V létě je Praha tak příjemná – když není 35 stupňů a člověk nemusí být v kanceláři nebo obchodě nebo tramvaji jako řidič. Parky jsou plné kytek, tramvaje poloprázdné, zahrádky před hospodami bzučí hovorem. A jak to kolem Vltavy navečer žije!


Na náplavce jsou procházkáři, cyklisti, bruslaři, běžci a dál od středu města je na obou březích spousta loděnic.
Řeku brázdí kromě výletních lodí taky kajaky a skify. Sedí v nich pěkně urostlí chlapi a ladně sviští po hladině jako střely. Dívat se na ně je zážitek.
Po Vltavě ale taky jezdí dračí lodě a pozor, začala jsem zlehka patřit k posádce jedné z nich! Ta je ryze ženská a ryze veteránská (od 40+, možná spíš 50+). Ženy, co na ní závodí jako o život, si říkají Velký Holky. Už jsem byla na jejich tréninku 4x. Jako osoba bez vodácké minulosti jsem myslela, že si na vodě budeme povídat, koukat kolem, opalovat se a tak. Pěkně jsem se spletla. Tyhle ženské i trénují jako o život.
A tak jsem zatím ze svého místa na lodi pro 20 žen, kormidelnici a bubenici, viděla akorát záda té, co seděla přede mnou. A i když jsem se zatím jen zruchala, v noci nemohla spát a druhý den se nemohla hnout, bylo a je mi skvěle. Ptala jsem se Holek – mnohé spolu jezdí už hodně let - na co jsou nejpyšnější?
V roce 2013 vybojovaly na ME v Hamburku 2 stříbrné a 1 bronz. A taky prohánějí v nejvyšší domácí soutěži ženy o dvě generace mladší a užívají si to. Nejvíc je ale těší, že jedou a dojedou za každého počasí! Třeba na krev. Jsou kamarádky a parťačky. Co je víc?

(vyšlo v deníku Metro 22.7.)