Vláda ve středu odmítla návrh ministryně L. Müllerové, aby skarty byly jako povinný identifikátor. Rozhodnutí vlády jsem přivítal a věřím, že se tím otevřela cesta ke zrušení karty sociálních systémů. To však neznamená, že diskuze o skartě rozhodnutím vlády končí. Zrušení skaret nebude jednoduché. Musí být přijata nová legislativa, a tudíž diskuze na toto téma budou pokračovat. Z tohoto důvodu také reaguji na článek pana ministra Kalouska, který v úterním vydání deníku MF DNES obhajuje skartu a používá především ekonomické argumenty. Ve svém článku uvádí, že s projektem nesouhlasím, protože s ním prostě nesouhlasím, a že nemám žádné rozumné argumenty. Jejím zachováním podmiňuje úsporu čtvrt miliardy korun. Je to však ekonomický nesmysl, neboť skarta nemá na výplatu dávek žádný vliv.
Pokud by MPSV ČR chtělo opravdu ušetřit, muselo by změnit způsob vyplácení dávek. Řada příjemců pobírá více dávek, ale každá z nich je posílána zvlášť. Stačí dávky sloučit a poslat jednou částkou. Ostatně takto byly dávky v minulosti posílány. Ještě v roce 2011 byl příspěvek na benzín v částce 7990,- posílán příjemci jednou ročně. Dnes se posílá 12x ročně po 400,- korunách. Sloučením výplat dávek a neustálým zvyšování klientů, kteří nepožadují posílat dávky poštovní poukázkou, mohou celkové náklady na výplatu dávek rychle klesnout pod 100 miliónů korun. Ročně se vyplatí dávky v hodnotě téměř 90 mld. korun. Porovnáme-li to s částkou 100 miliónů korun za dávky posílané poštovními poukázkami je každému jasné, že jsou to marginální výdaje. Každý soudný člověk si uvědomí, že skarty nejsou prosazovány kvůli 100 miliónům, ale že je za nimi něco jiného.
Pokud platební funkce skarty bude pouze dobrovolná a Česká spořitelna bude i nadále zajišťovat jejich výrobu, potom ÚP bude výrobu těchto karet platit. Spořitelna jasně deklarovala, že dobrovolná platební funkce skarty je pro ni věc nezajímavá a tudíž by je nevyráběla zdarma. Vzhledem k tomu, že cena jedné skarty je, dle tvrzení České spořitelny, 240,- korun, tak u miliónu klientů činí cena 240 miliónů korun. Protože každoročně budou vydávány nové a nové skarty, tak stát bude neustále platit miliónové částky za nesmyslnou kartu. Skarta má platnost pouze 4 roky, takže každý čtvrtý rok bude hromadná výměna za stovky miliónů. Věřím, že pan ministr je dobrý hospodář, a že si tyto souvislosti dá dohromady.
Třetím ekonomickým argumentem proti skartám je skutečnost, že v řadě případů bude vydávána pouze na velmi krátkou dobu. Například u nezaměstnaných či v krátkodobé hmotné nouzi a podobně. sKarta bude vydána, zaplacena a po dvou měsících již nepoužívána. Ale my její výrobu zaplatíme.
Ministr financí uvádí, že skarty jsou také výhodné pro občany, protože platební karta je již běžnou součástí života a stát skartu poskytuje lidem bezplatně. Ten kdo platební kartu používá, tak nepotřebuje další kartu navíc, a to ještě s různými omezeními. Nerozumím tomu, jak by bylo pro občana výhodné, povinně nebo i dobrovolně, si zakládat účet u České spořitelny s omezenými funkcemi, když ostatní finanční prostředky má u jiných bankovních domů. Nevím, co je to za výhodu platit v obchodě skartou, aby každý u pokladny viděl, že platím kartou ze sociálního systému. Nevím, jak je výhodné zaplatit poplatky, když si dávky vyzvednu u jiného bankomatu.
Pan Kalousek uvádí, že skarta může do budoucna umožnit zablokovat platby v určitých typech provozoven (např. herny či restaurace). To je argument skoro k smíchu. Stačí si peníze vyzvednout v bankomatu a jít hotovost prohýřit do herny. Pan ministr velmi dobře ví, že ve světě jsou distribuovány sociální dávky pro problémové osoby zcela jiným způsobem. Jsou to tzv. dobíjecí karty, na které úřad poskytuje finanční prostředky a lze je použít pouze ve vybraných prodejnách, kde za ně lze vydat pouze zboží. Skarta tento charakter samozřejmě nemá.
Ministr financí tvrdí, že je na straně oněch čtvrt miliónů lidí, kteří již skartu převzali, a že oni by byli poškozeni. Já jsem zase na straně těch osmi set tisíc lidí, kterým bude skarta neustále vnucována, kteří ji odmítají, a kteří ji nepotřebují. Je falešný argument, že dávky na skartě nejsou zabavitelné exekucí. Jakmile si dávku vyzvednu, tak podléhá exekuci, nehledě na to, že lze legislativně upravit, aby některé typy dávek exekuci nepodléhaly.
Každý občan v této zemi by si měl položit otázku, proč se MPSV ČR, pod vedením ministra Drábka, zabývalo prioritně výplatami dávek, které fungovalo bezchybně. Proč se nezabývalo systémovými změnami, jako jsou úhrady sociálních služeb, podpora zaměstnanosti ohrožených skupin, ucelenou rehabilitací a dalšími systémovými změnami. Dnes je systém výplaty dávek před kolapsem. Žádné trvalé systémové změny nebyly provedeny a jen tu zbývá pohrobek skarta, kterou nikdo nechce, ale někteří ji neustále prosazují.
Vyšlo v deníku MF DNES 11. 4. 2013
Dobrý den pane redaktore,
dnes jsem s očekáváním sledoval „Váš“ diskusní pořad, ve kterém jste v první části hovořil s ministryní L. Müllerovou a předsedou Senátu M. Štěchem, o stále nekončícím projektu Karty sociálních systému – sKartě.
Bohužel musím konstatovat, že v pořadu byla uvedena velká spousta polopravd a zavádějících informací. Protože se tomuto tématu věnuji poměrně dlouho, dovoluji si uvést několik informací a vyvrátit některé polopravdy.
Ministerstvo se, už od doby pana Drábka, ohání neustále úsporami při výplatě dávek. Především je potřeba vědět, že pan Drábek úmyslně navýšil počet vyplácených dávek, aby mohl použít argument o úsporách. Řada příjemců pobírá více dávek, ale jsou posílány zvlášť, přičemž ještě před rokem 2010 byly zasílány společně v jedné částce. Ještě v roce 2011 byl příspěvek na benzín posílán jednou ročně, dnes se posílá menší částka ve dvanácti splátkách. Kdyby se provedlo sloučení dávek, tak náklady na jejich distribuci poklesnou na méně než sto milionu korun, a sám jistě uznáte, že to už se nevyplatí vytvářet nesmyslné karty.
Paní ministryně nemluvila pravdu, když prohlásila, že soutěž na sKartu schválil ÚOHS. Ten posuzoval zcela jinou věc. ÚHOS pořád šetří, zda ministerstvo nepochybilo, když k soutěži využilo obchodní zákoník, protože mělo použít zákon o veřejných zakázkách nebo koncesní zákon. V této věci jste vůbec neuvedl, že ÚHOS zrušil soutěž na distribuci dávek, což je největší problém ministerstva. Pravděpodobně se bude muset vrátit k OKsystemu. Tato věc zároveň říká, že vlastní výplata dávek nemá nic společného s sKartami. Dávky se mohou vyplácet i bez nich, tudíž jsou nadbytečné. A ještě malý dodatek – systém nové výplaty dávek stál, podle MPSV ČR, 2,5 mld. Kč a ty se asi vyhodí.
SKarta dokonce nemá žádnou přímou souvislost s Jednotným informačním systémem práce a sociálních věcí. Všichni příjemci jsou v systému vedeni pod rodnými čísly, takže k identifikaci je důležitý občanský průkaz a nikoliv sKarty. Kdyby tomu tak nebylo, nemohly by se vyplácet dávky 800 000 lidí, kteří dosud sKartu nemají. To je také základní argument proti tomu, aby Karta sociálních systémů byla identifikátorem příjemce sociálních dávek. Podle ní nelze totiž rozeznat, zda držitel sKarty je skutečně danou osobou. Potřebuje mít k tomu občanský průkaz.
Úplně špatný byl argument paní ministryně, že se nikdo nepozastavuje, když musí používat průkazku zdravotní pojišťovny. Na tento argument jste vůbec nereagoval, přitom každý ví, že v ČR je sedm zdravotních pojišťoven a tudíž je nezbytné mít identifikaci pojištěnců. Dále u zdravotní pojišťovny zpravidla zůstáváme řadu let, někdy i celý život. Příjemcem sociální dávky může být občan pouze krátkou dobu – dávky v nezaměstnanosti, hmotné nouze apod. K čemu vyrábět speciální kartu na dobu například dvou měsíců? Jen proto, aby Česká spořitelna měla veškeré údaje o příjemci dávky!
Teď zcela zásadní argument proti Kartě sociálních systémů jako povinné identifikační karty. Jestliže bude platební funkce sKarty pouze dobrovolná, bude Česká spořitelna zajišťovat jejich výrobu, ale Úřad práce bude jejich výrobu platit! Vzhledem k tomu, že cena je 240 Kč tak u milionu klientů je to 240 milionů a protože pohyb bude neustálý, tak náklady budou každý rok. Takže slova pana Drábka, ale bohužel i paní ministryně, o úsporách jsou pouze mlhou, která má zakrýt skutečný důvod projektu sKarty.
Vážený pane redaktore, domnívám se, že základní otázkou, od které se musí rozplétat podivné předivo projektu sKarty, je proč se panové Drábek a Šiška pustili do změny distribuce dávek, který fungoval spolehlivě a bez závad?! Proč neřešili změnu úhrady sociálních služeb, podporu zaměstnanosti ohrožených skupin, ucelenou rehabilitaci a další systémové změny, které jsou nezbytné?! Protože tomu nerozuměli a nebyl to tak rychlý kšeft. Pan předseda Senátu M. Štěch byl v debatě dobrý, ale ze svojí pozice nemůže mít detailní informace. Škoda, že si myslíte, že proti politikovi musí být jen politik.
S úctou
Václav Krása