechali začátkem května odstranit z budovy bývalé věznice NKVD dvě pamětní cedule připomínající popravené sovětské občany a také část obětí tzv. Katyňského masakru zastřelených právě před 80 lety. Tato hanebná událost se nás týká víc, než by se na první pohled mohlo zdát - mezi oběťmi z Tveru bylo totiž i více než sto rodáků z českých zemí. Ovšem vnímat to jako „pomstu za Koněva“, jak se občas naznačovalo, není možné. Celá kauza je složitější a i v samotném Rusku vyvolala velkou vlnu nesouhlasných reakcí. Je to spíše další bitva ve vnitroruské válce o paměť.

Za sovětských dob se starobylé ruské město Tver jmenovalo Kalinin. K původnímu názvu se vrátilo v roce 1990 a o rok později v rámci nesmělých snah vyrovnat se s dědictvím sovětských represí a stalinského teroru byly na fasádu místní lékařské univerzity, kde dříve sídlila tajná služba NKVD, nainstalovány dvě pamětní cedule s následujícími nápisy: „Na památku umučených. Ve 30.-50. letech zde bylo ředitelství NKVD-MGB v Kalininské oblasti a jeho vnitřní vězení“ a „Na památku Poláků z tábora Ostaškov zabitých NKVD v Kalininu jako varování světu“.

 Demontáž pamětních cedulí v Tveru. Foto: live_tver / Vk
Demontáž pamětních cedulí v Tveru. Foto: live_tver / Vk


Tito Poláci tvoří část z téměř 22 tisíc obětí tzv. Katyňského masakru. Zdaleka ne všichni byli zabiti přímo v Katyni. Přes šest tisíc polských zajatců, kteří byli nejdříve drženi v táboře Ostaškov, totiž bylo v průběhu dubna a května 1940 popraveno právě ve věznici NKVD v Kalininu, na jejímž místě dnes stojí budova tverské lékařské univerzity. Zastřelení byli naloženi na nákladní automobily a pohřbení do masových hrobů u 30 kilometrů vzdálené obce Mědnoje.

Český rozměr

Tato tragédie má i nepříliš známý český rozměr. Jak již v 90. letech upozornil historik Mečislav Borák, mezi popravenými v rámci celého Katyňského masakru bylo i 350 jmenovitě určených obětí, které měly přímou souvislost s územím dnešní České republiky. Nedávno tento fakt připomněl i server Aktuálně. Mrtví pocházeli většinou z Těšínska, jež bylo po Mnichovu v říjnu 1938 z podstatné části přičleněno k Polsku. Šlo tedy převážně o lidi hlásící se k polské národnosti, kteří se na území dnešní České republiky narodili nebo v době vypuknutí války tu bydleli a pracovali a dodnes u nás žijí mnozí jejich příbuzní. Jako vojáci polské armády narukovali koncem léta 1939 na frontu proti hitlerovskému vpádu nebo jako příslušníci policie, četnictva a jiných státních složek evakuovali před frontou na východ Polska, kde byli spolu s vojáky koncem září 1939 zajati Rudou armádou, jež nečekaně vpadla Polákům do zad. Polští zajatci pak byli na příkaz nejvyšších sovětských vůdců hromadně povražděni. Mezi mrtvými bylo i několik Čechů.

Podle databází sdružení Memorial mezi 6295 oběťmi poprav v Kalininu, jejichž pamětní deska byla nyní odstraněna, bylo nejméně 126 osob narozených na území českého Těšínska – v Orlové, Karviné a dalších nám důvěrně známých městech. Jejich osudy, jakož i údaje o všech ostatních zavražděných, známe díky obsáhlé trojdílné knize „Zabiti v Kalininu, pohřbeni v Mědném“, kterou v loňském roce vydalo sdružení Memorial v Moskvě. Na vydání této unikátní publikace sdružení vybralo v přepočtu více než půl milionu korun od drobných dárců v rámci crowdfundingové kampaně. Ve stručných medailoncích tak můžeme najít například následující příběhy:

- Rudolf Börner, narozen 1914 v Darkově (dnes součást Karviné), v letech 1936-1938 sloužil v československé armádě, od 3. 11. 1938 sloužil u policie v Petřvaldu. V říjnu 1939 se nacházel v táboře pro válečné zajatce, 26. 10. dopraven do Ostaškovského tábora spadajícího pod náčelníka UNKVD Kalininské oblasti. Zastřelen v době mezi 29. 4. – 1. 5. 1940.

- Jan Biland, narozen 1911 v obci Lazy (dnes součást Orlové), sloužil v československé armádě, v říjnu 1938 po záboru Polskem sloužil na policejním komisařství ve městě Těšín. V dubnu 1940 se nacházel v Ostašovském táboře. Zastřelen v době mezi 29. 4. – 1. 5. 1940.

- Erich Wolf, narozen 1919 v Broumově na východě Sudetské oblasti. Čech, občan Československa. Od roku 1936 žil v Praze a pracoval jako ošetřovatel na chirurgii. V lednu 1939 narukoval jako obyvatel Sudet do německé armády, sloužil ve vojenské nemocnici. V říjnu 1939 dezertoval z německé armády společně se dvěma raněnými polskými zajatci, které měl dopravit do koncentračního tábora u Varšavy. Dne 8. 10. 1939 přešel sovětsko-německou demarkační linii u města San a byl zadržen příslušníky Rudé armády. 16. 12. 1939 byl dopraven do Ostašovského tábora. Odtud byl předán pod správu UNKVD Kalininské oblasti. Zastřelen v době mezi 11. 5. – 13. 5. 1940.


Ukázka z knihy "Zabiti v Kalininu, pohřbeni v Mědném" s medailonkem Rudolfa Börnera. Zdroj: Mezinárodní Memorial
Ukázka z knihy "Zabiti v Kalininu, pohřbeni v Mědném" s medailonkem Rudolfa Börnera. Zdroj: Mezinárodní Memorial


Zločiny v Kalininu jsou dobře zdokumentovány. K dispozici jsou archivní materiály i výpovědi svědků. Existuje dokonce na video natočená výpověď bývalého velitele UNKVD Kalininské oblasti Dmitrije Tokarjeva, který se poprav osobně zúčastnil a v roce 1991 ve svých 88 letech vypovídal před vyšetřovateli Hlavní vojenské prokuratury, která popravy polských zajatců vyšetřovala. Víme tak, že hlavním popravčím byl nechvalně známý kat NKVD Vasilij Blochin, který požíval přímé důvěry Stalina a osobně za svou „kariéru“ zastřelil přes 10 tisíc lidí. „Na vlastní oči jsem viděl tu hrůzu. Blochin si oblékl speciální oděv: hnědou koženou čepici s kšiltem, dlouhou hnědou koženou zástěru, hnědé kožené rukavice až na loket. Hluboce to na mne zapůsobilo – před sebou jsem viděl kata“, vzpomínal Tokarjev. První noc Blochin zastřelil 343 lidí, další dny už ale nařídil nevodit na popravu víc než 250 lidí. Po skončení každé série poprav se prý Blochin dlouho důkladně umýval a poléval kolínskou vodou, avšak zápach krve a smrti z něj byl stále cítit. Všichni zúčastnění (celkem se na celém procesu v nejvyšším utajení podílelo 30 příslušníků NKVD) pak šli mohutně pít. Masakr to byl tak šílený, že podle Tokarjeva mnozí z nich během několika měsíců po popravách sami spáchali sebevraždu.

V létě 1991 byla v Mědném provedena první exhumace těl (masové hroby se nacházely na území rekreačních chat NKVD a podařilo se je najít i díky výpovědi Tokarjeva) a na podzim byla instalována první pamětní cedule. O rok později pak druhá, připomínající právě oběti z řad polských (a českých) zajatců. V té době o popravách a jejích obětech nikdo nepochyboval.

Atentát na paměť

Po bezmála 30 letech bohužel začínají mít navrch lidé, kteří sovětské zločiny popírají. Žádost o odstranění cedulí podali v červnu 2019 místní komunisté v Tveru s tím, že památníky „očerňují sovětskou historii“ a mají „negativní vliv na vyrůstající generace“. Tématu se chytly nejrůznější obskurní spolky jako „Viťjaz“, který se snaží o vojensko-patriotickou práci s mládeží. Podle jeho předsedy Alexandra Ivanova si Poláci smrt zasloužili, protože byli nepřáteli lidu. Zároveň se v Tveru uskutečnila prezentace knihy amerického revizionisty Grovera Furra, který naopak zpochybňuje odpovědnost NKVD za Katyňský masakr (a také obhajuje Stalina, lituje rozpadu SSSR a je přesvědčen o skutečné vině obětí tzv. Moskevských procesů z let 1935-1938). I když si tyto spolky a pseudohistorici vzájemně odporují a v Rusku je jen málokdo bere vážně, v atmosféře celostátní glorifikace sovětské minulosti svůj vliv nakonec mají. V prosinci 2019 tverská prokuratura navrhla desky odstranit s odůvodněním, že se nepodařilo dohledat původní povolení k jejich instalaci v roce 1991. A nyní 7. května tento návrh místní stalinisti uskutečnili.

Odstranění desek se v Rusku setkalo s velkou vlnou odporu a protestů, včetně reakcí z nejvyšších míst (protesty samozřejmě přišly i z Polska). Válka o paměť totiž zuří především v Rusku samotném a k nám se dostanou většinou jen její ozvuky zabalené do černobílého vidění.

Sdružení Memorial, které mapuje sovětské represe už od konce 80. let a nyní samo čelí velkému tlaku ze strany státu, k odstranění cedulí vydalo prohlášení pod názvem Atentát na paměť:

„Demontáž těchto desek není jen vandalismus. Jedná se o zločin proti historii, zneuctění památky našich spoluobčanů a polských válečných zajatců zabitých ve sklepech této budovy, další pokus o popření známých a opakovaně zdokumentovaných zločinů stalinského režimu. (…) Je dvojnásob nechutné, že se tak stalo provokativně v předvečer 75. výročí Vítězství. Tverské úřady se nezastavily před tím, aby zneuctily náš svátek. Pokud vláda Ruské federace nepodnikne okamžité a rozhodné kroky, budou na stránkách novin po celém světě články o výročí Vítězství publikovány vedle informací o likvidaci paměti jednoho z nejzávažnějších zločinů druhé světové války v Rusku.“

Pravdou je, že událost neunikla pozornosti zahraničních médií, i u nás se o ní hojně informovalo. A pravdou také je, že velké podpory se krok k odstranění cedulí v Tveru nedočkal ani z dalších oficiálních míst. Memorial má podporu bývalého ruského ombudsmana a senátora za Tverskou oblast Vladimira Lukina, negativně se vyjádřili i členové ruské Rady prezidenta pro lidská práva. Ti ve svém prohlášení z 8. května žádají prověřit zákonnost takového rozhodnutí:

"Rada je těmito informacemi hluboce znepokojena, protože tento návrh neobsahuje přesvědčivé argumenty týkající se nutnosti demontovat pamětní desky, zejména v předvečer 75. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce. Rozhodnutí orgánů města Kalinin z roku 1991 o instalaci desek zůstává v platnosti, státní zastupitelství nepřijalo žádná opatření k jeho zrušení. V tomto ohledu Rada žádá, aby byla věnována pozornost současné situaci a aby bylo nařízeno ověření zákonnosti a odůvodněnosti rozhodnutí státního zastupitelství v centrální části města Tver."

O cynismu tverské administrativy hovoří také zástupci ruské akademické obce. Protestní prohlášení odsuzující demontáž pamětních desek a varující před návratem k praktikám totalitního režimu podepsalo během několika dnů na tři sta profesorů a členů ruské Akademie věd. „Zamlčování a zkreslování historických událostí je nepřijatelné a to, co se stalo, nelze prohlásit za neexistující a vyloučené z dějin. Takové pokusy nejen ničí historickou vědu, ale ničí i celou společnost a ničí její historickou paměť,“ píší ruští akademici.

Jak je vidět, rozhodnutí o demontáži pamětních cedulí v Tveru bylo příliš i na ruské poměry a rozhodně jej nelze zjednodušeně vykládat jako přímou ruskou pomstu za odstranění sochy Koněva a zhoršující se polsko-ruské vztahy, jak psala mnohá zahraniční média včetně českých. Jak říká předseda správní rady Memorialu Jan Račinskij, město se prostě unáhlilo a nejspíš nejednalo na přímý rozkaz z Kremlu, i když ani jeho vina není nulová: „Rozhodnutí je určitě místní, tverské, ovšem umožnila ho atmosféra rozsévaná z Moskvy. Všechna ta současná protipolská hysterie, všechna ta šílená historická politika s odmítáním obecně známých faktů vzbuzuje u lidí jak v Moskvě, tak i v regionech jakousi přemrštěnou úslužnost. Myslím, že činovníci v Tveru se prostě jen rozhodli předehnat lokomotivu.“

Memorial nyní vyvine všechny možné síly k tomu, aby pamětní desky byly vráceny na své místo. Šance na úspěch i díky podpoře z dalších oficiálních míst nejsou úplně malé. Výsledek této bitvy bude velice důležitý, protože obdobných snah o předehnání lokomotivy se po celém Rusku v poslední době objevuje stále víc.

V přepracované podobě psáno též pro časopis Mezinárodní politika

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy