Aneb co by neměly vidět vaše děti

Volba prezidenta je stejná jako výběr psa na hlídání ovcí. Asi se shodneme na tom, že prezident by měl celou zemi spojovat, reprezentovat ji navenek, být silnou osobností a naším vzorem, abychom ho mohli hrdě nazývat naším prezidentem.

Víme tedy, co bychom chtěli.

Ale pozor, lidé, přestože přesně vědí, co chtějí, dělají při výběru fatální chyby. Jeden příklad.

Pán jde koupit vůz pro šestičlennou rodinu a přijede domů dvoumístným kabrioletem. Pro sousedy to bude zábavné, ale pro rodinu to bude spíše zklamání a ostuda. Abychom stejnou chybu při výběru psa neudělali a nestali se tak směsnými hlupáky, měli bychom se poradit s odborníky (při výběru psa s kynology), vše odborně prodiskutovat a vybrat nejlepší řešení.

Nikdo rozumný neříká, že by chtěl na hlídání stáda psa, který se sotva drží na nohou a často dělá ostudu. Loužička sem, loužička tam. Poulí oči jako po mrtvici, lísá se k vlkům a když přijdete blíže, máte pocit, že tady něco divně smrdí. Přesně to se ale může stát, pokud budeme volit špatně. Když pro naše stádo (Českou republiku) vybereme na hlídání retardovaného baseta, nedivme se pak, že vlci stádo zdecimují a našim dětem nezbyde nic. Kromě toho je to velmi nepěkný pohled, když slintající baset líže vlčí řiť.

Chtěl bych se omluvit všem basetům a jejich páníčkům a upozornit, že po čase soužití se něco přenese z pána na psa, ale stejně tak se pán připodobní svému psu. Bojím se, že se něco lepivého přenáší z našeho dementního psíka na nás všechny, a proto vás prosím, abyste vybrali našim dětem SLUŠNÝ VZOR.

Jiří Šupík
Louny