Je anální sex normální?
Tak to je síla. Ten vzdělává naše děti? Ten se snad úplně zbláznil. Co to je za úchyla? … Otázka však bohužel spíš zní: Mám tohle téma probírat s Vašimi dětmi? Aneb povinná sexuální výchova na základních školách.
Nechci to probírat ve škole a vysvětlím proč.
1) Všude se šetří, nízké platy učitelů se rozebírají horem dolem, ale my (ČR) nemáme nic jiného na práci než přidat další redundantní agendu do škol – sexuální výchovu. Vytiskneme tuny sexuologických brožur, vyhradíme hodiny, vyškolíme učitelky – jak to těm dětem podat, vyšmrdláme projekty. Protože sexuální výchova a „finanční gramotnost“ (jakési reklamní kampaně bankovních a finančních ústavů – placené z kapes daňových poplatníků prostřednictvím EU grantů) jsou teď moderní. Ale tohle není ten hlavní protiargument.
2) Školy mají pochopitelně seznámit žáky s lidským tělem (7. třída, biologie strana 76 – to bylo za nás:-)), mají vědět, že rodina je tatínek a maminka a děti a mají se mít rádi (1. třída prvouka), někdy před patnácti lety mají mít přednášku o antikoncepci a nemocech (do té doby je to stejně trestné), ale slovo sex do toho netahejme.
3) Úkolem státu není unifikovat široké spektrum sexuality a cpát je žákům jednotně. Rodiny se liší, mají k intimním věcem různě otevřený a vůbec různý vztah. Co je normální či dobré? Proč mají školy do dětí hustit názory nějaké ministerstvem školství posvěcené sexuoložky, které přijde tohleto normální a tamhleto už ne? Do toho se školy vůbec nemají montovat.
Koneckonců brizantní titulek tohoto článku není úplně od věci. Do těchto drsnějších praktik sice výuka ve školách asi nezabředne, ale jen co se týče sexu mužů s ženami. Součástí osnov totiž jistě bude vědecké tvrzení, že homosexualita je zcela normální atd.
Hm. Je to normální třeba jako cukrovka (tj. vrozená dispozice; postihuje lidi inteligentní i hloupé, hodné i zlé; vážím si řadu lidí, co mají cukrovku, řadu nesnáším; nikdo za to nemůže, že jí má; má jí menšina lidí; je lepší jí nemít; pochody cukrovkářů v divných oblecích bych nechápal), anebo je normální jako od slova „norma“, „přirozenost“ „atavismus“. A pro kolik procent rodičů je zjištění, že je jejich dítě homosexuál irelevantní informace?
Jistě se na tom neshodneme ani my čtenáři tohoto blogu (spektrum názorů bude velmi široké) – já bych jen rád dodal: do škol tohle nepatří, stejně jako tam nepatří politika nebo povinné náboženství. Školy mají učit, že 2x2 jsou 4, země obíhá okolo slunce a magnetické pole přitahuje zrna určitých kovů dle vzorce toho a toho. Mají seznámit žáky a studenty s tím, kde mohou najít informace; co si myslí o filozofických otázkách Platón a co Aristoteles, mohou zkusit uhodnout, který z těch dvou by byl dnes asi pro větší daně a který pro nižší, ale nesmí jim cpát, že Platón je kolektivista a není vůbec moderní (třeba).
4) Oblíbeným argumentem pro sexuální výchovu ve školách, který zaznívá je, že „Děti z nefunkčních rodin nemají pak vůbec šanci se dozvědět …“. Rovnou řeknu, že to je blbost. Jedna z mála oblastí, kde mají děti z nefunkčních rodin velký náskok před svými vrstevníky – je právě oblast sexuální výchovy. Naopak minianketa při obědě mezi kolegy mého věku a o generaci mladšími, z rodin evidentně naprosto funkčních, „Co ti kdy řekl otec a matka o sexu?“ – dopadla zhruba „nic, nic, otec nic, matka mi pak něco řekla, ale to už jsem menstruovala, nic, nic, otec mi dal knížku Pondělíčkové Mašlové „Dospíváte v chlapce“, nic.
Já osobně jsem zásadní informace získal v 4. třídě ZŠ, kdy mi spolužačka Klimková zapůjčila spisek „Sedmnáctiletá Pařížanka“ a následnými komentáři se zralejšími spolužáky. Dodal bych, že informace, byť lehce pornografického vyznění, se v zásadě shodovaly s realitou.
5) Nezanedbatelný argument tkví v samotném výsledku příprav „Sexuální výchova do škol“ – tedy zcela uchylném (myšleno jako „dovopravdickej uchyl“; zcela se shoduji s názorem šéfredaktora Reflexu Šafra) manuálu, kde mají opravdu malé děti před ostatními něco o svých intimitách vypravovat a přesedávat si a ani to nechci dál popisovat.
Proboha, tohle se má odehrávat na škole v přírodě po večerce na pokoji ve věku adekvátním (tj. samotné je to extrémně zajímá) a v daleko drsnějším levelu, a nejbližší pedagog je 50m daleko, kde na baru říká kolegyni „manželka mi nerozumí“ nebo tak něco.
Toho autora brožury by fakt měli hospitalizovat.
Nicméně celá věc není teď v pozici „Úchylové podporovaní státem vs. Rodiče“, ale „Vědecká (je sex věda?:-)) obec a moderní svět vs. Bigotní katolíci“. Tak bych rád jako nekatolík, nebigotní, liberál a cynik, otec tří dětí a pedagog řekl zhruba toto: „Fakt o ničem z tohohle článku nechci s Vašimi dětmi ve škole mluvit.“
Komu to nějak zásadně vadí, upřímně ho lituju.
Nechci to probírat ve škole a vysvětlím proč.
1) Všude se šetří, nízké platy učitelů se rozebírají horem dolem, ale my (ČR) nemáme nic jiného na práci než přidat další redundantní agendu do škol – sexuální výchovu. Vytiskneme tuny sexuologických brožur, vyhradíme hodiny, vyškolíme učitelky – jak to těm dětem podat, vyšmrdláme projekty. Protože sexuální výchova a „finanční gramotnost“ (jakési reklamní kampaně bankovních a finančních ústavů – placené z kapes daňových poplatníků prostřednictvím EU grantů) jsou teď moderní. Ale tohle není ten hlavní protiargument.
2) Školy mají pochopitelně seznámit žáky s lidským tělem (7. třída, biologie strana 76 – to bylo za nás:-)), mají vědět, že rodina je tatínek a maminka a děti a mají se mít rádi (1. třída prvouka), někdy před patnácti lety mají mít přednášku o antikoncepci a nemocech (do té doby je to stejně trestné), ale slovo sex do toho netahejme.
3) Úkolem státu není unifikovat široké spektrum sexuality a cpát je žákům jednotně. Rodiny se liší, mají k intimním věcem různě otevřený a vůbec různý vztah. Co je normální či dobré? Proč mají školy do dětí hustit názory nějaké ministerstvem školství posvěcené sexuoložky, které přijde tohleto normální a tamhleto už ne? Do toho se školy vůbec nemají montovat.
Koneckonců brizantní titulek tohoto článku není úplně od věci. Do těchto drsnějších praktik sice výuka ve školách asi nezabředne, ale jen co se týče sexu mužů s ženami. Součástí osnov totiž jistě bude vědecké tvrzení, že homosexualita je zcela normální atd.
Hm. Je to normální třeba jako cukrovka (tj. vrozená dispozice; postihuje lidi inteligentní i hloupé, hodné i zlé; vážím si řadu lidí, co mají cukrovku, řadu nesnáším; nikdo za to nemůže, že jí má; má jí menšina lidí; je lepší jí nemít; pochody cukrovkářů v divných oblecích bych nechápal), anebo je normální jako od slova „norma“, „přirozenost“ „atavismus“. A pro kolik procent rodičů je zjištění, že je jejich dítě homosexuál irelevantní informace?
Jistě se na tom neshodneme ani my čtenáři tohoto blogu (spektrum názorů bude velmi široké) – já bych jen rád dodal: do škol tohle nepatří, stejně jako tam nepatří politika nebo povinné náboženství. Školy mají učit, že 2x2 jsou 4, země obíhá okolo slunce a magnetické pole přitahuje zrna určitých kovů dle vzorce toho a toho. Mají seznámit žáky a studenty s tím, kde mohou najít informace; co si myslí o filozofických otázkách Platón a co Aristoteles, mohou zkusit uhodnout, který z těch dvou by byl dnes asi pro větší daně a který pro nižší, ale nesmí jim cpát, že Platón je kolektivista a není vůbec moderní (třeba).
4) Oblíbeným argumentem pro sexuální výchovu ve školách, který zaznívá je, že „Děti z nefunkčních rodin nemají pak vůbec šanci se dozvědět …“. Rovnou řeknu, že to je blbost. Jedna z mála oblastí, kde mají děti z nefunkčních rodin velký náskok před svými vrstevníky – je právě oblast sexuální výchovy. Naopak minianketa při obědě mezi kolegy mého věku a o generaci mladšími, z rodin evidentně naprosto funkčních, „Co ti kdy řekl otec a matka o sexu?“ – dopadla zhruba „nic, nic, otec nic, matka mi pak něco řekla, ale to už jsem menstruovala, nic, nic, otec mi dal knížku Pondělíčkové Mašlové „Dospíváte v chlapce“, nic.
Já osobně jsem zásadní informace získal v 4. třídě ZŠ, kdy mi spolužačka Klimková zapůjčila spisek „Sedmnáctiletá Pařížanka“ a následnými komentáři se zralejšími spolužáky. Dodal bych, že informace, byť lehce pornografického vyznění, se v zásadě shodovaly s realitou.
5) Nezanedbatelný argument tkví v samotném výsledku příprav „Sexuální výchova do škol“ – tedy zcela uchylném (myšleno jako „dovopravdickej uchyl“; zcela se shoduji s názorem šéfredaktora Reflexu Šafra) manuálu, kde mají opravdu malé děti před ostatními něco o svých intimitách vypravovat a přesedávat si a ani to nechci dál popisovat.
Proboha, tohle se má odehrávat na škole v přírodě po večerce na pokoji ve věku adekvátním (tj. samotné je to extrémně zajímá) a v daleko drsnějším levelu, a nejbližší pedagog je 50m daleko, kde na baru říká kolegyni „manželka mi nerozumí“ nebo tak něco.
Toho autora brožury by fakt měli hospitalizovat.
Nicméně celá věc není teď v pozici „Úchylové podporovaní státem vs. Rodiče“, ale „Vědecká (je sex věda?:-)) obec a moderní svět vs. Bigotní katolíci“. Tak bych rád jako nekatolík, nebigotní, liberál a cynik, otec tří dětí a pedagog řekl zhruba toto: „Fakt o ničem z tohohle článku nechci s Vašimi dětmi ve škole mluvit.“
Komu to nějak zásadně vadí, upřímně ho lituju.