USA se obrátily k Evropě vstupem do 1. světové války v roce 1917. Zdá se, že v roce 2017 z Evropy vycouvají. Evropa od té doby sice zažila nejhorší válku ve své historii, která se rozšířila do celého světa, pak ovšem nejdelší období klidu a blahobytu ve svých dějinách. Také demokracii, jejíž příklad spatřovala v Americe. Na politické transformaci Německa má Amerika hlavní zásluhu. My jsme si z toho století užili všeho všudy necelou polovinu, mezi léty 1918-1938 a od roku 1990. Ale i těch posledních šestadvacet let nám stačilo, abychom pod americkým deštníkem a členstvím v Evropské unii dosáhli nejvyšší prosperity v naší historii.

Jsou lidé blahobytem unaveni? Pálí je dobré bydlo? Člověk si myslel, že autoritářsky populismus přitahuje jen u nás kvůli neblahému dědictví komunismu. Ale ukázalo se, že my jsme ve srovnání se svým postkomunistickým okolím ještě příkladnou demokratickou zemí. Nevládne nám Orbán, ani Kaczyński, i když Babiš má k vládě nakročeno a Zemana aspoň krotí omezené prezidentské pravomoci.
Na východě však opět vyrostlo ruské nebezpečí, nový ruský car Putin si upevnil moc a projevuje stále větší apetit na bývalé kolonie. Když ne vojensky, na což nemá, tak politickou subverzí. Jedna ze světových uprchlických vln, která se přivalila i na bohatou Evropu, mu naservírovala vynikající příležitost jak rozdmychávat mezi zpohodlnělými Evropany strach a rozkol.
Projevuje se to zejména tam, kam uprchlíci vůbec nemíří, a kde se také vůbec nevyskytují. To jsou shodou okolností bývalé sovětské kolonie, včetně bývalé sovětské zóny Německa, na které Putin cílí především. Letos se podařilo podvést britského voliče strašákem invaze Východoevropanů. Většina Britů, především z venkova, hlasovala pro vystoupení z EU. Vlastní, početná muslimská komunita z bývalých britských kolonií jim přitom zřejmě nevadí. Otevřeně diskriminační rétoriku zabodoval v USA Trump. I když o milión voličů víc hlasovalo pro Hillary Clinton. Ale nespravedlivý volební systém opět zafungoval., od roku 2000 už po druhé, byť letos mnohem výrazněji (v roce 2000 to bylo ve prospěch George Bushe ml.). Na hustě osídlenými státy, převládly venkovské regióny. Zdá se, že tak je tomu i v evropských zemích, ve Francii, v Rakousku, ale i v Česku. Město soustřeďuje vzdělanější lidi a ti s nižším vzděláním podléhají populistickému strašení.
Trump možná z Evropy vycouvá. Ne sice úplně, NATO nejspíš zůstane zachováno, ale Trump bude vyžadovat větší podíl Evropy na své obraně a upřednostní jako partnera Putina.
Toho se nemusí obávat ekonomicky jako Číny, ale může mu ustupovat ve věcech z jeho vlastního hlediska nepodstatných, ale pro Evropu životně důležitých.
Potřeba, aby se Evropa začala více starat o svoji obranu, může evropské integraci jedině prospět. V jejím čele zůstane Německo, které je zatím paradoxně vzhledem ke své nedávné historii, vůči nacionalistickému autoritářskému populismu celkem imunní. V Německu demokracie i přes excesy dvacátého století anebo právě kvůli nim pevně zakořenila.
Pro zachování liberální demokracie by to Evropě jedině prospělo. Nám jako přímým sousedům Německa zejména. Podaří-li se tak Evropě tváří v tvář předpokládané změně americké orientace a dvojímu nebezpečí z východu, politickému z Ruska a ekonomickému z Číny, zachovat její hlavní hodnoty, liberální demokracii, rovnost všech občanů, lidská práva a multikulturní společnost shodující se na demokratických zásadách, pak bychom mohli naše nové století nazvat německým.
Třeba se paradoxně proti autoritářskému populismu a tzv. politické nekorektnosti spočívající v rozněcování islamofobie, rasismu a antisemitismu nebo prostě v zášti vůči lidem s jinými názory a svobodným médiím z Trumpových USA stane právě Německo baštou liberální demokracie.