Něco mi to připomíná
Recep Tayyip Erdoğan (RTE) prohrál komunální volby v Istanbulu, v ekonomickém finančním a kulturním centru Turecka, ve svém rodném městě a hlavně ve městě, kde začala jeho hvězdná kariéra. Z chlapce z chudé pobožné čtvrti a nadějného fotbalisty se tam vyšvihl až na úspěšného prvního islamistického starostu.
Po čtvrt století jeho partaj, tehdy ovšem pod jiným názvem post starosty ztratila. I když vládnoucí partaj AKP prohrála komunálky ve 40 z 81 tureckých krajů, porážka v Istanbulu je pro ni a především pro RTE zvlášť bolestivá. O to víc, že rozdíl mezi vítězným kandidátem opozice a kandidátem AKP obnášel v až osmáctimiliónovém městě sotva počet obyvatel středočeského Berouna.
Nebudu se zabývat důvody první velké porážky AKP a RTE osobně po sedmnácti letech u moci. Ty už byly dostatečně rozebrány i v našich médiích. Jde spíš o to, že osobně vedená konfrontační a nenávistná kampaň RTE se minula účinkem. Ačkoliv v Istanbulu kandidoval jeho premiér, kampaň za něj vedl více méně RTE sám. Od předloňského referenda o změně ústavního systému je totiž nejen prezidentem, ale i předsedou partaje.
Ačkoliv po loňských prezidentských volbách, kde RTE potvrdil svoji hegemonii v zemi, se nikdo nezabýval poukazy opozice na volební podvody vládnoucí strany, nyní spustila partaj povyk a začala na průběhu voleb hledat hnidy. Volby proběhly 31. března, hned na 1. apríla podala AKP protest proti jejich průběhu v Istanbulu a žádala přepočítání hlasů. Ústřední volební komise jí vyhověla. Jak by ne, vždyť v Turecku má všechno pod palcem RTE. Až se člověk diví, že tam dosud probíhají relativně férové volby, i když s absolutní mediální převahou AKP a RTE osobně. Ten se však doposud cítil silný v kramflecích a vytvářel tak dojem demokracie. Teď za hospodářské krize země mu to najednou přestává vycházet. Jeho charizma už proti vyprazdňujícím se kapsám voličů začíná blednout. Ostatně i jeho arogantní nenávistné rétoriky už má stále více lidí dost.
Ústřední volební komise má vydat konečné rozhodnutí v týdnu od 6. května. Zdá se, že námitky AKP byly jedna po druhé vyvráceny, opakování komunálek v Istanbulu by podle komentátorů ještě prohloubilo stávající ekonomickou krizi v zemi. Ale RTE je to jedno, hodlá si Istanbul, jehož ztráta by mohla být počátkem jeho konce, udržet stůj co stůj.
Věřme, že komise výsledek voleb potvrdí. AKP už dala najevo, že se verdiktu podvolí. Pro Turecko a Evropu by to byla dobrá zpráva. Ale tvrdošíjná snaha RTE o zvrácení voleb maně připomíná tvrdošíjné trvání jednoho umanutého starce v čele nejmenované středoevropské země na své neomylnosti i proti soudnímu rozhodnutí.
Je to možná nesouměřitelné, jako je nesouměřitelná moc obou politiků. Ale co kdyby ten druhý měl moc toho prvního?!
Po čtvrt století jeho partaj, tehdy ovšem pod jiným názvem post starosty ztratila. I když vládnoucí partaj AKP prohrála komunálky ve 40 z 81 tureckých krajů, porážka v Istanbulu je pro ni a především pro RTE zvlášť bolestivá. O to víc, že rozdíl mezi vítězným kandidátem opozice a kandidátem AKP obnášel v až osmáctimiliónovém městě sotva počet obyvatel středočeského Berouna.
Nebudu se zabývat důvody první velké porážky AKP a RTE osobně po sedmnácti letech u moci. Ty už byly dostatečně rozebrány i v našich médiích. Jde spíš o to, že osobně vedená konfrontační a nenávistná kampaň RTE se minula účinkem. Ačkoliv v Istanbulu kandidoval jeho premiér, kampaň za něj vedl více méně RTE sám. Od předloňského referenda o změně ústavního systému je totiž nejen prezidentem, ale i předsedou partaje.
Ačkoliv po loňských prezidentských volbách, kde RTE potvrdil svoji hegemonii v zemi, se nikdo nezabýval poukazy opozice na volební podvody vládnoucí strany, nyní spustila partaj povyk a začala na průběhu voleb hledat hnidy. Volby proběhly 31. března, hned na 1. apríla podala AKP protest proti jejich průběhu v Istanbulu a žádala přepočítání hlasů. Ústřední volební komise jí vyhověla. Jak by ne, vždyť v Turecku má všechno pod palcem RTE. Až se člověk diví, že tam dosud probíhají relativně férové volby, i když s absolutní mediální převahou AKP a RTE osobně. Ten se však doposud cítil silný v kramflecích a vytvářel tak dojem demokracie. Teď za hospodářské krize země mu to najednou přestává vycházet. Jeho charizma už proti vyprazdňujícím se kapsám voličů začíná blednout. Ostatně i jeho arogantní nenávistné rétoriky už má stále více lidí dost.
Ústřední volební komise má vydat konečné rozhodnutí v týdnu od 6. května. Zdá se, že námitky AKP byly jedna po druhé vyvráceny, opakování komunálek v Istanbulu by podle komentátorů ještě prohloubilo stávající ekonomickou krizi v zemi. Ale RTE je to jedno, hodlá si Istanbul, jehož ztráta by mohla být počátkem jeho konce, udržet stůj co stůj.
Věřme, že komise výsledek voleb potvrdí. AKP už dala najevo, že se verdiktu podvolí. Pro Turecko a Evropu by to byla dobrá zpráva. Ale tvrdošíjná snaha RTE o zvrácení voleb maně připomíná tvrdošíjné trvání jednoho umanutého starce v čele nejmenované středoevropské země na své neomylnosti i proti soudnímu rozhodnutí.
Je to možná nesouměřitelné, jako je nesouměřitelná moc obou politiků. Ale co kdyby ten druhý měl moc toho prvního?!