Do mé mejlové schránky dorazila zpráva, jejíž část zde (se souhlasem pisatele) zvěřejňuji: "Dovoluji si Vás oslovit ve věci reportáže na téma 'radar', kterou se mnou natočila asi před dvěma týdny Česká televize a která nebyla doposud odvysílána. Příčinu nevidím v reportážním týmu (ten pracoval profesionálně a velmi dobře), hlavní příčinu vidím v tom, že se to, co v reportáži uvádím, jaksi 'nehodí'. V příloze Vám posílám článek 'V čem spočívá nepřijatelnost závěrečné zprávy Národní referenční laboratoře...' ve kterém uvádím podstatný obsah reportáže. Ing. Milan Hlobil."

I když se jedná o dost odborný a pro většinu z nás, laiků asi ne příliš srozumitelný text, myslím, že si na těchto stránkách najde své čtenáře a především, že je nutné, aby se o těchto věcech co nejvíce diskutovalo.

Libor Stejskal, editor blogů

V čem spočívá nepřijatelnost závěrečné zprávy Národní referenční laboratoře o měřeních provedených na radaru?

Dne 3. 10. 2007 byla zveřejněna ministerstvem obrany „Hodnotící zpráva měření radiolokační stanice EBR na atolu Kwajalein“ a nedávno byla publikována i závěrečná zpráva Národní referenční laboratoře „Zhodnocení možných zdravotních rizik vyvolaných elektromagnetickým zářením radiolokátoru EBR....“. Z obsahu obou zpráv vyplývá, že se autorům bohužel nepodařilo zvládnout tak závažný úkol, jakým je ochrana zdraví občanů – této problematiky se nedotkli ani z 25%. Po důkladném prostudování lze konstatovat, že výše jmenované dokumenty mají následující společné nedostatky:

- Autoři se zabývají především vyzařováním radaru z bočních laloků směrové charakteristiky. Touto problematikou je sice nutné se zabývat, ale z hlediska ochrany zdraví osob je třeba uvažovat především vyzařování hlavního svazku – tímto se autoři zabývají pouze okrajově. Reálné je ozáření antény meteorologického radaru na kopci „Praha“ pod úhlem 1,960, v tomto případě by docházelo k difrakci elektromagnetických vln od radaru XBR směrem dolů za anténu meteorologického radaru a k vytvoření rizikové zóny.

Je zde více rizikových faktorů, které autoři neberou do úvahy – např. nepřesnost nastavení spodního polohového úhlu 20 a uvodorovnění antény, nestabilita anténního systému, podloží a následné ozáření specialistů provádějících údržbu antény meteorologického radaru. Měření hustoty elektromagnetického záření ve směru hlavního svazku ve vzdálené zóně záření (nacházející se již nad mořem) nebylo provedeno, ačkoliv o to autoři mohli (a měli) americkou stranu požádat. Naměřené hodnoty měly být porovnány s hodnotami vypočtenými v předběžné studii.

- Autoři neuvažují impulsní provoz radaru, což je nelogické – radar pracuje impulsně. Neuvažují zejména mezní hodnotu výkonové hustoty 10 000 W/m2 danou „Nařízením vlády č.1/2008“. Touto mezní impulsní výkonovou hustotou nesmí být osoby ozářeny v jakkoliv krátkém časovém okamžiku. T. zn., že při sebekratším ozáření, např. po dobu mikrosekundy již hrozí těžké poškození zdraví osob.

- Je neoprávněně zlehčován vliv atmosférických vlnovodných kanálů, ačkoliv k těmto jevům nad územím ČR dochází. V případě výkonného radaru kategorie XBR by byly tyto jevy obzvláště nebezpečné. V praxi by to znamenalo přenos vysokých hodnot výkonu v abnormální vrstvě atmosféry, postupnými odrazy od zemského povrchu, na vzdálenosti desítek až stovek kilometrů a ohrožení osob, které by mohly být ozařovány zářením s výkonovou hustotou převyšující mezní hodnotu 10 000 W/m2.

- Autoři se vůbec nezabývají odrazy elektromagnetické energie hlavního svazku, zejména „dopřednými odrazy“ od letounů – což jsou jevy související s principy bistatické radiolokace s nimiž autoři vůbec nepočítají ! V tomto případě dochází u letounů na malých výškách k obrovskému navýšení odražené elektromagnetické energie a hrozí nebezpečné ozáření osob na zemi (výkon. hustotou 10 000 W/m2 a vyšší) a průnik nadlimitního záření do kabin jiných letounů. Každý průlet letounů na malých výškách v okolí radaru (s parametry GBR-P) do 50 km je nebezpečný a nebezpečný může být v určitých situacích i průlet letounů na vyšších výškách, obzvláště při křížení drah letounů.

Oficiálně uváděná bezletová zóna 8,6 km neposkytuje dostatečnou ochranu osob na zemi a na palubě letounu proti elektromagnetickému záření. Problém neřeší ani bezletová zóna určená pro vojenský újezd Brdy. K zabezpečení ochrany zdraví osob na zemi a na palubě letounu by bylo třeba v případě radaru GBR-P stanovit 50km bezletovou zónu (mimochodem 50 km bezletovou zónu potvrzuje i závěr americké agentury BMDO). Na malém ostrovu v Pacifiku by snad bezletová zóna 8,6 km přijatelná, ale na hustě osídleném území ČR a v hustém letovém provozu v žádném případě. Autoři převzali od americké strany to, co platí pro malý atol, samostatně bohužel nic neřešili.

- Vypovídací hodnota měření provedených na atolu z hlediska zdravotní neškodnosti radaru je téměř nulová – v Brdech má stát radar EBR, jehož parametry nejsou známy. Měření tedy nezaručuje žádné garance ochrany zdraví osob a úvahy, že další měření radaru (tentokrát již radaru EBR) se bude provádět již v Brdech jsou nesmyslné a nebezpečné. Jako špičkový výkon radaru na atolu uvádí Národní referenční laboratoř 170 kW (oproti původně oficiálně udávaným 4,5 MW), při takovém výkonu by měl radar dosah na malorozměrné cíle (s efektivní odrazovou plochou 0,01 – 0,1 m2) řádově – pouze stovky kilometrů, při všech prezentacích byly ale uváděny dosahy řádově tisíce kilomerů. Z toho jasně vyplývá, že pro případ měření byl výkon radaru účelově snížen a výsledky měření jsou tedy nevěrohodné.

Dosažitelný impulsní výkon radaru EBR může být, při špičkovém výkonu nových gálium-nitridových modulů T/R 50 až 1000 W (viz Microwave Journal, 1/2008) a při možném počtu modulů do 291 000, až desítky megawatů. Zvýšení výkonové úrovně by bylo těžko prokazatelné kontrolním měřením, lze ho snadno skrýt pomocí moderního programového vybavení. Zvýšení výkonové úrovně by znamenalo také rozšíření ohrožené zóny a zvýšení zdravotních rizik. Z posledních informací vyplývá, že radar EBR bude firma Raytheon teprve vyvíjet a vyrábět, dokončení se předpokládá v roce 2013.

Výše uvedené dokumenty jsou nedostatečné, vyskytují se v nich zásadní věcné a metodické chyby, neznalosti principů radiolokace a nemohou být východiskem pro seriózní rozhodování o umístění radaru na stanoviště v Brdech. Pro případ, že by někdy například posluchač na katedře radiolokace Vojenské akademie předložil práci podobné úrovně, lze konstatovat, že by zcela určitě neuspěl. Nezávislá oponentura závěrečné zprávy Národní referenční laboratoře nebyla umožněna, úroveň dokumentu je adekvátní výše uvedenému stavu.

Váha odpovědnosti poslanců a senátorů bude při hlasování o instalaci radaru vysoká, proto si zaslouží mít co nejpřesnější a komplexní odborné informace. Případná instalace radaru by s sebou evidentně přinášela rizika (týkající se všech občanů bez ohledu na stranickou příslušnost či sympatie), které jsou bohužel zlehčovány nebo zatajovány a na které se snažím upozornit. Rozhodnutí o umístění výkonného radaru kategorie XBR na hustě osídlené území ČR s hustým letovým provozem je mimořádné a vymyká se zásadám výběru stanoviště radaru, jedná se o ojedinělý případ. Objektivní informovanost poslanců a senátorů se neobejde bez širší diskuse do které by měli být zapojeni i nezávislí odborníci v oboru radiolokace a pracovního lékařství, bohužel tato diskuse je účelově znemožňována.

Nutnou podmínkou pro umístění radaru v Brdech je na prvním místě jeho zdravotní nezávadnost, tato podmínka nebyla splněna, závěrečný dokument Národní referenční laboratoře neposkytuje žádné zdravotní garance.

Podle mého názoru je plánované umístění radaru v Brdech z důvodu výše uvedených rizik nevhodné.

Ing. Milan Hlobil
Autor více než 40 let v oboru radiolokace pracoval, naposledy do roku 2005 jako učitel na katedře radiolokace Vojenské akademie v Brně