V dnešní době jsme svědky neúměrného protahování řízení o žádostech o dávky, které spravuje Úřad práce. Při rozboru příčin této naprosto nepřípustné situace je zcela zřejmé, že hlavním důvodem tohoto neutěšeného stavu jsou velmi dlouhé lhůty pro posuzování zdravotního stavu žadatelů posudkovými lékaři Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“). Samotné řízení přímo na jednotlivých úřadech práce, pokud si odmyslíme toto posuzování, většinou probíhá plynule a v zákonných lhůtách.

Důvodem značně dlouhých lhůt pro posuzování je celkový absolutní a dlouhodobý nedostatek posudkových lékařů a také skutečnost, že většina je ve věku výrazně nad 60 let. Nové posudkové lékaře se pak nedaří získat. Proto také začíná celý systém kolabovat. Pokud nedojde k výrazné změně posuzování, dojde brzy k nefunkčnosti posuzování.

Zásadní a dlouhodobě udržitelné řešení vidím v zavedení zcela jiného systému posuzování zdravotního stavu zmíněných žadatelů. A to zcela bez účasti současných posudkových lékařů OSSZ. V této souvislosti navrhuji využít v daleko širší míře mnohem povolanější, vysokoškolsky vzdělané, zdravotnické pracovníky, kterými jsou ergoterapeuti.

Tato odbornost je zatím v České republice nedoceněná. Proto tito specialisté velmi složitě získávají zaměstnání v oboru. Zdravotničtí zaměstnavatelé ve velké většině případů totiž vůbec nevědí k čemu tyto specialisty využít. Na trhu práce je tak po nich i malá poptávka. V souvislosti s tím naše lékařské fakulty v současné chvíli produkují velmi málo těchto absolventů. A protože je málo ergoterapeutů, většina pracovišť, pro které by byli nejlepší volbou o jejich existenci a možnostech využití, vůbec neví. A tím se kruh uzavírá.

Ze srovnání kvalifikace ergoterapeuta s kvalifikací posudkového lékaře je jasné, že kvalifikace ergoterapeuta zahrnuje nejenom hodnocení zdravotního stavu (i když to je pochopitelně základem pro výkon jeho činnosti), ale také vztah zdravotního postižení k výkonu základních životních potřeb (např. stravování, péče o domácnost, péče o zdraví, atd.), ale také k možnostem pracovního uplatnění s ohledem na postižení. To úzce souvisí s problémem invalidity I. – III. stupně, což je rozhodující pro posouzení, zda se jedná o osobu se zdravotním postižením.

Je nezbytné vytvořit nový systém, který bude opřen o ergoterapeuty při posuzování nároků na dávky podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek pro osoby se zdravotním postižením. Pokud jde o posuzování míry invalidity a pracovní neschopnosti, byl by systém i nadále opřen o posudkové lékaře. Tento systém ovšem předpokládá dostatečný počet ergoterapeutů, kteří by se stali přímo zaměstnanci jednotlivých úřadů práce. To však předpokládá následující kroky:
• Lékařské fakulty výrazně navýší počet míst určených pro studenty oboru ergoterapie.
• Změní se příslušná legislativa tak, že se ergoterapeuti stanou, spolu se sociálními pracovníky, přímo zaměstnanci Úřadu práce, kteří se budou spolupodílet na procesu rozhodování o poskytnutí dávky.
• Současní posudkoví lékaři OSSZ se nebudou na procesu posuzování zdravotních stavů žadatelů o dávky od Úřadu práce vůbec podílet.
• Celý proces posuzování nároku na dávku, včetně posuzování zdravotního stavu, proběhne výhradně na Úřadu práce. Tím se odstraní neúměrné protahování správních lhůt pro vyřízení žádosti z důvodu přerušení řízení, které zastavuje počítání lhůtu určenou Správním řádem.
• Odvolacím orgánem nadále zůstane Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, kde v příslušné komisi může být účasten posudkový lékař OSSZ.

Navržené řešení má oproti stávající úpravě mnoho výrazných kvalitativních zlepšení. Největší výhodou tohoto řízení je odstranění současného značně omezujícího hodnocení zdravotního stavu posudkovými lékaři OSSZ. Nezřídka se stává, že než projde žádost o dávku celým procesem posouzení tak žadatel zemře. Je naprosto nepřípustné, aby celé řízení trvalo běžně šest i více měsíců, jako je tomu nezřídka nyní. Navrhovaný systém by byl omezen správní lhůtou v délce nejvíce 60 dní.

Druhou nejvýraznější výhodou je mnohem vyšší odbornost při posuzování zbylých schopností žadatelů se zdravotním postižením. Oproti posudku posudkových lékařů, kteří velmi často nejsou odborníky na problematiku, kterou posuzují, je totiž ergoterapeut specializovaným odborníkem, který je právě na posuzování takovýchto schopností žadatele školen. Nezanedbatelným je i fakt, že ergoterapeut posuzuje žadatele v jeho přirozeném domácím a sociálním prostředí ve vztahu k jeho okolí. Nerozhoduje tak výhradně na základě zdravotnické dokumentace, bez bližší znalosti žadatele, od stolu, pouze na základě přečtení lékařské zprávy. Posuzuje tak schopnosti v situaci, která je pro žadatele každodenně přirozená. To vše naprosto nenásilně bez většího zatížení žadatele, neboť ergoterapeut by návštěvu vykonal společně se sociálním pracovníkem Úřadu práce v jednom termínu.