Brambory vařím ve slupce,
šetřím v nich vitamíny,
na slunci zuří erupce,
už se mi sbíhaj sliny.

Pára se ztrácí nad hrncem,
venku psi sem tam štěknou,
na Zemi zuří korupce,
brambory hnedle změknou.

Potom je sleju a slupky hned sloupnu z nich,
nespletu pořadí, už jsem je s hrncem zdvih.
Kolkolem zuří boj na život a na prd,
na stůl je odnesu, jen abych neškobrt.
Dneska mě s večeří vzpomínky rozmazlí
brambory s tvarohem, šlehaný podmáslí.

Tohle jsem míval, když jsem rost
na vsi bez petlic k dveřím,
za humny zuří budoucnost,
jak tehdy povečeřím.

Brambory smíchám s tvarohem,
s máslem a špetkou soli,
kdeco už zuří za rohem,
hlavní je nepřesolit.

Brambory sleju a slupky hned sloupnu z nich,
nespletu pořadí, už jsem je s hrncem zdvih.
Kolkolem zuří boj na život a na prd,
na stůl je odnesu, jen abych neškobrt.
Dneska mě s večeří vzpomínky rozmazlí,
brambory s tvarohem, šlehaný podmáslí.

Vladimír Koubenec