Česká politická elita pokračuje v rozkrádání a zadlužování českého státu i komunálu. Příkladem je další prodej českých zbraní zadluženému Iráku i návrat moci ODS pod oranžovou zástavou v předluženém Liberci.

Ministr obrany, který se dosud nevzpamatovat z aféry tunelování evropského předsednictví, přišel s novým nápadem, jak ze státní kasy vyvést další miliardy. Je to prosté, letadla L-159, které nikdo nechce, prodáme zemi, která dluží, kam se podívá, a jejíž obyvatelé mají všechny možné starosti a ani zbla se nezajímají o podzvukové bitevníky.

Vondrovo kšeftování připomíná starý vtip o státním obchodování. „Podívejte se, jak úspěšně obchodujeme,“ vykládá český ministr novinářům. „Z hlíny vyrobíme vázičky, které prodáme v Maďarsku, a získáme za ně ovce.“ „Výborně,“ křičí novináři. Hlínu za ovce, to je něco.“ „Ale ovce prodáme v Polsku a získáme za ně krávy!“ Pokračuje ministr a novináři si pochvalují: „Hmm, hlínu za krávy.“ „A krávy vyvezeme do Itálie a získáme za ně traktory – tak jsme dobří.“ „No, to je tedy něco,“ upadají do mdlob novináři. „Hlínu za traktory!“ Až po recepci se někdo zeptá, co se děje s těmi traktory. „No, ty vyvezeme do Německa a dostaneme za ně hlínu,“ zabručí ministr.

Velkoobchodník Vondra to dělá podobně. Letouny, na které se práší v armádních skladech, zatímco my si výhodně pronajímáme letadla ze Švédska, poskytneme na státní úvěr Iráku. Ty peníze nejspíš už nikdy neuvidíme. Irák v roce 2010 dlužil na 52 miliard USD a je velmi nepravděpodobné, že to kdy splatí.

Robert Stojanov ve své studii z roku 2006 uvádí, že České republice dluží Irák 4–4,5 miliardy korun. Jedná se ovšem o dluh podléhající utajení. Jde totiž o peníze za dodávky zbraní, kterými jsme v rámci bratrské pomoci – rukou nerozdělnou Východ se Západem – poskytovali pomoc Saddámovi na jeho boj s vnitřním i vnějším nepřítelem. Premiér Špidla mluvil v roce 2004 o částce 4 mld. korun, přičemž civilních dodávek se týká 100 milionů... Tehdy zazněly i úvahy o odpuštění alespoň třetiny dluhu.

Dluh za vojenský materiál by se měl samozřejmě odpustit celý, protože jde evidentně o nelegitimní úvěry, které sloužily na potlačování práv lidu Iráku. Neexistuje jediný důvod, který by ospravedlňoval požadavek, aby současná vláda hradila zbrojní úvěry předchozí diktatury.

Podle dostupných zdrojů Česká republika odpustila 80 % dluhu s tím, že zůstatek je 57, respektive 197 milionů. To by odpovídalo přibližně odpuštěné částce 300 milionů až jedna miliarda. Tedy méně než 25 % skutečných dluhů. Ukázka Kocourkova v praxi.

A nyní dodáváme této zemi další zbraňové systémy s tím, že tento báječný obchod půjde na vrub daňových poplatníků v Čechách, nebo zbídačených Iráčanů. Vondra by mohl rovnou říci, že je to dar-nedar čili pokračující gripenová rozkrádačka, a nehrát si na velkého obchodníka, kterým rozhodně není.

Ale podvody, oblbování občanů a podvody se nedějí jen na státní úrovni. V Liberci se občanům vrací do funkcí ve volbách odstavená ODS. Za asistence ČSSD a Věcí veřejných přebírají funkce v podnicích s majetkovou spoluúčastí města. Exprimátor Kittner, bývalý zaměstnanec firmy Syner, která od Liberce za jeho panování dostávala olbřímí zakázky, se vrací do čela představenstva Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce. Jeho sbírka postů v různých dozorčích a správních radách se tak úspěšně blíží desítce. Inu, z něčeho si musí na hypotéky na své byty za desítky milionů vydělat. I když mu byty prodala firma napojená na firmu Syner, jak uvádí deník Liberecka, zadarmo to jistě nebylo.

V Teplárnách Liberec zase člena vítězné Změny pro Liberec nahradí Tomáš Hampl z ODS, který byl členem představenstva Investorsko-inženýrské společnosti, jež byla dceřinou firmou Syneru. A tak bychom mohli pokračovat.

Je jasné, že ODS je kompletně ztracena v síti korupce a rozkrádání, jaká nemá obdoby zřejmě od třicetileté války. Bohužel především v bývalých severních Čechách můžeme naprosto stejné a mnohdy i horší tendence sledovat i u ČSSD – o ostatních stranách nemluvě. Pokud chce být sociální demokracie volitelná Severočechy, musí se nezbytně odříznout od tamních kmotrů. K tomu nevede jiná cesta než zrušení místních organizací. Ale to je představa, jejíž realitu si snad není možno připustit ani pod vysokým vlivem halucinogenů.

To už je reálnější, že Korytář s Ilonou Švihlíkovou z Alternativy zdola, s Terezou Stöckelovou z ProAltu a s Táňou Fischerovou z Klíčového hnutí vytvoří uskupení, které obě partaje porazí v krajských volbách na hlavu.


Pro Deník Referendum 27. 5. 2011