Vychází nová kniha TH "Odpoledne křesťanství. Odvaha k proměně."
V pohledu teologie, sociologie a spirituality dále promýšlí podněty k obnově křesťanství v duchu reformních vizí papeže Františka.
Tomáš Halík
ODPOLEDNE KŘESŤANSTVÍ
Odvaha k proměně
NLN, s.r.o., Praha 2021
ISBN 978-80-7422-824-7
vázaná s přebalem,160x210 mm, 268 str., 349 Kč
Kniha Odpoledne křesťanství pojednává o proměnách víry v lidských životech i v dějinách a využívá k tomu metodu kairologie – teologicko-sociologické interpretace změn v oblasti náboženství, kultury a společnosti. Současnou krizi církve představuje autor jako přechod do nové etapy dějin křesťanství. Hledá cestu, která by křesťanství vyvedla z jeho dosavadních institucionálních i mentálních hranic, pomohla mu překonat nostalgii po jeho premoderní podobě i jeho novověkou formu jednoho ze světonázorů. Předkládá vizi křesťanství budoucnosti jako ekumenického společenství, schopného nově a hlouběji porozumět vlastním zdrojům i aktuálním problémům doby.
"Církev a její víra je křesťanská, nakolik je velikonoční: umírá a vstává z mrtvých. Jsou mnohé podoby víry na osobní rovině i na cestě církve dějinami, které jednou musí odumřít. Někdy věřící při odumírání navyklé podoby víry procházejí velkopáteční temnotou, pocitem, že je Bůh opustil. Ale kdo v těchto temných nocích vytrvá, dřív nebo později může zakusit světlo velikonočního rána, proměnu své víry. "
Další informace Olga Novotná, NLN, 603306603 nebo novotna@nln.cz
Obsah
Slovo úvodem 13
I VÍRA V POHYBU 17
II VÍRA JAKO ZKUŠENOST S TAJEMSTVÍM 25
III ČÍST ZNAMENÍ DOBY 37
IV TISÍC LET JAKO JEDEN DEN 51
V NÁBOŽENSKÉ ČI NENÁBOŽENSKÉ KŘESŤANSTVÍ? 61
VI TMA V POLEDNE 81
VII BŮH SE VRACÍ? 103
VIII DĚDICI MODERNÍHO NÁBOŽENSTVÍ 117
IX OD GLOBÁLNÍ VESNICE K CIVITAS OECUMENICA 131
X TŘETÍ OSVÍCENSTVÍ? 143
XI IDENTITA KŘESŤANSTVÍ 153
XII BŮH ZBLÍZKA A BŮH ZDALEKA 165
XIII SPIRITUALITA JAKO VÁŠEŇ VÍRY 183
XIV VÍRA NEVĚŘÍCÍCH A OKNO NADĚJE 195
XV SPOLEČENSTVÍ CESTY 215
XVI SPOLEČENSTVÍ NASLOUCHÁNÍ A POROZUMĚNÍ 229
Seznam biblických zkratek 247 Poděkování 248
Doporučená literatura 249 Jmenný rejstřík 261
Summary 265
Z úvodu knihy:
Dokončuji tuto knihu uprostřed pandemie koronaviru; kolem mne umírá denně množství nemocných v přeplněných nemocnicích a mnoho živých a zdravých čelí existenčním problémům. I tato zkušenost otřásá naším světem – k dlouhodobé krizi tradičních náboženských jistot se přidala i krize tradičních jistot sekulárních, zejména víry v suverénní panství člověka nad přírodou a vlastním osudem.
Stav katolické církve dnes v mnohém připomíná situaci těsně před reformací. Když bylo odhaleno netušené množství případů sexuálního a psychologického zneužívání, otřáslo to věrohodností církve a otevřelo řadu otázek týkajících se celého systému církve. Zavřené a prázdné kostely během koronavirové pandemie jsem vnímal jako prorocké varovné znamení: tak může brzy vypadat stav církve, pokud neprojde proměnou.
Jistou inspirací může být „katolická reformace“, která byla nesena odvážnými mystiky, jako byli Jan od Kříže, Terezie z Avily, Ignác z Loyoly a mnozí další, kteří skrze svou originální spirituální zkušenost obohatili jak teologickou reflexi víry, tak viditelnou podobu a praxi církve.
Nynější reformní snahy nemohou zůstat pouze u změn některých institucionálních struktur a několika odstavců
v katechismu, v kodexu církevního práva a učebnicích morálky. Plodnost reformy a budoucí vitalita církve závisí na znovunavázání vztahu s hlubinnou spirituální a existenciální dimenzí víry.
Nynější krizi považuji za křižovatku, na níž se otevírá možnost přejít do nové, „odpolední“ epochy dějin křesťanství. Otřesené křesťanství může – i díky svým bolestným zkušenostem – jako zraněný lékař rozvinout terapeutický potenciál víry.
Budou-li církve vzdorovat pokušení sebestřednosti a kolektivního narcismu, klerikalismu, izolacionismu a provincionalismu, mohou významně přispět k nové, širší a hlubší ekumeně. V novém ekumenismu jde o víc než jen o jednotu křesťanů; obnova víry
může být krokem k onomu „univerzálnímu bratrství“, které je velkým tématem pontifikátu papeže Františka. Může pomoci lidské rodině směřovat nikoliv ke střetu civilizací, nýbrž k utváření civitas oecumenica – kultury komunikace, sdílení a respektu k různosti.
Bůh se ukazuje v dějinách ve víře, lásce a naději lidí, a to i lidí na okraji církví a za jejich viditelnými hranicemi. Hledání Boha „ve všech věcech“ a ve všech dějinných situacích vysvobozuje náš život z monologického sebezaujetí a proměňuje ho v dialogickou otevřenost. Zde vidím znamení času a světlo naděje i v těžkých dobách. Této naději chce sloužit tato kniha.