Václav Krása

22. 02.

Bojujeme o čas!

Václav Krása Přečteno 2166 krát

Ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl v nedělní Partii na TV Prima, „Kdybychom žádná opatření neměli, přišla by katastrofa. Situace není dobrá. Nejde o hledání viníka, ale o uvědomění si situace. Bylo by nesmírně užitečné, kdybychom se všichni spojili. Možná budeme muset opatření zpřísnit“.
Podle všech ukazatelů je epidemiologická situace opravdu špatná a koronavirus postupuje naší zemí, ať děláme, co děláme. Jsme skutečně jednou z nejvíce postižených zemí světa. Ve světě je ČR v přepočtu na druhém místě za Andorrou (12 964 nakažených na 100 000 obyvatel), podle počtu zemřelých na 100 000 obyvatel za celou dobu pandemie je ČR pátá (154 mrtvých na 100 000 obyvatel) za San Marinem (197), Belgií (182), Slovinskem (170) a Británií (159).
Těch příčin současné situace je určitě více, přílišné uvolnění v letních měsících, nedisciplinovanost občanů, nedůvěra některých politických subjektů v uzavírání jednotlivých oblastí do přísné karantény, předvolební boj politiků, ale především nedůvěra občanů, že je vláda schopná epidemii zastavit.
Nechci se přidat k zástupu kritiků vlády, ale její nedůslednost a neustálé změny v postupu svědčí o nedostatečném plánu, jak postupovat. Dnes je již jisté, že žádné zákazy ani opatření nemůžou zastavit postup epidemie a jediným řešením je co nejvíce se soustředit na rychlost očkování. Bohužel i v této oblasti panuje chaos. Čtvrtina očkovacích dávek, které byly dosud dovezeny, není použita a leží někde ve skladech. Kraje se snaží, aby očkovat mohli praktičtí lékaři, ale prý chybí metodika!? Jaká metodika? Lékaři očkují standardně, a pokud je potřeba nějaký speciální postup při očkování proti covid, tak stačí e-mail. O chaosu svědčí dva zážitky z minulého týdne. Dostal jsem dopis: „Mám mimo jiné CHOPN 2-3 s podílem astma a středně těžkou až těžkou ventilační poruchou a v této době se bojím podstoupit léčení. V naší zemi neexistuje možné dovolání k vakcinaci, i když mi letos bude 64 let. Svou nemoc jsem si nezpůsobila kouřením ani jiným zlozvykem, ale „plícemi jsem zaplatila svého mladšího syna“. Druhý případ se týká mého blízkého spolupracovníka a je zcela opačný. Kolega přednáší dvakrát do měsíce dvě hodiny ve škole o včelařství. Je mladý, zdravý, před nedávnem prodělal koronavirus. Při poslední přednášce mu ředitel školy nabídl očkování proti covid. On to odmítl, s tím, že očkovat mají někoho potřebnějšího. Po těchto zkušenostech se nikdo nemůže divit, že lidé nemají důvěru v systém.
Jedinou cestou, jak zastavit epidemii a otevřít společnost, je masivní a rychlé očkování. Zatím jsme svědky neustálého dohadování, které skupiny lidí upřednostnit, protože vakcín je nedostatek. Izrael, který již očkoval 80 % občanů, dnes otevírá všechno a začíná žít normálním životem. K podobnému kroku se chystá Velká Británie, velký pokles nových případů s koronavirem hlásí USA. Jsou to všechno státy, které si samy zajistily dostatečné množství vakcín.
My bojujeme o čas a tento boj jasně prohráváme. Chybí nám vakcíny, ale také dostatečná infrastruktura k jejich distribuci a aplikaci. Máme určeny prioritní skupiny občanů, které mají být očkovány přednostně, ale časový plán se hroutí. Teď se povede boj o to, zda napřed očkovat učitele, rizikové pacienty, pracovníky strategických subjektů apod.
Jak to, že jsme takto fatálně selhali? Jak to, že nejsme schopni, nebo snad nechceme si sami zajistit vakcíny? Hlavní argument pro spolehnutí se na EU byla cena vakcín. Neuvěřitelný argument. I kdybychom zaplatili dvojnásobnou cenu, tak se bude jednat o několik miliard korun. Jeden den lockdownu nás možná stojí víc, ale hlavně, nedostatek vakcín znamená stovky a tisíce zbytečně zmařených životů. Nejsem pro okamžité zrušení restriktivních opatření, ale chápu naštvanost tisíců lidí, protože vidí, že světlo v tunelu, které znamenalo očkování, se neustále vzdaluje. Z ideologických důvodů odmítáme vakcíny, které používají desítky zemí. O vakcínách odborníci nepochybují, ale my si přeci s těmi státy nezadáme. To, že nám dodávají roušky, jehly, palivové články do jaderných elektráren, plyn a další, nám nevadí. Jako další argument pro jejich odmítnutí je, že vakcíny neregistrovala agentura EU.

Zvláštní požadavek s přihlédnutím k tomu, že ČR získá 12 000 dávek léku firmy Regeneron. Ten se používá k léčbě covidu-19 a za tím není registrovaný. V březnu dorazí 4000 dávek, stejné množství v dubnu a květnu. SÚKL už používání léku doporučil, povolit ho musí ještě MZ.

Vakcíny registrovala řada států, my máme náš registrační úřad, tak proč nekonáme a nepostupujeme stejně, jako u léku firmy Regeneron? Na co čekáme? Kdo má zájem na tom, čím hůř, tím líp? Jsme jednou ze zemí s nejhorším průběhem epidemie, a proto vůbec nechápu tu liknavost. Bojujeme o čas, a boj prohráváme!

10. 02.

Ať žije demokracie! Ale ta naše.

Václav Krása Přečteno 2492 krát

K tomuto článku mě inspirovaly neustále vysílány záběry soudního jednání s Alexejem Navalnym, ruským právníkem a politickým opozičním aktivistou. Soudní spor a demonstrace můžeme sledovat téměř v přímém přenosu, a to, i když se soudní proces odehrává v totalitní zemi s cenzurou, kde tvrdě vládne Vladimír Putin.
Podle našich médií právě tato kauza ukazuje rozdíl mezi naší svobodnou společností a totalitním režimem v Rusku. Jsme natolik rozhořčeni, že náš skvělý ministr zahraničí Tomáš Petříček si předvolal ruského velvyslance a řádně mu vyčinil. Byl zřejmě jediný z EU, ale určitě připravil Vladimíru Putinovi nejednu bezesnou noc. Někteří naši opravdoví demokraté jsou natolik rozzlobeni, že odmítají i očkovací látku proti koronaviru, o kterou má mimochodem zájem celý svět, ale my, potomci husitů, se přece nebudeme hrbit před despotou. Co na tom, že je pravděpodobné, že zbytečně zemřou stovky lidí, kteří s politikou nemají nic společného a mohli by ještě řadu žít svůj život. Princip je princip a s despotou se nejedná. Ještě by „Putinovské Rusko“ mohlo chtít za vakcínu podíl na dostavbě Dukovan. V žádném případě! Ohrozili bychom svoji bezpečnost! Je však podivné, že těmto principiálním politikům nevadí, že dlouhá léta kupujeme z Ruska palivové tyče do našich jaderných elektráren, protože tak kvalitní nikdo nevyrobí, jsme prakticky závislí na dodávkách plynu atd.
Podívejme se na naši skvělou euroatlantickou demokracii, která je vzorem celému světu a je nepochopitelné, že řada států to nechápe a dokonce ji odmítá.
Koncem druhého desetiletí 21. století jsme mohli sledovat další kolo boje Katalánska za samostatnost na Španělsku. Tato snaha katalánských občanů je velmi dlouhá. V „nelegálním referendu“ (dle španělské vlády) vyhlášeném katalánským parlamentem v roce 2017 se 90,09 % z 2,26 miliónu hlasujících vyslovilo pro nezávislost. Katalánské strany usilující o samostatnost uspořádaly desítky demonstrací za účasti stovek tisíc občanů. Španělské policejní síly použily na jejich rozehnání obušky, vodní děla, slzný plyn a gumové projektily. Zatkly přední politiky stran usilujících o samostatnost, i když byli zvoleni v řádných volbách do ústavních funkcí. Nakonec je v politickém procesu odsoudila španělská justice celkem ke sto letům vězení. Soud odsoudil ke třinácti letům bývalého vicepremiéra regionální vlády Oriola Junquerase Dvanáct let vězení dostali katalánští exministři Raül Romeva, Jordi Turull a Dolors Bassaová, kteří spolu s Junquerasem byli odsouzeni i za „zneužití veřejných fondů na uspořádání referenda“. To je barbarství. Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellová dostala 11 let a šest měsíců vězení. Odsouzena byla mimo jiné za to, že v roce 2017 postoupila k projednání v katalánském parlamentu několik zákonů souvisejících s referendem o nezávislosti. „Svobodná parlamentní debata není zločin... Demokracie dnes zažila černý den,“ komentovala rozsudek Forcadellová, která na verdikt čekala stejně jako osm jejích kolegů ve vazbě. Nikdo z politiků ani z médií si nevzpomene, že ve Španělsku jsou političtí vězni, kteří jsou vězněni za svůj názor a legitimní politický souboj. Ostudné je, že po celou dobu soudního jednání byli ve vazbě, jako nejhorší zločinci.
Většina z nás si asi už nevzpomene na policejní brutalitu při protestech tzv. „žlutých vest“ ve Francii. Právě brutalita policejních zásahů vedla k radikalizaci protestujících. Protesty začaly 17. listopadu 2018 a zúčastnilo se jich více než 300 000 lidí. Do 21. listopadu bylo zraněno 585 civilistů (z toho 16 vážně) a 115 policistů (3 vážně).
Během 24. listopadu uspořádalo Hnutí žlutých vest více než 1 600 akcí, kterých se zúčastnilo okolo 106 000 demonstrantů. Největší akce se konaly v Paříži. Zde protesty přešly v násilnosti – protestující zapalovali ohně na ulici, strhávali značky, stavěli barikády, vytrhávali dlažební kostky a policie musela použít slzný plyn a vodní děla, aby je rozehnala. Většina z nás byla šokována brutalitou policie.
Asi nejhorší ukázkou pojetí euroatlantické demokracie byly události 6. ledna letošního roku ve Washingtonu před Kapitolem. Střelba do vlastních lidí je skutečně to poslední co by se mělo stát. Je prokázaný minimálně jeden případ, kdy policejní agent zastřelil ženu, kterou byla 35letá Ashli Babbittová, veteránka Letectva Spojených států. Poté, byl tehdy ještě prezidentu Trumpovi dočasně zablokován účet na Facebooku, Twitteru, Instagramu a Snapchatu, dne 9. ledna 2021 mu Twitter zrušil osobní účet s 88,7 miliony sledujících trvale. Facebook začal odstraňovat příspěvky s textem "stop the steal", tedy s odkazem na podvody při prezidentských volbách. Také YouTube přistoupil k blokacím, když smazal dva kanály Stevea Bannona, bývalého poradce prezidenta Trumpa.

To je skutečná ukázka svobodné společnosti, která dbá na dodržování lidských práv. Dovolím si připojit ještě odkaz článku historika doc. PhDr. et Dr. phil. Ivo Cerman, Ph.D., který popisuje, jak se chce administrativa Joea Bidena důsledně vypořádat s konzervativními republikány, https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vyhodit-Zakazat-Zbavit-titulu-USA-za-Bidena-Cesky-docent-zdesen-653220. Vypadá to, že s nimi zatočí po bolševicku. Měli bychom důsledně sledovat dění v této mocnosti, abychom nebyli zaskočeni. Je jisté, že v USA došlo k významnému posunu, který nás může velmi překvapit.

Tak ať žije demokracie, ale skutečná vláda lidu založená na svobodné soutěži politických stran a nikoli ta, kdy se určité mocenské sily snaží pod lživými hesly a ohlupováním lidí, ovládnout společnost. Posuzujme vše zdravým rozumem. Všichni máme v sobě zakódován kompas, který nám umí napovědět co je správné. Jen je potřeba mu naslouchat.

Archiv článků: únor 2021

Bojujeme o čas!

Ať žije demokracie! Ale ta naše.

Blogeři abecedně