Praha stojí na křižovatce a přemýšlí, jestli na východ nebo raději na západ. V létě 2016, po přečtení první verze návrhu Metropolitního plánu, jsme s Milanem Macounem v pivnici U Rudolfina diskutovali, co Praze přináší. Výsledkem bylo Rudolfinské memorandum k Metropolitnímu plánu 2016. Dnes po šesti letech, kdy se blíží 30. června 2022 uzávěrka druhého kola připomínek, mi přijdou naše tehdejší závěry stále přesné. Zde je k Vašemu posouzení mnou editovaná verze 2022.

Období komunistického centrálního plánování má na svědomí prstenec paneláků a magistrálu pod Muzeem. Posttotalitní období nám zanechalo sídelní kaši okolo města způsobující dopravní zácpy. Od roku 2000 došlo k tisíci změnám „závazného“ územního plánu, a ke spekulativnímu zvyšování monofunkční zástavby, která dál zesiluje dopravní zátěž.

Dnes je zřejmé, stejně jako v roce 2016, že „Metropolitní plán“ nevidí za hranici Prahy, má chaos za tvůrčí princip urbanismu a nepředkládá jasnou urbanistickou koncepci, která by zaručila tolik potřebný polyfunkční a polycentrický růst města, městských částí a čtvrtí, a nevytváří dostatečně podmínky pro zodpovědnou správu naší metropole. Mrzí nás vágní „komunikace“ jak s odbornou, tak politickou a laickou veřejností.

Za východisko z dnešního plánovacího chaosu považujeme, jak je v Evropě běžnou praxí, podmínku podrobnějších regulačních plánů pro tzv. rozvojové a transformační plochy, vzniklých na základě veřejných architektonických a urbanistických soutěží. Projednávání regulačních plánů převezme odpovědnost za mnohovrstevný a přiměřený rozvoj různorodých území v potřebném detailu a charakteru za účasti místních obyvatel. Díky regulačním plánům, které se stanou novým standardem, Pražané dostanou zdravě koncepční územní plán na evropské úrovni, který se očistí od povšechných regulací výšek a charakterů, které mu ze Zákona nepřísluší. Naopak je vhodné jej ještě doplnit o nové veřejně prospěšné stavby radnic, koncertních sálů, divadel, muzeí, škol, knihoven, stadiónů a parků, které dělají město přátelské a kulturní.


Plán nesmí z koncepce kulhat na žádný ze třech pilířů ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti, a nelze k němu dospět jinak než veřejnou shodou. Pište, připomínkujte a námitkujte, ať „metroplán“ není tunel a ať ho nakonec dotáhneme, ať je co nej. Praha si to zaslouží a do roku 2028 je čas...



Rudolfinské memorandum 2016