V centru památkové rezervace na náměstí Miloše Formana a na náměstí Curieových se chystá výstavba dvou nových skleněných krabic „domů“. Z hlediska kontextu či charakteru lokality a z hlediska organické kontextuální architektury je to velká chyba.


Místo aby před hotelem vznikl příjemný stromy zastíněný prostor pro odpočinek, nebo dokonce byl dodržen záměr prvorepublikových urbanistů a zpět dostavěna bloková zástavba Josefova až k mostu, má nový majitel bývalého hotelu InterContinental, dnes Fairmont, záměr naklonovat další dvě krabice ven na náměstí. Solitérně, jako kdyby to snad byly nějaké kostely. Investor, společnost R2G, i město dosud odmítají vzít na vědomí, že náměstí nejsou v územním plánu stavební parcely, ale volný veřejný prostor. Neuvěřitelné je, že k tomuto urbanistickému saltu je dnes i souhlas magistrátu včetně památkářů. Paralelně s tím ale běží záměr ministerstva prohlásit hotel za kulturní památku, což pravděpodobně zafixuje nezastavěné předpolí hotelu a kolonizaci náměstí zabrání. Citlivější člověk jako já, který vnímá brutalistní hotel ze 70. let jak slona v porcelánu, si může hlavu ukroutit, jak jsou taková disharmonie a nevkus vůbec možné?


Situace je dobře pochopitelná z historických plánů. Na konci 19. století došlo při asanaci k demolici středověkého Josefova a rostlá struktura byla nahrazen blokovou, která měla doběhnout až k Čechovu mostu. Při výstavbě Právnické fakulty došlo dle Kotěrova návrhu k jedné půvabné změně, a to, že zde vzniklo pro Prahu typické k řece otevřené náměstí a nábřeží získalo na eleganci a na kráse. Symetricky k právnické fakultě měla vzniknout další univerzitní budova, na to už před válkou ale bohužel nedošlo. Při květnovém povstání vyhořely domy v Pařížské, které už nebyly nikdy opraveny, a na jejich místě vyrostl v 70. letech hotel InterContinental, který, jak bylo tehdy zvykem, dezurbanizoval, tj. rozbil, uliční síť a do secesní blokové zástavby vstoupil rozvolněnou krabicovou srostlicí bez parteru, bez střechy a bez architektonického detailu, jako by tu žádné historické město nikdy nebylo. Následoval jej v roce 1978 hotel Budovatel, dnešní Prezident.


A dnes, když je příležitost vrátit místu jeho městotvorný charakter a investor věnuje veliké částky do revitalizace hotelu, místo aby si všechny tyto přešlapy a nesoulady uvědomil, vytančí s dalšími dvěma krabicemi a dál infikuje jako virus nekontextuální architekturou hotelu památkovou rezervaci s jediným zištným cílem, aby utrhl pár set metrů čtverečných pro drahé obchody v Pařížské. Přitom by to šlo jinak, lépe a i ekonomicky výhodněji! Nabízejí se dvě možnosti, které bychom my citlivější vnímali jako přínos. Nikdo nechce blokovat zvelebování města, naopak, to by měl být prvořadý cíl, kterému je třeba se přizpůsobit a mít z něj radost a který nás bude dobře reprezentovat. Rád bych zde proto nastínil dva odlišné a bohulibější přístupy:

1. V horku, prachu a turistické tlačenici je důležité mít možnost někde spočinout a nadechnout se čerstvého vzduchu. Tento klimatický cíl by úžasně splnily stromy na náměstí Miloše Formana, obdobně, jak se to před pár lety povedlo na Petrském náměstí.

2. Máme-li však na srdci a na mysli i kulturní a státotvornou ambici, jako bylo dobrým zvykem za první republiky, je nejlépe se vrátit k původnímu záměru jednoho náměstí a univerzitní budovy na nábřeží a válkou zničený blok domů obnovit, ať už pro hotel či pro byty a obchody, které tu jsou žádaným luxusním zbožím. Na nábřeží by tak mohla konečně vzniknout i důstojná a tolik celospolečensky potřebná univerzitní budova.

Opravdu jsme zapomněli na všechny hodnoty, které nejsou prvoplánově finančně zištné?
Apropo, porovnáte-li si na obrázku plochy zástavby se dvěma náměstími a nebo s jedním u mostu, ekonomicky myslícímu člověku je zřejmé, že návrat do blokové struktury při totální přestavbě hotelu se mu i ekonomicky bohatě vyplatí. Po prohlášení odstrojených krabic hotelu za památku a jejich urbanistické fixaci však toto už nebude možné. Je to absurdní situace, kdy památkáři, ve snaze dílčí kvalitu zachránit, poškodí vyšší hodnotu kontextu a charakteru lokality Josefova a památkové rezervace jako celku.