V systémově zavirovaném prostředí je obrovský krok vpřed, že se 22. září 2020 uskutečnil v Zastupitelském sále Nové radnice MHMP workshop „Magistrála - vize a koncepce“, který jsem s kolegy a Piráty na Praze 1 u I. náměstka primátora Petra Hlaváčka inicioval již v červnu 2019. Ponechme teď stranou, že roční odkládání konference pomohlo Pentě k získání územního rozhodnutí, které je v rozporu se Zásadami územního rozvoje. Workshop umožnil setkání expertů přes pražský urbanismus a je příležitostí k tomu začít Prahu skutečně plánovat a regulovat a nenechávat ji napospas divokému chaoticky flexibilnímu rozvoji, jak se děje v režimu tisíců změn územního plánu posledních XXX let.



Kdo čtete mé blogy, víte, že jsem zapojený do odporu proti výstavbě Penty na Masaryčce, která je v rozporu s platnými Zásadami územního rozvoje, které zde zakazují výstavbu velkých monofunkčních objektů. Vnímám jako projev zavirovaného systému, když v právě projednávané aktualizaci Zásad má být tato podmínka po 11 letech platnosti vypuštěna. Výborně o tom píše Arnika. O Masaryčce bude i zítřejší investigativní pořad na ČT2 Nedej se plus Veřejný zájem na prodej, který měl být odvysílán již v červnu, ale díky obavám vedení České televize z žalob Penty, stejně jak v roce 2017, kdy bylo v tomtéž pořadu pod názvem Praha: město v defenzivě odhaleno spojení Penty se systémově zavirovanou čínskou společností CEFC, došlo na jeho schválení do programu až tento týden. Že Penta ráda cení zuby znám na vlastní kůži, když mi v únoru letošního roku přišla předžalobní výzva, za můj text zde na blogu.

Podněty k diskuzi
S kolegy jsme jako reakci na proběhlý workshop „Magistrála – vize a koncepce“ sepsali shrnutí podnětů, které věříme přispějí k následné veřejné diskuzi a k formulování jednoduchých praktických kroků směřujících konečně(!) k brzké realizaci vize zdravého města krátkých vzdáleností. Rozvoj neutěšeného okolí severojižní magistrály je historickou příležitostí a odpovědností naší porevoluční generace. Revitalizace jedinečného území hradeb Nového Města založeného před více jak 500 lety Karlem IV., které je dodnes kupodivu neurčité a transformační, musí sloužit obyvatelům současným i budoucím, stejně jako turistům, podnikatelům malým i větším, dopravcům a developerům, prostě všem, kdo mohou přinést život a atraktivitu do této oblasti. Proto je nejvyšší čas se o „magistrále“ začít spolu bavit a hledat společná řešení.

Obecné cíle
Nejobecnějším cílem je zajistit udržitelný rozvoj území, tj. ochranu před aktuálně hrozícím sociálním, ekologickým a z toho plynoucím ekonomickým kolapsem fungování centra Prahy. Je třeba uskutečnit kulturní humanizaci magistrály, masivní rozvoj parků, dostupného bydlení, veřejných budov, železničního uzlu (tzv. Nového spojení II) a bezbariérově zapojit magistrálu do sítě pražských tříd. Jestli bude humanizovaná magistrála více připomínat vídeňskou Ringstrasse, pařížskou Champs-Élysées nebo newyorskou Broadway dnes nevíme, ale těšíme se, že se to brzy dozvíme!

Konkrétní kroky
Abychom se to brzy dozvěděli, je důležité provést následující kroky:

1. Nejlepší možné řešení lze nalézt v mezinárodní urbanistické soutěži, kterou nemůže vypsat nikdo jiný než samotné Hlavní město Praha jako garant územního rozvoje. Tedy ne Penta a ČSAD holding, jak bylo navrženo na workshopu. Není možné, aby zadavatelem byly subjekty, které zde mají privátní zájmy. Soutěž musí vypsat, zformulovat, moderovat a vyhodnotit město Praha v úzké spolupráci s městskými částmi a veřejností, kterých se fyzicky týká.

2. Urbanistická soutěž musí být vypsána na celé území od Vltavské po Nuselský most, případně šířeji, pokud se to ukáže účelné. Území kolem magistrály je komplexní problém, který nelze řešit per partes, protože problémy s ovzduším, dopravou a vysídlováním obyvatel jsou rovněž komplexní a řešení jedné části nesmí zablokovat vhodná řešení v jiných částech.

3. Zadání soutěže musí obsahovat jasný názor Prahy na umístění významných veřejných budov, zejména pro kulturu. Je třeba rozhodnout, zda jde o Národní knihovnu, Beaubourg, Filharmonii, Archeologické a Železniční muzeum, nebo i o Magistrát, Velkou tržnici a Hudební divadlo? Třicet let se o těchto záměrech hovoří. To jsou skutečné motory zapojení magistrály do sítě pražských tříd, stejně jako se to povedlo Národnímu divadlu, Národnímu muzeu a Obecnímu domu před více jak sto lety.

4. Na příští workshop navrhujeme pozvat k on-line účasti hosty z měst, která jsou svým přístupem a možnostmi bližší Praze (Barcelona, Rotterdam, Vídeň), s příklady dobré praxe. Hosté se zkušeností z těchto měst (pp. J. C. Montiel / Barcelona Regional, Dr. W. Amann /Institute for Real Estate, Construction and Housing, Vienna a A. Geuze /West 8, Rotterdam) již byli předjednáni na workshop plánovaný na podzim 2019 a bylo by vhodné je pozvat i nyní.

5. Ustanovit projektový tým, který bude vše koordinovat a transparentně řídit v souladu s platnými koncepcemi a strategickými dokumenty rozvoje Prahy. Projektový tým bude postupně vyhlašovat celkovou a následně dílčí urbanistické soutěže. Práci ukončí závaznou regulací pro řešené území, podle které bude možné soutěžit jednotlivé domy nebo bloky a postupně realizovat transformaci.


Děkujeme za nastartování procesu změny a věříme v další otevřený a transparentní postup za účasti laické i odborné veřejnosti. Tento podnět prosím vnímejte jako první otevření diskuse všech účastníků i zainteresovaných osob o tématech, která naznačil první workshop, jehož konání jsme iniciovali již před více než rokem. Diskusní skupina na Facebooku: „Magistrála – vize a koncepce“ pro ty, kdo chtějí diskutovat.


Těšíme se na společnou práci, na kterou musí dříve či později dojít.

Anna Vinklárková, Paul Vincent Koch, Karel Maier, Tomáš Vích, Vladan Hodek, Tomáš Raiter

V Praze dne 5. října 2020