Nebudu dlouho prudit tímto poněkud provokativním příspěvkem, ale rád bych se podělil s ostatními čtenáři, kteří mají s našimi zastupiteli stejné zkušenosti jako já a sice, že mnozí z nich jsou pro výkon své funkce nepoužitelní. Mám tím na mysli zastupitele na všech úrovních, kde byli svými důvěřivými voliči zvoleni, aby si pak mezi sebou rozdali lopatečky, kyblíčky a hraběčky a pak se každý věnoval tomu svému písečku, stavěl domečky, bábovičky, vláčky, dělal cestičky atd. Ale k věci.

Zcela náhodou jsem v místním regionálním čtrnáctideníku HOLEŠOVSKO našel historické pojednání (na pokračování) o Obecní správě či Samosprávě města z dob historických. Nebudu unavovat dlouhým popisováním (opisováním) všech toho týkajících se historických událostí , ale zmíním jen to podstatné, historicky doložené. Poznamenávám, že události se vztahují na město Holešov. Jak to bylo jinde nevím, ale vzhledem některým skutečnostem (reformy) se lze domnívat, že tomu bylo podobně. Zde jsou:

V roce 1788 byly odstraněny veřejné šibenice, pranýře i mučící nástroje ze sklepení (tehdejší) radnice. Josefínskou reformou v letech 1783-1785 byly purkmistrovská a konšelské funkce nahrazeny magistrátem (odtud zřejmě převzato dnešní názvosloví pro předchozí Národní výbory), skládající se ze starosty, 3 radních (magistrálních radů) a práv znalého syndika (dnešní právník magistrátu), přičemž starosta i radní byli vlastně státními úředníky, kteří museli složit předepsané zkoušky! Zřejmě věděli, proč a naši (političtí) současníci to vědí, bohužel, rovněž (proč je nevyžadovat).

A jsme u merita věci: předepsané zkoušky. Věc, která mne takřka zvedla ze židle. Při pomyšlení, kolik především „politicky“ kvalifikovaných starostů, místostarostů (potažmo poslanců aj.) na úkor odborné kvalifikace nám řídí životy ve městech a vesnicích či jinde, mne podmínka složení předepsaných zkoušek přímo fascinuje. Nechci se nikoho ze současných úředníků dotknout, ale ne vždy a všude jsou tito zvolení zástupci těmi pravými vyvolenými na výkon svých funkcí. Bohužel je doba, kdy tyto skutečnosti nikoho moc nezajímají, hlavně, že mohou (musejí) realizovat záměry a zájmy své strany, svých bossů, kmotrů a ostatních, to ostatní se už poddá! To, že mnozí mají vysokoškolské vzdělání totiž ještě neznamená, že se nutně musí vyznat v agendě státní či veřejné správy, potažmo konat v zájmu občanů. Konec konců, zkušenosti to jen potvrzují.

Abych byl spravedlivý, pak tato praxe není jen výsadou dnešních představitelů veřejné, státní či jiné správy a orgánů, bylo tomu tak i v době totality a stejně tak dávno před ní. Jen mne udivuje fakt, že jsme po Listopadové revoluci pro reformu místních samospráv (a státních orgánů) bez problémů převzali pojmenování a možná organizační strukturu našich předků, ale jako by záměrně se přešel výše zmíněný fakt, že pro výkon funkce starosty a jeho zástupců, tj. místostarostů (případně jiných politických pracovníků), bylo rovněž povinné složení předepsaných zkoušek.

Zichr je zichr, tak se raději těmto požadavkům zdaleka vyhnuli. Ke škodě věci. Určitě by to selektovalo dobré, méně dobré či úplně nezpůsobilé představitele měst a obcí (a jiné funkcionáře), kteří dnes především hledí jen na své kapsy a už méně, jestli vůbec, na účely, pro které byli do funkcí určeni (čest výjimkám)! To znamená sloužit městu, obci a především občanům. Ó, kéž by se našel nějaký rozumný (spíše pošetilý) legislativec a tuto prospěšnou historickou zvyklost alespoň předložil. O tom, že by ji dnešní zákonodárci schválili, sice silně pochybuji, ale zkusit by to mohl. Třeba tím, že už konečně předloží a schválí zákon o státní službě. Byl by to velmi, ale velmi záslužný počin. Myslím, že ku všeobecnému prospěchu ! Co vy na to?

Jiří Baťa