Furt dokola...
V knížce Při řekách babylónských od Miloše Biče jsem našel zajímavou pasáž. Jde o převyprávěný překlad klínopisných tabulek - zápisů z několika soudních procesů s obětníkem chrámu:
Od konce vlády Nabonidovy (539 př.n.l) do začátku vlády Dareiovy, tedy zruba v rozmezí dvou desítiletí, se v chrámu Eanna v Uruku dopouštěl tamní obětník Gimillu různých podvodů a zpronevěr. Dochoval se o tom větší počet protokolů. Gimillu byl zprvu dohlížitelem nad hospodařením s chrámovým dobytkem, později byl pověřen organizováním transportů a přidělováním otroků a dokonce zastával funkci výběrčího nájemného. Zdá se, že byl značně majetný, protože vysoké pokuty za zpronevěru chrámového majetku (třicetinásobek způsobené škody!) zaplatil - a kradl dál. V prvním roce vlády perského krále Kýra však došlo k velkému procesu s Gimilluem. Bylo předvoláno patnáct svědků, jednání bylo přítomno sedm vysokých funkcionářů královských a chrámových a protokoly zapisovali čtyři písaři. Projednávalo se více trestných činů, z nichž byl Gimillu usvědčen. Kdybychom měli vyčíslit, co všechno zpronevěřil, byl by toho slušný sloupec. Šlo o dobytek (chrámový), obilí, stříbro aj. Svědkové ho usvědčovali, on se vykrucoval a snažil se svou vinu zmenšit. V protokolech jsou výpovědi svědků a obhajoba Gimilluova uváděny přímou řečí, tedy charakteristickou formou novobabylónských právních aktů. Součet toho, co měl Gimillu chrámu nahradit, byl: 92 dospělých krav, 302 kusů bravu, 1minu a 10 šekelů stříbra. Gimillu však se svou činností neskončil a byl opět povolán před soud ještě za krále Kýra a pak i za Kambýsa. Nabídl např. nájemní smlouvu na jednoho otroka dvěma zájemcům současně, od obou požádal poplatek 5 šekelů stříbra ročně a doporučil jim, aby se mezi sebou dohodli, pro koho bude právě pracovat. O případu máme obšírný protokol. Okradl chrám také o sklizeň datlí, sám přiznal 90 korů (1 kor = 5 košů = 300l). Nahradit to třicetinásobně, jak znělo základní ustanovení, nebylo maličkostí, ale Gimillu to dokázal. Navíc si přes všechny procesy dokázal uhájit své postavení a dokonce postoupil na vyšší místa.
Od konce vlády Nabonidovy (539 př.n.l) do začátku vlády Dareiovy, tedy zruba v rozmezí dvou desítiletí, se v chrámu Eanna v Uruku dopouštěl tamní obětník Gimillu různých podvodů a zpronevěr. Dochoval se o tom větší počet protokolů. Gimillu byl zprvu dohlížitelem nad hospodařením s chrámovým dobytkem, později byl pověřen organizováním transportů a přidělováním otroků a dokonce zastával funkci výběrčího nájemného. Zdá se, že byl značně majetný, protože vysoké pokuty za zpronevěru chrámového majetku (třicetinásobek způsobené škody!) zaplatil - a kradl dál. V prvním roce vlády perského krále Kýra však došlo k velkému procesu s Gimilluem. Bylo předvoláno patnáct svědků, jednání bylo přítomno sedm vysokých funkcionářů královských a chrámových a protokoly zapisovali čtyři písaři. Projednávalo se více trestných činů, z nichž byl Gimillu usvědčen. Kdybychom měli vyčíslit, co všechno zpronevěřil, byl by toho slušný sloupec. Šlo o dobytek (chrámový), obilí, stříbro aj. Svědkové ho usvědčovali, on se vykrucoval a snažil se svou vinu zmenšit. V protokolech jsou výpovědi svědků a obhajoba Gimilluova uváděny přímou řečí, tedy charakteristickou formou novobabylónských právních aktů. Součet toho, co měl Gimillu chrámu nahradit, byl: 92 dospělých krav, 302 kusů bravu, 1minu a 10 šekelů stříbra. Gimillu však se svou činností neskončil a byl opět povolán před soud ještě za krále Kýra a pak i za Kambýsa. Nabídl např. nájemní smlouvu na jednoho otroka dvěma zájemcům současně, od obou požádal poplatek 5 šekelů stříbra ročně a doporučil jim, aby se mezi sebou dohodli, pro koho bude právě pracovat. O případu máme obšírný protokol. Okradl chrám také o sklizeň datlí, sám přiznal 90 korů (1 kor = 5 košů = 300l). Nahradit to třicetinásobně, jak znělo základní ustanovení, nebylo maličkostí, ale Gimillu to dokázal. Navíc si přes všechny procesy dokázal uhájit své postavení a dokonce postoupil na vyšší místa.