Před 25 lety byl otevřen v Praze na předpolí Jiráskova mostu na Rašínově nábřeží slavný Tančící dům, který by nevznikl bez šťastné synergie Václava Havla, Pavla Kocha, Franka Gehryho a Vlada Miluniće. Co je na tomto malém nepravoúhlém domě vystupujícím z uliční fronty s figurativním motivem taneční dvojice s koulí Slunce na střeše tak fenomenálního a nedostižného? Proč se dodnes nenašel investor a architekt, který by v pomyslné architektonické olympiádě tento dům předčil? Může za to jen čirá extravagance nebo je v tom snad něco víc?