Holešovice Bubny – Zátory: dobře nebo špatně?
1. Obraz města – kvalita zástavby je přímo odvislá od její pestrosti a od vzniku energetických míst a jejich vzájemné souhře, rytmizaci a gradaci. Nová zástavba na rozdíl od stávající je navržena jako soustava velkých monobloků pokrytými „různými“ fasádami. Je to v rozporu s potřebou vzniku jednotlivých malých heterogenních komunit, jak je známe z tradičního města v podobě Letné nebo Holešovic. Je třeba akceptovat, že předem daný návrh parcelace jednotlivých domů seskupených v blocích hned v návrhu garantuje budoucí pestrost nejen sociální, ale i architektonickou a urbanistickou, kterou fatálně postrádáme v unifikované modernistické poválečné výstavbě bez skutečného uvěřitelného charakteru, a není dobré v tomto špatném trendu pokračovat.
2. Kultura – Praha 7 se ráda chlubí svým kulturním potenciálem „art district“, který je umožněn nejen velkými poněkud sebestřednými institucemi jako je Národní galerie nebo DOX, ale především pestrým životem divadel, kin, galerií, restaurací a kaváren, které vytváří přirozená místa společenského setkávání a zábavy. Bylo by přínosné zejména podél potenciálních městských tříd Bubenské a Argentinské takováto místa najít a určit. Je pozoruhodné, proč zde pro 25 tisíc nových obyvatel není žádný nový kostel ani hřbitov?
3. Monobloky – pěší město krátkých vzdáleností, jaké bychom si všichni rádi přáli, nemůže vzniknout ve městě sestávajícího se z velkých monofunkčních objektů typu obchodních a administrativních center s parkovišti pro stovky aut a rozsáhlých obytných zón bez obchodů, škol, školek a kulturního a sportovního vyžití. Z tohoto hlediska je nevhodné budovat velké nákupní centrum v jižní části území u nádraží Bubny stejně jako velké administrativní centrum na severním nábřeží u nádraží Holešovice. Obchodní i administrativní plochy je potřeba přednostně rovnoměrně umisťovat do parteru a do spodních pater jednotlivých domů v bloku tak, aby byl zaručen celodenní a celonoční život ve všech částech města a zabránilo se lokálním zátěžím, kdy ráno a večer dochází k dopravním špičkám a zácpám, aby tam následně bylo město duchů.
4. Dostupné bydlení – Piráti si plně uvědomují, že současná bytová krize a odchod obyvatel Prahy na předměstí a dál do Středočeského kraje není způsoben jen pomalou výstavbou bytů, ale hlavně a především jejich cenou, která je pro velkou většinu lidí nedostupná. Hlavní město Praha a současně městská část Praha 7 mají v této fázi přípravy ideální možnost si dát do podmínek budoucí výstavby závazné procento dostupného bydlení spravovaného přímo městem nebo bytovými družstvy. V demokratických evropských městech je to již po desetiletí koncepční nutnost, bez které by se bytová otázka stala neřešitelnou časovanou bombou v podobě, jak si ji aktuálně zažíváme. Je otázka zda toto procento bude 30, 50 nebo 70% jako ve Vídni. Pokud má být rozvoj Holešovic udržitelný, je třeba si tuto otázku při této příležitosti se vší vážností položit a zodpovědně na ni odpovědět.
5. Automobily a/nebo tramvaje - návrh zachovává hlavní severojižní tah magistrály v podobě sice redukované, ale stále více dálniční mimoúrovňové než městské křižovatky a nového tunelu/podjezdu na Vltavské a petrifikuje její trasu do koridoru Argentinské přednostně na most Barikádníků a nevyužívá plnohodnotně paralelní trasy Bubenské ulice na Trojský most a jeho rychlé napojení na Městský okruh, tj. tunel Blanka. Rovnoměrné rozdělení dopravy by ve svém výsledku přineslo vznik dvou významných obchodních městských tříd na místo auty přetížené ulice Bubenské a super přetížené Argentinské, která ani jedna díky absenci tramvajové dopravy nebude fungovat jako pěší obchodní ulice, jak to známe z ulic Milady Horákové, Dukelských hrdinů nebo Komunardů. Je třeba zvážit, zda se tím nové území nezbavuje svého obchodního, ale i kulturního a společenského městotvorného potenciálu, když nevyužívá možnosti vzniku dvou prestižních městských tříd, které budou de facto zase jen a pouze dvěma extrémně zatíženými silničními koridory.
6. Parky – při pohledu na plán Holešovice Bubny - Zátory zaujme malé procento parků a sportovních ploch. Je prakticky nevyužita možnost propojit v rámci města Vítkov a Štvanici se Stromovkou do jednoho celoměstského biokoridoru umožňující rozvoj přírody a každodenní rekreace, odpočinku a sportu s ní spojenou. Zatímco severní nábřeží mezi mosty Trojským a Barikádníků svůj rekreační potenciál má, jižní nábřeží mezi Hlávkovým mostem a Negrelliho viaduktem je tvrdou barierou, která prakticky nereaguje na potřebu adaptace na změnu klimatu. Je třeba v této souvislosti zdůraznit, že speciálně málo provětrávaná oblast Holešovic je nejteplejším a nejvíce rozhicovaným místem nejen v Praze, ale v celé České republice a její teplota stále každoročně stoupá!
7. Železnice – návrh územní studie zachovává trasování železnice nad zemí a tím petrifikuje už prakticky na vždy její negativní dopady na okolí, tj. že je prostorovou bariérou ve městě a současně zdrojem hluku, který snižuje kvalitu a cenu okolní zástavby. Je nutné vyhodnotit, zda aktuální úspora investic vyváží trvalou zátěž a znehodnocení jejího okolí, či naopak, zda počáteční řádově miliardová investice nepřinese v průběhu příštího století několikanásobný zisk v podobě hodnoty ceny nemovitostí a potenciálních možností jejich ekonomického a sociálního a ekologického využití.
Obecně a jednoduše řečeno, čím velkorysejší dnes budeme, tím kvalitnější budoucnost nás čeká. Momentální šetření na investicích do infrastruktury, do zeleně a do chytrého uspořádání zdravého polyfunkčního a polycentrického města krátkých vzdáleností, se v dlouhodobém horizontu nevyplácí. Územní studie je potřebným začátkem, ale má jednu nevýhodu, není závazná. Pokud chceme garantovat udržitelný rozvoj území, je třeba ji projednat v režimu regulačního plánu a ten, po vyřešení rozporů, schválit zastupitelstvem.
Do 15. října 2019 může každý podat přípomínku. Bližší informace zde