Drtivá porážka v Afganistánu a ostudný úprk koaličních vojsk, no-go zóny v metropolích řady západních zemí, obrovské zvýšení zločinnosti ve švédských městech, které jsou dílem přistěhovalců z arabských a afrických zemí, neschopnost bránit se ilegální imigraci zcela nepřizpůsobivých přistěhovalců, jsou konkrétní mocenská selhání naší euro-atlantické civilizace.
Současně můžeme sledovat obrovský úpadek vzdělanosti, kultury, prosazování zcela zvrácených a nesmyslných ideologii, které vedou k přetvářce, cenzuře, sledování jednotlivců, vládu menšiny nad většinou. Průvodními znaky tohoto úpadku je snižování náročnosti na žáky a studenty - rušení římských číslic ve Francii, snaha zrušení velkých písmen. Pokleslá divadelní představení, jako „Naše násilí, vaše násilí“ a „Prokletí“ od Olivera Frlijiče, kde všem musela utkvět scéna vytažení české vlajky z vaginy a znásilnění muslimky Kristem. Mediální lynče proti nositelům jiných názorů, pálení knih v Kanadě, vypínaní facebooku lidem hlásajícím jiné názory vedoucí k autocenzuře, jsou dalšími průvodními znaky úpadku.
Z daní platíme nesmyslná studia zabývající se genderem, desítkami pohlaví, nebinárními lidmi, financujeme neziskovky, které udávají, prosazují genderovou ideologii, pašují imigranty, prosazují ultra levičácké názory, ovlivňují svými nebezpečnými ideologiemi studenty ve školách, prosazují „zelenou“ ideologii, která je postavena na vědecky neověřené teorii, že největší příčinou současného, krátkodobého oteplování je člověk.
Důsledkem všech výše uvedených skutečností je neschopnost účinně se bránit invazi muslimsko-africké imigraci, bránit náš způsob života, postavit se razantně proti zavádění nesmyslných ideologií a jejich prosazování. Nacházíme se v období úpadku srovnatelného s šílenými císaři Římského impéria. Nedokážu vůbec pochopit, že téma více pohlaví, se vůbec dostalo do veřejné diskuse. Jak je vůbec možné, že někdo považuje takovou hloupost za možnou? Jak je možné, že inteligentní lidé se nechají zmanipulovat a poklekávají, jako symbol diskriminace černochů v USA? Jak je možné, že hokejové týmy v NHL nesmí používat v názvu slovo „Indian“? Když budou mít v názvu „Běloch“, nechá to všechny v klidu a je to tak správné. Po staletích si někdo vzpomene, že toto slovo uráží původní obyvatele Ameriky a ostatní, místo toho, aby takového mudrlanta dali na léčení, tak ze strachu z médií ustoupí. Copak jsme se všichni zbláznili? Kde je racionální uvažování o příčinách a následcích?
Je paradoxem, že země, ke kterým jsme v době komunismu vzhlíželi jako k nositelům demokracie a svobody, jsou dnes mnohem více nakaženy virem rozkladu a ztráty vůle ochránit svoji kulturu a způsobu života, než bývalé postkomunistické země. My jsme si zatím udrželi určitou míru skepse proti nesmyslným trendům, ale postupně jsme infikováni. Nákazu nám často přináší velké globální firmy, které jsou nositeli viru multikulturnosti a nesmyslných ideologií od „Green New Deal“, po „Mee too“ a nebinárních lidí. Jako příklad lze uvést zavádění unisex toalet v hotelových řetězcích v Praze. Možná, že tuto hloupost vymysleli voayeři, kteří očumují druhé pohlaví.
Proč to všechno píšu. Mám strach z toho, co nás čeká. Jeden z hlavních útoků je dnes veden proti pojetí tradiční rodiny – tedy otec, matka a děti, případně prarodiče. Rodina je skutečně základním stavebním kamenem každé společnosti. Proto i za komunismu byla snaha narušit soudržnost rodin. Kdo pamatuje, tak dobře ví, že právě v rodinách se mohlo mluvit svobodně, že se přenášely zkušenosti z první republiky, tradiční zvyky, ale i povinnosti. Proto se progresivisté snaží oslabit tradiční typ rodiny. Slouží jim k tomu nesmyslné tvrzení, že každý má právo na dítě a tudíž i jednopohlavní páry. Především žádné právo na dítě neexistuje. Snaha jednopohlavních párů získat právo na adopci dětí a pěstounskou péči je jen snaha o uspokojení jejich potřeb bez ohledu na potřeby dětí. Dokonce dnes si některé páry „pořizují“ děti všemožným způsobem, kdy se ani nedá zjistit otec dítěte. To je v rozporu s Úmluvou OSN o právech dítěte, kde se v článku 7. stanoví, že každé dítě má právo znát svojí matku a svého otce.
Zničení tradičního pojetí rodiny povede k rozkladu společnosti a její fragmentaci. Pokud se podaří povalit institut rodiny, jako základní stavební kámen každého státu, nebude už tolik důležité, zda bude na důchody, kolik jsme zadluženi apod. Nebudeme schopni se bránit zhoubným ideologiím. Jen pro připomenutí, když Mao Ce-tung chtěl v roce 1958 prosadit svůj „Velký skok vpřed“, zaútočil nejprve na tradiční čínskou rodinu, aby mohl prosadit svoje zhoubné myšlenky. Experiment skončil hladomorem.
Jsme však svědky velkého paradoxu. Na jedné straně řada představitelů evropských zemí v zásadě podporuje migraci z arabských a afrických zemí, současně však podporují progresivistické snahy ze strany LGBTQ+, které směřují k rozkladu tradiční rodiny. Přitom si neuvědomují, že právě u muslimů je pojetí rodiny mnohem širší než v naší civilizaci a mnohem přísnější. Zákonitě musí dojít ke konfliktu a troufnu si tvrdit, že progresivisté na to mohou velmi doplatit. Jak z toho?
Nadcházející volby do Poslanecké sněmovny jsou možná jednou z posledních možností, kdy mohou uspět síly, které jednoznačně odmítají zhoubné ideologie, odmítají ilegální imigraci, podporují tradiční pojetí rodiny a její roli ve společnosti, brání naše hodnoty a jejich program zaručuje, že si udržíme svobodu a samostatnost.
Některá media, a to často i mainstreamová, nemají vůbec žádné etické zábrany a jsou schopna organizovat mediální lynče, pokud se jim někdo nelíbí, nebo nabydou přesvědčení, že jim organizování lynče pomůže v jejich sledovanosti, nebo chtějí ovlivnit třeba politické myšlení, teď aktuálně volební kampaň. Postup některých nelze ani nazvat novinářskou prací. Je jim zcela jedno, že svými manipulacemi mohou zničit člověka, podnikatele, politika, kohokoliv. Připomeňme si jen některé z nich.
Jeden z největších mediálních lynčů z poslední doby byl nepochybně na zdravotní sestru Věru Marešovou, která byla obviněna z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici. Již před několika lety vydal soud osvobozující rozsudek a letos v červnu soud vydal rozhodnutí o odškodném pro Věru Marešovou. Zdravotní sestra, která byla zproštěna obžaloby z vražd, zažila v roce 2014 neuvěřitelný mediální lynč a nyní se soudí hned s několika mediálními domy. Mediální domy nyní mlčí a novináři, kteří se pásli na lynči proti paní Marešové, se ani neomluvili.
Velmi známé jsou reportáže investigativního reportéra Seznamu pana Janka Kroupy. Jeho posledním počinem bylo obvinění ministra Jana Hamáčka, že chce odjet do Moskvy s plánem vyměnit mezinárodní skandál, související s útokem ve Vrběticích, za dodávky vakcíny Sputnik V a za možnost, uskutečnit v Praze vrcholný politický summit Joe Bidena a Vladimíra Putina. Byly to čiré spekulace, které se nepotvrdily a ani potvrdit nemohly. Pan Kroupa nepřinesl žádný důkaz, ani nedoložil svoje tvrzení o získané informaci například záznamem rozhovoru se zdrojem. Všichni údajní aktéři se buď od takové interpretace distancovali, nebo ji nepotvrdili. Nemění na tom nic ani skutečnost, že pan Hamáček půjde podat vysvětlení.
Za zcela nepřijatelné považuji současné zneužívání syna Andreje Babiše. Nejsem voličem ANO, kandiduji za subjekt Trikolóra Svobodní Soukromníci, ale nemohu přijmout takový způsob politického boje. Kampaň některých volebních uskupení se zvrhla v osobní útoky, zneužívání rodinných příslušníků s heslem „za volební úspěch, uděláme cokoliv“. Vůbec nejsou důležité programy stran k řešení problémů naší země. Je potřeba jen mediální lynč, pomluvy a diskreditace. Když se někdy objeví skutečně pravdivá zpráva o selhání kohokoliv, tak jí občané považují zpravidla za lživou, protože média velmi často s informacemi manipulují a ztrácejí důvěru. Média dnes nejsou strážcem demokracie, jak často sami sebe nazývají, ale spíše jejími hrobaři. Občané, pod tlakem všech možných manipulací, se mohou nakonec většinově rozhodnou pro subjekt, který jim slíbí „vládu pevné ruky a klid na práci“, a to je konec demokracie. Novináři si takto mohou sami kopat hrob.
Celou kauzu Andreje Babiše mladšího vytáhl před volbami server Seznam, i když novináři velmi dobře vědí, že v únoru policie odložila kauzu syna pana premiéra a já soudím, že asi správně. Viděl jsem několik rozhovorů s panem Babišem mladším a jsem přesvědčen, že je skutečně nemocen. Pan režisér Vít Klusák s ním určitě nebyl náhodou v Ústí nad Labem v restauraci Větruše, zrovna v době tiskové konference k zahájení kampaně, která byla určena jen novinářům. Tomu by nevěřil ani úplný hlupák. Průběh kauzy syna pana premiéra dobře popisuje server irozhlas na přiloženém odkazu. Na dalším odkazu je možné si podrobně přečíst, co nemoc schizofrenie obnáší. Nechtěl bych se, jako otec dvou dětí, dožít něčeho podobného.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ani-na-sekundu-jsem-historce-o-unosu-neverila-rekla-policistum-k-babisove-ceste_2102190500_kno.
https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/schizofrenie-pricina-priznaky-a-lecba/.