Evropa, ideologie a uprchlíci

19. 05. 2016 | 14:05
Přečteno 3667 krát
Evropští vůdci, zděšení poznanou nemožností něco s uprchlíky udělat aniž by poškodili svůj ideologický a idealistický, nikoli realistický pohled na věc, zpanikařili a vyvolali celoevropskou krizi.

Současná migrační vlna je fenomén, se kterým například Rakušané, Němci a Švédové pracují stejně, jako to v minulosti dělali se skutečnými uprchlíky z Bangladéše, Tibetu nebo Šrí Lanky. Jenom si nevšimli, že se ve skutečnosti podílejí na kriminálním zneužití humanitární pomoci. Teď hledají „evropské řešení“ místo řešení praktického a účinného.

Nechci se zabývat migranty a migrací, spíš bych rád pochopil myšlení těch, kdo v Evropské unii rozhodují o tom, co se bude dít dál a jakým slovem bude kdo označen. Tito lidé sedí dílem v Bruselu v popředí unijních institucí, dílem v hlavních městech některých členských zemí. Jejich spojovacím prvkem je stejný názor na migraci, stejný způsob jejího řešení a stejné reakce na ty, kdo si myslí něco jiného. Koloritem je evidentní fakt, že EU sklouzává do krize vlastní identity, migrační krize trvá a funkční řešení nebylo nalezeno.

Problém nemusel být tak gigantický, nebýt nezodpovědného a zřejmě i trestuhodného chování Řecka a Turecka, nebýt strašidelného selhání politických elit zejména v Německu, Rakousku a Švédsku, a nebýt jejich zločinného ignorování mezinárodně platných pravidel. Problém nemusel být tak velký a složitý, kdyby na jeho počátku nestála iracionální hysterická reakce německé kancléřky, lhaní nebo mlčení médií a ostrakizace lidí s nesouhlasným názorem.

Dnes, místo hledání realistického řešení krize, se hledají stále nová epiteta pro ty, kdo si myslí, že unijní vůdcové selhali a že jejich recepty nejsou použitelné. Neřeší se tedy „věc“, ale vztahy mezi řešiteli a jejich názory. Místo řešení problému se komplikují jeho následky a místo pojmenování věcí jejich jménem se analyzují názory zúčastněných.

Signifikantní byly výroky několika unijních koryfejů, z nichž jen jeden (M. Schulz, předseda EP) reprezentuje zemi, která má skutečně velkou váhu v unijních záležitostech. Ti další připomínají už příslovečné štěkající mopslíky – pánové Juncker a Asselborn. Shodují se, že vše dělají dobře (Juncker má jen pochybnosti, zda toho dobra nebylo až příliš) a že ti „ne-tak-dobří Evropané“ žijí převážně v zemích Visegrádu. Pokud by měli pravdu (což nemají), byli by „dobří Evropané“ například Řekové, Silvio Berlusconi, švédská pomatená ultrazelená ultralevice a samozřejmě kancléřka Angela Merkelová.

Z jejich výroků čiší arogance a ideologická předpojatost vůči „novým členům“. Nějak mi to připomíná ty „mladší“ a „starší“ bratry v někdejším táboře míru a socialismu, a také vůdčí a pak k nepoznání změněnou myšlenku apartheidu. O té se u nás moc nemluvilo, protože pravila, že nebělošské obyvatelstvo JAR nepochybně jednoho dne dosáhne stejné úrovně jako obyvatelstvo bílé. Bude to ale nějaký čas trvat a tak bude lépe, když po tu dobu budou obě skupiny do určité míry odděleny, aby jedna neškodila druhé.

Jsem přesvědčen, že většina našich diplomatů by potvrdila mou zkušenost, že dodnes (respektive do konce roku 2014, kdy jsem se vrátil ze zahraničí) je u řady „západních“ kolegů patrný trochu jiný způsob chování k nám, „novým“ členům EU, kteří jsme kdysi prošli fází komunistické diktatury, než ke „starým“ členům. Mezi ty „staré“ se sami počítají i ti relativně noví jako Portugalsko, Rakousko nebo Řecko. Nezažil jsem, že by někdy někdo připomínal portugalským kolegům salazarovský režim nebo řeckým kolegům vládu černých plukovníků. My máme svůj „postkomunismus“ na talíři dodnes.

Politický a ekonomický vývoj Evropy posledních téměř 70 let dospěl do stadia, kdy se země, jež se na procesu podílely, těší naprosto bezprecedentnímu blahobytu, bezpečí a míru. Ne všechny měly to štěstí po celých sedmdesát let a ČR patří mezi ty méně šťastné. Nepoztráceli jsme své instinkty ve světě blahobytu, všeobecného dostatku a takové míry svobody, že si ji výše jmenovaní už zase ani nedokážou představit. Ještě stále dobře poznáme orwellovský newspeak a zachovali jsme si praktický rozum.

Všichni společně dnes žijeme ve světě dominovaném lidskou ideou solidarity, (původně) křesťanskou ideou milosrdenství, (původně) levicovou touhou po sociální spravedlnosti a všeobecně lidskou touhou moci věřit lidem kolem sebe.

Kolektivistický, křesťanský, levicový a obecný lidský názor praví, že potřebným je třeba pomáhat. Ideologicky posunutý je názor, že potřební jsou všichni, uprchlíci i ekonomičtí migranti, protože jsou oběťmi krutých vládců a drsných podnikatelů ze zemí, kde rovnost neexistuje. Podle europionýrů každý, kdo říká něco jiného a nabádá k opatrnosti a dodržování platných pravidel, je fašista, rasista, xenofob a špína chlap.

Velmi významnou okolností je také přijetí ideologické teze o prospěšnosti multikulturního světa. Tato myšlenka dokonale ladí s levicovým pohledem na svět a vyhovuje i všem idealistům a romantikům. Má jediný problém – nedaří se jej uskutečnit bez toho, že by na to některá z „kulti“ těžce doplatila.

Multikulti neselhává proto, že by Evropané nebo přistěhovalci byli tak zlí, ale protože je to přelud, pouhé přání, myšlenka a ideologický model. Strana, která do nějakého kulturního prostředí vstupuje zvenčí, si uchovává svou identitu, své zvyky, svůj jazyk (samozřejmě jsou i výjimky, ale jsou to výjimky, v tom je ten problém) a od prostředí, v němž se nachází, vyžaduje respekt ke své jinakosti.

To samo by nebylo problémem, kdyby se ta „jinakost“ nevyjadřovala v první řadě tím, že je to odlišnost, odmítáním adaptace (nikoli asimilace) a odmítáním podřídit se lokálním pravidlům. Následně „domácí strana“ vidí zcela v evropanském duchu chybu především u sebe, v nedostatečné aplikaci své ideologie, nikoli v ideologii samotné. Je to stejné, jako snaha léčit unijní nesoulady přidáním ještě trochy Evropy.

Mění se zákony, aby se více podobaly zákonům „menšiny“, praktikuje a vynucuje se tolerance k odlišnosti téměř za každou cenu, přestává se používat obvyklý slovník (včetně genderově příznačných osobních zájmen) a vymýšlí se nové názvy pro staré věci. Nakonec spadneme do pasti své ideologie, svého přesvědčení o nutnosti konání dobra, o zásadně dobrých úmyslech druhé strany a o správnosti dalšího zkvalitňování již poskytovaných služeb. Druhá strana by totiž musela chtít podílet se na kultuře, která to vše umožnila, jenže to není cílem skoro nikoho z nově příchozích.

Migrační krize způsobila, že v už rozkolísané Evropě se našlo mnoho opravdu uvědomělých a v levičáctví (ne v levici) ideově pevně zakotvených lidí, kteří s úporností hodnou lepšího cíle uvěřili, že konečně našli svatý grál všech socialistů. Říkají tomu solidární Evropa a mají přitom na mysli z centra řízenou a ideologicky i mentálně zglajchšaltovanou Evropu.

Nastoupila vláda sloganu "je proti nám, kdo není s námi" (věřte nebo ne, pramenem je Nový zákon). "My, kteří rozhodujeme, co je správné" jsou ti, kdo momentálně mluví jménem EU z pozic eurokomisařů, předsedů vlád (ne všech) a pracovníků EK (tedy nevolených osob). „My“ určíme, co je „evropské“ a tedy jedině správné a přípustné, a co je evropanství na škodu. „My“ víme, kdo je uprchlík a kdo rasistický xenofobní pravičák. A tak dále, stále vpřed a vzhůru.

Tito lidé nehledají praktické a účinné řešení problému. Oni hledají způsob, jak se zbavit problému skrze naplnění kolektivistického ideálu. Je to vítězství mentality pionýrského tábora, v němž moc od skutečných vedoucích převzali uvědomělí pionýři. (Jestli to zní jako parafráze Farmy zvířat, zní to správně – jde skutečně o záměr.)

Naslouchání této ideologii a podrobování se jí vede nutně ke ztrátě svobody. My v zemích Visegrádu a Pobaltí jsme to zažili a máme stále ještě docela dobře zachovanou schopnost realistického vnímání situací, kdy je svoboda ohrožena.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy