Jak to v Praze vidím já a proč (jako) chystanou změnu nepodpořím?

Je trochu smutné, že člověk dnes z pochmurné politické situace v Evropě, ale bohužel ani v našem státě a ani v Praze (a dalších městech) nemá možnost uniknout. Měl jsem vždy pocit, že politik by měl být zvolen, v tichosti pracovat, neboť za to je placen a v případě nutnosti vystoupit a říct něco státnického. Netvrdil bych úplně, že se mi to obzvláště v počátcích mé politické kariéry dařilo, ale to nic nemění na mém uvažování a záměrech. Zatímco média nás za pomoci různých spíše antistátnických prohlášeních pana Zemana masírují koncem světa či alespoň Evropy, v parlamentu zuří boj o každou minutu projednávání či spíše neprojednávání ničeho. V Praze se k tomu před dvěma měsíci rozpadla koalice a z 11 radních dnes na svých místech sedí 7. Moje zkušenost z relativně krátkého období z roku 2013, kdy nás v radě sedělo pouze 6, je taková, že se v tomto počtu správa Prahy při současném systému vůbec dělat nedá.

Více »