Hoří Amazonie a žháři jsou Brazilci v čele se svým prezidentem! Důvod k poplachu a k bojovnému ryku po celém světě.

Pokrokáři v EU mají jasno a volají po bojkotu brazilského masa (Finsko). Permanentně revoluční Francie je kvůli Brazílii proti smlouvě o volném obchodu s Mercosulem (co spáchaly Uruguay, Paraguay a Argentina?) a prezident Macron veřejně obvinil brazilského prezidenta Bolsonara ze lži ohledně dohod o životním prostředí. Ochotné následovníky našel v Irsku, kde jsou také pro vyhodit do koše výsledek dvacetiletého vyjednávání.

Ještě si vzpomenete na obří dodnes nedohašené požáry v ruské tajze? Nezaznamenal jsem, že by někdo obviňoval prezidenta Putina z jejich rozpoutání. Dokonce jsem ani nezaznamenal odezvu na informaci, že za většinou požárů tajgy byli čínští podnikatelé, kteří, místo aby po těžbě pozemky řádně vyčistili, prostě veškerý odpad zapálili. Tajga a její obyvatelé nikoho nedojímají.

Brazilský prezident je na paškále za to, že prý nechal zapálit amazonský prales. Posílá tam vojáky, aby pomáhali s hašením, ale proč až teď, bídák jeden? No proto, že parlament byl proti tomu, aby federace vydávala peníze na řešení problému několika států.

V brazilském parlamentě existují stranická seskupení. Kromě nich tam jsou ještě dvě, která překračují stranické hranice. Jedno tvoří fanoušci klubu Flamengo, druhé ruralistas, velkostatkáři a farmáři. Druhá skupina je tradičně největší a nejsilnější parlamentní seskupení. Prezident potřebuje jejich podporu, a tak jim jde na ruku. Když se mu konečně podařilo najít kouzelnou obměkčující formulku, Sněmovna peníze uvolnila. Paličem zůstal Bolsonaro.

Podle údajů NASA jsou letošní požáry „na průměrné úrovni posledních patnácti let“. Podle samotných Brazilců jsou srovnatelné s rokem 2010. Čili nic nového, nic, co by tady už nebylo někdy dřív. Podle brazilských zdrojů (INPE, obdoba NASA) bylo v Brazílii letos od ledna do 21.8. registrováno 75 336 požárů. Ano, je to velké číslo, ale Brazílie je velká skoro jako Evropa. Kolik bylo za stejné období lesních požárů jenom u nás, v zemi sto osmkrát menší, hustě osídlené a s hustou dopravní sítí?

Protože „zelené plíce planety“ (hloupá metafora; kdo by chtěl mít zelené plíce?) a indiáni dojímají, vyrojili se bojovníci. Zpovykaný svět politických oportunistů, pokrokářů, environmentalistů, levicových aktivistů a světlonošů dobra pro všechny má jasno. Z Bolsonara si udělali druhého Trumpa, na kterého se dá svést kdejaká špína, ať už je nebo není vinen.

Viníky jsme všichni, od brazilských těžařů a agrobaronů přes Američany a Číňany až po nás v Evropě. Všichni se podílíme na spotřebě brazilského hovězího a drůbežího masa, fazolí, kávy, rýže, banánů a sóji (ano, vítám na palubě i vegetariány). Dokonce i motoristé – z cukrové třtiny se vyrábí příměs, která z ekologicky škodlivého paliva dělá palivo ekologicky přátelské. Mnoho požárů vzniká na místech, kde bylo vytěženo dřevo (stává se, že i pod dohledem těch, kdo mají tyto oblasti chránit), jež pak používáme tak rádi u nás.

Brazilce vede do pralesa mnoho důvodů. Někteří jsou chamtiví, jiní bojují o přežití. Zde není místo pro detailní popis sociální situace ve vnitrozemí Brazílie, ale je jednou z příčin hladu po půdě v indiánských teritoriích. Těžba a zpracování nerostných surovin by daly práci zástupům chudých lidí. Rozvoj vnitrozemí by přivedl třeba lékaře a učitele, kteří tam zoufale chybí. Podpořilo by to rozvoj dopravní infrastruktury a možná i ulehčilo přelidněným regionům na jihu a na pobřeží.

Krokodýlí slzy prolévají někteří z nás nad indiány. A priori „víme“, že je požáry ohrožují. Co na tom, že je pravidelně sami zakládají, aby vyčistili půdu a měli kde pěstovat maniok a banány? Představují 0,2 % obyvatel země a mnoho Brazilců si myslí, že mají privilegií až příliš. Na jejich názor se ale nehledí, protože se dá tušit, co by nastalo – diskuse o osmé kapitole Ústavy, která chrání indiány, a možná pak i její změna, ke které je oprávněn jen parlament.

Podle mého je současná hysterie vyvolaná jednak prázdninami, jednak celkovou neuvěřitelnou atmosférou kolem debaty o intenzitě lidské viny na klimatické změně. Jen vzpomeňte na nyvé řeči v době instalace památníku za zmizelý islandský ledovec! Sedm století tam byl a už není. Hrůza? Ne, trapné. Ve skutečnosti to znamená, že tam před sedmi stoletími nebyl. Nebyl tam proto, že tehdy bylo tepleji. Dokonce tak, že se na jižním pobřeží Grónska dal pěstovat oves a žito.

Až se za pár týdnů čacká mořeplavkyně Greta vydá na cestu z New Yorku do Chile (prý autobusem a jinými „nízkouhlíkovými dopravními prostředky“), budou davy se zatajeným dechem sledovat její putování a na indiány a amazonský prales už si nevzpomenou. Greta totiž pojede po transamerické dálnici.

S využitím autorova článku Zloduch Bolsonaro, Forum24, 25.8.2019