Od nulových konfliktů k válce se všemi aneb když si někdo hraje na globální mocnost

Kemal Atatürk razil zásadu Mír ve světě, mír v zemi. V své době potřeboval uhájit, co zbylo po neslavném konci Osmanské říše. Věděl, že pouze bezkonfliktní zahraniční politika mu pomůže udržet domácí mír, aby mohl Turecko přebudovat na sekulárních evropských základech s novou, národní identitou a s vyloučením náboženství z veřejné sféry.
Tento amalgám vyvolal první vážnou vzpouru, které musel čelit. Kurdské povstání šejcha Saida bylo vedeno z náboženských pozic, původně ještě nikoliv z nacionálních. To přišlo až později, ale z jiných, komunistických pohnutek.
Doma tedy kemalisté udrželi mír jen do doby, kdy se rozmohla sovětská imperiální moc a původně krajní levice a později Kurdové se jí k podvracení nepřátelských režimů velice hodili. Ostatně vyzkoušeli už to po II. světové válce s Kurdy íránskými, ale bez úspěchu.

Více »