Omluva
Neměl jsem se nechat zatáhnout do této mediální bitky.
Byť ve chvíli, kdy hlavní servery mojí kritiku neznalosti české hymny (neurčenou veřejnosti) začaly rozehrávat ve stylu „posmívání se kvalitě zpěvu“ má člověk chuť se bránit.
Jak mi radili moudřejší mužové, souboj s médii se nedá vyhrát.
Nicméně uplynulý týden ukázal i něco jiného.
V České republice 2013 již není možné veřejně říci, že „Vlajka byla protižidovská, protimasarykovská a xenofobní organizace.“
Fakta: Vlajka bylo převážně studentské fašistické hnutí působící ve dvacátých a třicátých letech 20. století v tehdejším Československu. Po jeho zákazu se malá část bývalých členů pokoušela zformovat organizaci stejného jména a kolaborovat s nacistickou mocí.
Předchůdcem Vlajky bylo Fašistické studentské sdružení, které se kvůli neshodám s Radolou Gajdou odštěpilo z Národní obce fašistické a přeměnilo se 20. 3. 1928 na Národní svaz mládeže a studentstva, který začal vydávat časopis Vlajka.
Výrazným katalyzátorem se se staly nepokoje na podzim 1929 na pražských fakultách, kdy studenti Vlajky protestovali proti přítomnosti židovských studentů.
7. března 1930 byla založena Vlajka jako politický klub. Programem byl mj. stavovský stát podle italského vzoru, „osvobození národa od Masarykova realismu a pozitivistických pověr“, silný národní stát, podpora katolické kultury a slovenské autonomii, boj proti mezinárodnímu kapitálu, „židomarxismu a světovému zednářství“.
…
V druhé republice byla silami české konzervativní pravice (v čele s agrárníky) činnost Vlajky 11. 11. 1938 zakázána, což se vnímá jako obrana chabých sil druhé republiky před agresivními protižidovskými silami Vlajky.
Ptám se nyní například Vás, pane veřejnoprávní redaktore Veselovský, zda nadále trváte na obsahu Vašich tvrzení ve včerejším rozhovoru (Radiožurnál, 17. ledna 2012, 17:05), kdy jste mne v rámci svých inkvizičně laděných otázek v této otázce napadal a činnost Vlajky obhajoval.
Ptám se právě Vás jako veřejnoprávního redaktora, zastupujícího např. i naše židovské spoluobčany.
Ptám se Vás, zda uznáváte dosud platné československé poválečné zákony a dekrety prezidenta Beneše, kde je Vlajka uváděna na prvním místě Československu nepřátelských organizací, dokonce před údernými oddíly Hlinkových gard. Viz obrázek
Ptám se Vás, zda Vaší motivací byla neznalost; osobní antipatie k mé osobě; Vaše podpora antisemitismu a dalších myšlenek Vlajky obecně; nebo to, že jsem si na svém blogu dovolil napsat, že vlivným členem Vlajky byl Karel Schwarzenberg, což vnímáte jako útok na Vašeho prezidentského kandidáta.
Žádám Vaší omluvu.
Český mediální svět je plný útoků, ničím nepodložených spekulací, obvinění, konstrukcí. Stačí se jen začíst například na blogy na tomto serveru. Výrazy jako „mafián“ se to jen hemží. „Záštita severočeských nacistických skinheadů“ (toto například napsal jeden z předních relativizátorů činnosti Vlajky aktivista Putna na adresu dosluhujícího prezidenta v Orientaci Lidových novin).
Odpovědnost a důkazní břemeno autora nulové, pokud je útok v souladu s hlavní linií současného zpravodajství. Mediální reakce nulová.
Jako jeden z mála jsem na svém blogu uvedl tvrzení, které se doslovně opíralo o zdroj a o svědectví. To je v historii běžné, ale i například u soudu běžné.
Reakcí mi byly vpravdě kojzarovské ataky typu „plivnutí Jany Bendové“ , útoky na mou profesní existenci a podobně.
Útoky však obsahovaly především vzkaz. Vzkaz normálním historikům i lidem s odlišným názorem od současné mediální většiny:
Buďte zticha, neopovažujte se vstupovat do veřejného prostoru a křížit naše zájmy. Ničemu nepomůžete a uškodíte jen sobě. Vaše názory si nechte na doma nebo v tichosti k volební urně. Pohleďte, co dokážeme. Je nás hodně a jsme připravení.
Ano, uznávám.
Ještě asi vyjde včera natočený rozhovor v Mladé frontě a dále se nebudu vyjadřovat k věcem jako:
„Jaká byla role Johanna Hardegga – otce budoucí české „první dámy“ paní Therese, člena SA a NSDAP v červencovém (1934) nacistickém puči v Rakousku (při kterém byl mimo jiné zavražděn kancléř Dollfuss)?
Je pravda, že byl po potlačení puče JH stíhán rakouskými orgány? Byli na jeho zámku cvičení ilegální členové SS ve střelbě?“
Či na čí žádost vytvořila protektorátní vláda cikánský pracovní tábor zrovna v Letech?
Jak již řekl Orwell „Kdo kontroluje minulost, ovládá přítomnost.“
Uznávám, máte to pod kontrolou.
Párkrát jsem v životě cítil strach. Například 17. listopadu 1989 na Národní třídě, kdy se zlověstně pomalu blížily zezadu od Národního divadla obrněná auta s radlicemi. Vepředu pak byl kordón policistů se štíty. Vypadalo to jako past.
Přišlo mi, že nemám odejít (stejně nebylo kam). Lidé začali skandovat „To je naše země“.
Teď cítím strach o školu, jak se mediální vánice dotkne našich 160ti zaměstnanců, kteří s mými názory nemají žádnou souvislost. Tisíc věcí mne zrazovalo od toho vyjádřit se (jak by to bylo pohodlnější), ale mám pořád pocit, že to je „naše země“, kde nemá znít veřejný prostor jedním hlasem. Kde hlavní média jsou skutečně nezávislá a tvrdá ke všem veřejným osobám „padni komu padni“ a tvrdě trestají chyby, nedostatky a otazníky prezidentských kandidátů.
Prameny: crwflags.com, freeglobe.cz, de.wikipedia.org/wiki/KZ_Lety ; Gothaischer Hofkalender 1863-1942, Petr Stehlík, Skandální pozadí velkých restitučních caus šlechty, Brno, 2003, Genealogisches Taschenbuch des Adels, Fürstliche Häuser (1952-) Starke Verlag, Stephan Malinowski: „Vom König zum Führer. Sozialer Niedergang und politische Radikalisierung im deutschen Adel zwischen Kaiserreich und NS-Staat“, Akademie Verlag 2003, Nikolaus von Preradovich: „Österreichs höhere SS-Führer“, Vowinckel-Verlag 1987, Radomir Luza: „Der Widerstand in Österreich 1938–1939“, Österr. Bundesverlag 1985, Gudula Walterskirchen: „Blaues Blut für Österreich. Adelige im Widerstand gegen den Nationalsozialismus“, Amalthea 2000, Heinrich Schuschnigg/Dieter Binder: „Sofort vernichten. Die vertraulichen Briefe Kurt u. Vera von Schuschniggs“, 1997, Enzyklopädie des Holocaust, Argon 1989, Jonathan Petropoulos: Royals and the Reich. The Princes von Hessen in Nazi Germany, Oxford University Press, 2006, Profil.at, wikipedia, cs.metapedia.org/wiki/Vlajka_(hnut%C3%AD)
Byť ve chvíli, kdy hlavní servery mojí kritiku neznalosti české hymny (neurčenou veřejnosti) začaly rozehrávat ve stylu „posmívání se kvalitě zpěvu“ má člověk chuť se bránit.
Jak mi radili moudřejší mužové, souboj s médii se nedá vyhrát.
Nicméně uplynulý týden ukázal i něco jiného.
V České republice 2013 již není možné veřejně říci, že „Vlajka byla protižidovská, protimasarykovská a xenofobní organizace.“
Fakta: Vlajka bylo převážně studentské fašistické hnutí působící ve dvacátých a třicátých letech 20. století v tehdejším Československu. Po jeho zákazu se malá část bývalých členů pokoušela zformovat organizaci stejného jména a kolaborovat s nacistickou mocí.
Předchůdcem Vlajky bylo Fašistické studentské sdružení, které se kvůli neshodám s Radolou Gajdou odštěpilo z Národní obce fašistické a přeměnilo se 20. 3. 1928 na Národní svaz mládeže a studentstva, který začal vydávat časopis Vlajka.
Výrazným katalyzátorem se se staly nepokoje na podzim 1929 na pražských fakultách, kdy studenti Vlajky protestovali proti přítomnosti židovských studentů.
7. března 1930 byla založena Vlajka jako politický klub. Programem byl mj. stavovský stát podle italského vzoru, „osvobození národa od Masarykova realismu a pozitivistických pověr“, silný národní stát, podpora katolické kultury a slovenské autonomii, boj proti mezinárodnímu kapitálu, „židomarxismu a světovému zednářství“.
…
V druhé republice byla silami české konzervativní pravice (v čele s agrárníky) činnost Vlajky 11. 11. 1938 zakázána, což se vnímá jako obrana chabých sil druhé republiky před agresivními protižidovskými silami Vlajky.
Ptám se nyní například Vás, pane veřejnoprávní redaktore Veselovský, zda nadále trváte na obsahu Vašich tvrzení ve včerejším rozhovoru (Radiožurnál, 17. ledna 2012, 17:05), kdy jste mne v rámci svých inkvizičně laděných otázek v této otázce napadal a činnost Vlajky obhajoval.
Ptám se právě Vás jako veřejnoprávního redaktora, zastupujícího např. i naše židovské spoluobčany.
Ptám se Vás, zda uznáváte dosud platné československé poválečné zákony a dekrety prezidenta Beneše, kde je Vlajka uváděna na prvním místě Československu nepřátelských organizací, dokonce před údernými oddíly Hlinkových gard. Viz obrázek
Benešův dekret
Ptám se Vás, zda Vaší motivací byla neznalost; osobní antipatie k mé osobě; Vaše podpora antisemitismu a dalších myšlenek Vlajky obecně; nebo to, že jsem si na svém blogu dovolil napsat, že vlivným členem Vlajky byl Karel Schwarzenberg, což vnímáte jako útok na Vašeho prezidentského kandidáta.
Žádám Vaší omluvu.
Členský průkaz
Český mediální svět je plný útoků, ničím nepodložených spekulací, obvinění, konstrukcí. Stačí se jen začíst například na blogy na tomto serveru. Výrazy jako „mafián“ se to jen hemží. „Záštita severočeských nacistických skinheadů“ (toto například napsal jeden z předních relativizátorů činnosti Vlajky aktivista Putna na adresu dosluhujícího prezidenta v Orientaci Lidových novin).
Odpovědnost a důkazní břemeno autora nulové, pokud je útok v souladu s hlavní linií současného zpravodajství. Mediální reakce nulová.
Jako jeden z mála jsem na svém blogu uvedl tvrzení, které se doslovně opíralo o zdroj a o svědectví. To je v historii běžné, ale i například u soudu běžné.
Reakcí mi byly vpravdě kojzarovské ataky typu „plivnutí Jany Bendové“ , útoky na mou profesní existenci a podobně.
Útoky však obsahovaly především vzkaz. Vzkaz normálním historikům i lidem s odlišným názorem od současné mediální většiny:
Buďte zticha, neopovažujte se vstupovat do veřejného prostoru a křížit naše zájmy. Ničemu nepomůžete a uškodíte jen sobě. Vaše názory si nechte na doma nebo v tichosti k volební urně. Pohleďte, co dokážeme. Je nás hodně a jsme připravení.
Ano, uznávám.
Ještě asi vyjde včera natočený rozhovor v Mladé frontě a dále se nebudu vyjadřovat k věcem jako:
„Jaká byla role Johanna Hardegga – otce budoucí české „první dámy“ paní Therese, člena SA a NSDAP v červencovém (1934) nacistickém puči v Rakousku (při kterém byl mimo jiné zavražděn kancléř Dollfuss)?
Je pravda, že byl po potlačení puče JH stíhán rakouskými orgány? Byli na jeho zámku cvičení ilegální členové SS ve střelbě?“
Či na čí žádost vytvořila protektorátní vláda cikánský pracovní tábor zrovna v Letech?
Jak již řekl Orwell „Kdo kontroluje minulost, ovládá přítomnost.“
Uznávám, máte to pod kontrolou.
Párkrát jsem v životě cítil strach. Například 17. listopadu 1989 na Národní třídě, kdy se zlověstně pomalu blížily zezadu od Národního divadla obrněná auta s radlicemi. Vepředu pak byl kordón policistů se štíty. Vypadalo to jako past.
Přišlo mi, že nemám odejít (stejně nebylo kam). Lidé začali skandovat „To je naše země“.
Teď cítím strach o školu, jak se mediální vánice dotkne našich 160ti zaměstnanců, kteří s mými názory nemají žádnou souvislost. Tisíc věcí mne zrazovalo od toho vyjádřit se (jak by to bylo pohodlnější), ale mám pořád pocit, že to je „naše země“, kde nemá znít veřejný prostor jedním hlasem. Kde hlavní média jsou skutečně nezávislá a tvrdá ke všem veřejným osobám „padni komu padni“ a tvrdě trestají chyby, nedostatky a otazníky prezidentských kandidátů.
Prameny: crwflags.com, freeglobe.cz, de.wikipedia.org/wiki/KZ_Lety ; Gothaischer Hofkalender 1863-1942, Petr Stehlík, Skandální pozadí velkých restitučních caus šlechty, Brno, 2003, Genealogisches Taschenbuch des Adels, Fürstliche Häuser (1952-) Starke Verlag, Stephan Malinowski: „Vom König zum Führer. Sozialer Niedergang und politische Radikalisierung im deutschen Adel zwischen Kaiserreich und NS-Staat“, Akademie Verlag 2003, Nikolaus von Preradovich: „Österreichs höhere SS-Führer“, Vowinckel-Verlag 1987, Radomir Luza: „Der Widerstand in Österreich 1938–1939“, Österr. Bundesverlag 1985, Gudula Walterskirchen: „Blaues Blut für Österreich. Adelige im Widerstand gegen den Nationalsozialismus“, Amalthea 2000, Heinrich Schuschnigg/Dieter Binder: „Sofort vernichten. Die vertraulichen Briefe Kurt u. Vera von Schuschniggs“, 1997, Enzyklopädie des Holocaust, Argon 1989, Jonathan Petropoulos: Royals and the Reich. The Princes von Hessen in Nazi Germany, Oxford University Press, 2006, Profil.at, wikipedia, cs.metapedia.org/wiki/Vlajka_(hnut%C3%AD)