Dne 12. února podali pan poslanec Václav Klaus a paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, tisk 754.

I přes složitý název návrhu zákona se jedná o jednoduchou novelu, která má umožnit větší rozhodovací svobodu občanů s penězi, které si vydělají. Poslanci navrhují zavést dobrovolnou možnost přispívat ke starobním nebo invalidním důchodům osobám blízkým. To znamená např. rodičům, prarodičům, sourozencům a dalším. Smyslem je zlepšit úroveň důchodů příbuzným s tím, že nedojde ke zvýšení daňové zátěže osob, které budou dobrovolně přispívat k důchodům výše uvedených lidí. Proto se současně navrhuje, aby zaplacená částka byla odečitatelnou položkou od daní poplatníka. Takový zákon v naší legislativě zatím není, který umožňuje, aby si občan mohl sám rozhodovat, zda zaplatí ze svých příjmů daň státu, nebo je poskytne osobě blízké.

Navržená varianta řešení je forma jistého druhu daňové asignace – přesměrování části příjmů poplatníka daně na jiný účel. Daňová asignace dává smysl jen vůči osobám blízkým pobírajících starobní nebo invalidní důchod. Návrh zákona zcela nenásilně a pro občany velmi přijatelně, zapojuje daně do důchodového systému. To je významný prvek předkládaného zákona, protože v dlouhodobé perspektivě je velmi pravděpodobné, že bude nutné zapojit do důchodového systému také daňové příjmy. Návrh tak činí nenásilně a za aktivní spolupráce občanů.

Důležitou otázkou bylo, jakou výši daňové asignace zvolit? Příspěvek musí být limitován, aby nedošlo k výraznému snížení daňových příjmů. Současný daňový systém není připraven na rozsáhlou změnu a zachování rozpočtové stability patří k odpovědnosti poslanců při podávání návrhů zákonů. Proto předkladatelé zákona navrhují stanovit maximální výši příspěvku pro osobu blízkou ve výši 1 % hrubé mzdy. Tento krok by znamenal asi o 3 % nižší výběr daní od fyzických osob, což je v únosné míře.

Konkrétní provedení daňové asignace ve prospěch osoby blízké je navrženo tak, aby bylo prokazatelné a nemohlo docházet k daňovým únikům. Plátce příspěvku na starobní nebo invalidní důchod oznámí stanovenou formou České správě sociálního zabezpečení (dále ČSSZ), že bude přispívat na důchod konkrétní osobě, a to prostřednictvím odvodu na svůj účet důchodového pojištění vedený u ČSSZ. Česká správa soc. pojištění potom pošle na příslušný bankovní účet asignovanou částku osobě, které je přispíváno k důchodu. Odpadá problém OSVČ a podnikajících osob, protože ty by pouze oznámily ČSSZ, jakou částku se rozhodly odvádět na bankovní účet osoby blízké, přičemž je zachováno 1 % z příjmů. ČSSZ vystaví roční potvrzení o výši zaplacené částky osobě blízké. Plátce daně z příjmů použije potvrzení ČSSZ při ročním daňovém přiznání, jako doklad k uznání slevy na dani z příjmů. Vše je průkazné, dojde ke zvýšení důchodu osoby blízké, aniž by došlo ke zvýšení daňového zatížení plátce.

Je třeba zdůraznit, že velkým plusem předkládaného návrhu zákona je psychologická podpora mezigenerační solidarity rodin, ale také určité pro populační opatření, protože čím více budou mít rodiny dětí, tím více mohou přispívat osobám blízkým k jejich důchodům. Předkládaný návrh má velmi důležitý aspekt v upevňování mezigenerační solidarity a upevňování rodinných vazeb širších rodin, které si mohou pomáhat. Věřím, že Parlament tento návrh podpoří.