Ryba páchne od hlavy
Profesorka Válková patří k odbornické garnituře, kterou se Andrej Babiš snažil přesvědčit voliče o „jiném“ charakteru politické odnože svého podnikatelského impéria oproti před ním vládnoucím politickým partajím. Na lep mu skočilo necelých 30% k volbám chodících občanů, což mu v souhře s Milošem Zemanem, takto nikomu neodpovědným, přímo voleným prezidentem, umožnilo v této zemi vládnout. Pravda pod Zemanovou kuratelou.
Profesorka Válková, zdatná oportunistka jako ostatně většina těch, kteří se za komunistického bezpráví věnovali právnické kariéře, v Babišově politické firmě vydržela, i když první atraktivní tváře z původních Babišových billboardů začali firmu opouštět. Byli to ti, kteří neměli na Babiše „pajšl“. Babiš musel dost klopotně látat díry mezi svými odbornickými kádry.
Válková sice neustála post ministryně spravedlnosti (ostatně její nástupce to po čase raději sám vzdal), pak vyhořela coby kandidátka do Senátu, ale zakotvila jako všeho schopná poslankyně například vážně se zabývající zákonem o všeobecném referendu, který prosazovali především okamurovci s průhledným záměremobčanům podsunout hlasování o vystoupení z EU. Válková se vážně posuzovala právní aspekty této obezličky přímo ve spolupráci se samotným arcidemagogem Okamurou. Pak to Babiš odpískal a Válková poslušně sklopila krovky.
Ale jako kádrová rezerva zůstala. Stala se vlíádní zmocněnkyní pro lidská práva a Zeman ji jmenoval svojí kandidátkou na veřejného ochránce lidských práv. Zajímavé, když se provalilo, jaký šrám na svém oportunistickém vzestupu z doby komunismu má. Zajímavé, že na to onen sečtělý Zeman s fenomenální pamětí, který odhalil i údajný obdiv Ferdinanda Peroutky k Hitlerovi (článek v Přítomnosti „vpravo dole“). nepřišel.
Ani jeho lokaj Ovčáček zvyklý hledat i tento neexistující článek, tento škraloup Válkové nedohledal. Vždyť u všech, kteří mu nebyli po chuti, nebo se jim z výše své morální autority jako obyčejný smrtelník mstil, Zeman nacházel různé škraloupy a poklesky, odmítal je jmenovat profesory či funkčně povyšovat, byť byli profesně sebezdatnější. Byli to přece trpaslíci, kteří v životě nic nedokázali, na rozdíl od různých Zemanových oblíbenců poněkud pochybného kreditu, jimž jako na běžícím pásu uděkuje státní metály.
Zkrátka Helena Válková je taková jaká je, odbornice Babišova střihu, ale ten kdo její kandidaturu navrhl, je Miloš Zeman. Hodil zpátečku, až když se díky investigativní práci médií provalil ostudný škraloup z Válkové komunistické justiční minulosti, a to nejspíš teprve ve chvíli, kdy musel couvnout i Babiš. Zkrátka ryba páchne od hlavy.
A pak, ani všechna média tu zrovna nevycházejí se ctí. Ačkoliv kandidáty na ombudsmana jmenuje i senát, s těmi jako by minimálně Čro a ČT nepočítaly.
Ano, hlasovací mašinérie Babišových spřeženců v parlamentu by je nejspíš smetla se stolu vzhledem k Babišovu a Zemanovu opovrhování Senátem, ale objektivní média by to snad nemusela prezentovat veřejnosti, jako že kandidáti Senátu vlastně neexistují a volit se bude jenom kandidát Zemanův.
Profesorka Válková, zdatná oportunistka jako ostatně většina těch, kteří se za komunistického bezpráví věnovali právnické kariéře, v Babišově politické firmě vydržela, i když první atraktivní tváře z původních Babišových billboardů začali firmu opouštět. Byli to ti, kteří neměli na Babiše „pajšl“. Babiš musel dost klopotně látat díry mezi svými odbornickými kádry.
Válková sice neustála post ministryně spravedlnosti (ostatně její nástupce to po čase raději sám vzdal), pak vyhořela coby kandidátka do Senátu, ale zakotvila jako všeho schopná poslankyně například vážně se zabývající zákonem o všeobecném referendu, který prosazovali především okamurovci s průhledným záměremobčanům podsunout hlasování o vystoupení z EU. Válková se vážně posuzovala právní aspekty této obezličky přímo ve spolupráci se samotným arcidemagogem Okamurou. Pak to Babiš odpískal a Válková poslušně sklopila krovky.
Ale jako kádrová rezerva zůstala. Stala se vlíádní zmocněnkyní pro lidská práva a Zeman ji jmenoval svojí kandidátkou na veřejného ochránce lidských práv. Zajímavé, když se provalilo, jaký šrám na svém oportunistickém vzestupu z doby komunismu má. Zajímavé, že na to onen sečtělý Zeman s fenomenální pamětí, který odhalil i údajný obdiv Ferdinanda Peroutky k Hitlerovi (článek v Přítomnosti „vpravo dole“). nepřišel.
Ani jeho lokaj Ovčáček zvyklý hledat i tento neexistující článek, tento škraloup Válkové nedohledal. Vždyť u všech, kteří mu nebyli po chuti, nebo se jim z výše své morální autority jako obyčejný smrtelník mstil, Zeman nacházel různé škraloupy a poklesky, odmítal je jmenovat profesory či funkčně povyšovat, byť byli profesně sebezdatnější. Byli to přece trpaslíci, kteří v životě nic nedokázali, na rozdíl od různých Zemanových oblíbenců poněkud pochybného kreditu, jimž jako na běžícím pásu uděkuje státní metály.
Zkrátka Helena Válková je taková jaká je, odbornice Babišova střihu, ale ten kdo její kandidaturu navrhl, je Miloš Zeman. Hodil zpátečku, až když se díky investigativní práci médií provalil ostudný škraloup z Válkové komunistické justiční minulosti, a to nejspíš teprve ve chvíli, kdy musel couvnout i Babiš. Zkrátka ryba páchne od hlavy.
A pak, ani všechna média tu zrovna nevycházejí se ctí. Ačkoliv kandidáty na ombudsmana jmenuje i senát, s těmi jako by minimálně Čro a ČT nepočítaly.
Ano, hlasovací mašinérie Babišových spřeženců v parlamentu by je nejspíš smetla se stolu vzhledem k Babišovu a Zemanovu opovrhování Senátem, ale objektivní média by to snad nemusela prezentovat veřejnosti, jako že kandidáti Senátu vlastně neexistují a volit se bude jenom kandidát Zemanův.