Spekulace řízené počítači jsou speciální obchodní algoritmy, které dokáží ihned reagovat na poklesy a vzestupy cen akcií nebo komodit. Roman Bureš popisuje reálné důsledky těchto superrychlých operací a pravidla, která je umožňují.

NAPSAL ROMAN BUREŠ

Spekulace řízené počítači mají mnoho názvů. Mezi používanější patří vysokofrekvenční (HFT), algoritmické, robotické či automatizované obchodování. V podstatě jde o to, že speciální obchodní algoritmy ve vysoké frekvenci neustále skenují veškerý pohyb na trzích a jsou připraveny ihned reagovat na poklesy a vzestupy cen akcií nebo komodit. Díky deregulacím a obchodům mimo burzy tak mohou spekulanti v rámci milisekund nakupovat a prodávat prakticky neomezené množství komodit.

Jaké jsou ale reálné důsledky těchto superrychlých operací a co je umožňuje? V Evropě začalo vše v roce 2007 přijetím směrnice MiFID (Směrnice o trzích finančních instrumentů), která měla zefektivnit obchodování na trzích. Tato liberalizace ale měla dva hlavní důsledky. Prvním bylo přesunutí velké části obchodů do OTC (tzv. prodej přes pult – přímý styk mezi obchodníky), čímž se vytratila kontrola a transparentnost, kterou alespoň částečně nabízely burzy. Situace došla až tak daleko, že nyní nikdo vlastně neví kolik, za jakých podmínek a co se obchoduje.

Druhým důsledkem bylo právě rozšíření vysokorychlostního obchodování za použití počítačových algoritmů. Superrychlé počítače sází tisíce sázek a snaží se vydělat co nejvíce peněz i na malých cenových pohybech. Nyní se superrychlé operace podílejí na celkovém obchodě asi patnácti procenty. Podle agentury Reuters by se během dvou až tří let ale tento podíl mohl až zdvojnásobit, jak se další investiční společnosti snaží přizpůsobit modernímu trendu. A regulátoři trhů na rychlý vývoj nestíhají reagovat.

Procenta a sekundy
Dohromady dávají tyto důsledky výbušnou směs, která může uměle vyhnat nebo shodit cenu komodit na trhu až o deset procent během okamžiku. Jedním z příkladů je pád ceny zemního plynu z loňského června o osm procent během několika sekund. „V momentě, kdy jsem o tom uslyšel, tak jsem doslova běžel k mému počítači a začal nakupovat. Bylo jasné, že jeden z HFT algoritmů selhal a já bych mohl vydělat na důsledcích pádu cen,“ řekl v té době agentuře Reuters jeden z obchodníků.

Podobných případů nestability tržních cen podle obchodníků stále přibývá. Pády či růsty o jednotky procent v rámci sekund již nejsou ojedinělým jevem. Tyto výkyvy ale nejsou způsobeny reakcí na nějakou reálnou situaci či zprávu, jsou důsledkem práce počítačových algoritmů, které jsou navíc programovány tak, aby byly ve svých strategiích stále agresivnější.

Problém s potravinami
Tyto operace se navíc netýkají jen finančních produktů či komodit jako je ropa a zemní plyn, ale ve stále větší míře také potravin. U nich se vyplatí obchodovat i s velmi malou marží, pokud se obchoduje rychle a ve velkém množství. A přesně takový typ operací HFT umožňuje. Během milisekund je tak teoreticky možné ovlivňovat celosvětové ceny potravin, a to kompletně mimo burzovní kontrolu. V roce 2011 se algoritmy například podílely na neočekáváném výkyvu celosvětových cen kakaa.

Společně s rostoucími spekulacemi velkých finančních institucí na trhu s potravinami se tak teoreticky může stát, že cena životně důležitých obilovin nebo rýže může na světových trzích kolísat i o desítky procent denně. Jaké by to asi mělo dopad na nejchudší obyvatele planety, kteří jsou závislí na importovaných potravinách, za které dají až devadesát procent svých výdělků?

Kritika z vlastních řad
HFT nekritizují jen zastánci regulace a občanské organizace, ale také někteří finančníci. Burzy hledají způsob, jak tyto finanční toky regulovat a dostat pod kontrolu. Superrychlé obchodování se navíc zaměřuje na trhy s vyšší volatilitou, na nichž lze rychle vydělat. Riskují tím ale i velké ztráty peněz investorů a případné vyšetřování a pokuty. Počítačový model přeci jen nedokáže nasimulovat veškeré složitosti trhu a tak občas dochází k chybám a velkým ztrátám.

V roce 2009 byla například pokutována HFT společnost Optiver, která se za pomocí svého algoritmu pojmenovaného Kladivo snažila uměle navýšit ceny ropy ve svůj prospěch. O rok později byla vyšetřována společnost Infinium Capital Management, která ztratila milion dolarů, když se její algoritmus „pomátl“ a začal vydávat na tři tisíce příkazů ke koupi za sekundu.

I přes přetrvávající kritiku se tento způsob obchodování nadále rozrůstá. V plánu je položení nového optického internetového kabelu mezi New Yorkem a Londýnem. Společnost Hibernia Atlantic je do něj připravena investovat tři sta milionů dolarů. Jediným účelem této investice je za velký finanční obnos umožnit největším HFT firmám zrychlit spojení mezi oběma burzami ze současných 64.8 na 59.6 milisekund. Podle vyjádření společnosti může těchto pět milisekund rozdílu „vydělat jejich klientům miliony dolarů pokaždé, když zmáčknou tlačítko“ – nebo spíše pokaždé, když je za ně virtuálně zmáčkne počítačový algoritmus.

Pro Deník Referendum napsal Roman Bureš - odborný konzultant organizace EDUCON