Podle Wall Street Journal sdělily USA spojencům, že k útoku na Ukrajinu by mohlo dojít v polovině února. Z obav z invaze Washington vyzval všechny americké občany, aby opustili Ukrajinu, a nyní evakuují z Kyjeva diplomatické pracovníky. K opuštění Ukrajiny vyzvalo své občany už celkem 16 zemí, a to včetně naší země. Vytváří se tak atmosféra, že válka je nevyhnutelná, je jistá a jasným viníkem a agresorem je Rusko. Myslím si, že většina našich občanů musí být zmatená, protože netuší, co se děje, ale na druhé straně tomu příliš nevěří, protože se většina chová standardně, bez hysterie, nepřipravují si zásoby na dobu války, i když je jisté, že válka na Ukrajině by nás hodně zasáhla.
Politici napínají tětivu s nadějí, že druhá strana ustoupí. Vůbec si neuvědomují, že tětiva se může přetrhnout, nebo, může být záměrně přetržena. Podlá akce v polské Gliwici v roce 1939 způsobila smrt desítek milionů lidí. Desítek milionů jednotlivých osudů lidí, jimž válka přervala všechno, čím žili, po čem tužili, v co doufali. Jsme nepoučitelní! Je odporné, že politici veřejně říkají, že chtějí konflikt, ale lokální. To znamená, že budou umírat lidé na Ukrajině, v Rusku, Bělorusku, možná v Polsku, v Litvě a v dalších zemích. Jak odporné! Všichni ti potentáti, kteří takovou válku připravují jsou přesvědčeni, že se jich válka nedotkne. Že padnou možná tisíce lidí, kteří válku nechtějí, kteří mají svoje „malé“ starosti, kteří se bojí o svoje děti, to je nezajímá. „To jsou ti malí pěšáci, na těch nezáleží, my velcí rozhodujeme!“ Při dnešní zbrojní technice si nemůže být nikdo jist, jak se konflikt rozhoří. V historii lidstva se mnoho místních lokálních bojů změnilo ve zničující požáry, které nakonec dopadly i na potentáty. V dnešní době nikdy nemůžeme vědět, kdo první zmáčkne onen pověstný „knoflík“.
O co vlastně jde? Jde o moc, a hlavně o peníze, jako v každé válce. Už měsíce slýcháme, že Putin připravuje invazi na Ukrajinu. Jaký by to ovšem dávalo smysl? Pro Rusko byl důležitý Krym, kde má životně důležitou černomořskou flotilu. (Jen připomínám, že Krym si vybojovalo Rusko ve válce s Tureckem a pod Ukrajinu se dostal rozhodnutím Chruščova v roce 1954, aniž by se někdo občanů Krymu ptal, i když drtivá většina občanů je ruské národnosti.). Opravdu si někdo vážně myslí, že Rusko láká politicky a ekonomicky rozvrácená Ukrajina? Vždyť by ji muselo živit. Rusko by možná zasáhlo, pokud by došlo k útoku na obě povstalecké republiky v Donbasu, jinak určitě ne. Takže o co jde?
Ukrajina se stala rukojmím globální politiky. NATO, se neustále přibližuje k Ruské federaci, posiluje svoje pozice v okolí Ruska, což samozřejmě Rusko znervózňuje. V současné době má NATO základny kolem 38 % hranic Ruska. Na počátku 90. let dostalo Rusko příslib, že státy bývalé Varšavské smlouvy nevstoupí do NATO. Tento slib nebyl dodržen a dnes především Američané usilují o vstup Ukrajiny a Gruzie do Severoatlantické aliance. Proč Američané trvají na tom, že NATO zůstane otevřené a mají na mysli Ukrajinu, když velmi dobře vědí, že na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 Francie a Německo její vstup vetovaly? Jde o snahu eskalovat napětí a zakrýt vnitřní problémy USA, ale hlavně prosadit náhradu dodávek plynu z Ruska dodávkami břidlicového plynu z Ameriky. Proto je současně s růstem napětí zároveň neustále zmiňován Nord Stream 2. Jeho uvedení do provozu znamená pro USA definitivní konec masivního dovozu jejich plynu do Evropy. Snad pouze Polsko a Pobaltské státy by mohly plyn odebírat, ale to je malý kšeft.
Německo má naopak životní zájem na tom, aby se Nord Stream 2 zprovoznil. Ani případné sankce, které mohou být na Rusko uvaleny, se určitě nebudou týkat plynu, protože Němci staví plynové elektrárny a ruský plyn potřebují. Zkapalněný plyn, ani dodávky z Kataru by nestačily pokrýt jejich spotřebu. Pro Němce je Rusko klíčovým dodavatelem, proto také odmítají Ukrajině dodávat zbraně.
O co jde Rusku? Chce mít bezpečnostní pravidla v Evropě? Když se sjednotilo Německo, tak přestala platit dohoda z Jalty, když se rozpadla Jugoslávie i Československo, přestaly platit zbytky Versailleských dohod. A když byla uznána nezávislost Kosova, tak přestal platit Helsinský protokol, jenž upravoval vztahy mezi Západem a Východem. Ten totiž dával právo na samostatnost a sebeurčení federálním státům, celkům a svazovým republikám, jenomže Kosovo byla autonomní oblast. Přesto ji Západ uznal jako samostatný stát a vytvořil tak nebezpečný precedent, protože pro Rusy, kteří byli proti, by to znamenalo, že Jižní Osetie má právo na samostatnost, že Abcházie má právo na samostatnost, stejně i Podněstří atd. Převzato z: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Pujdeme-do-valky-s-Ruskem-Zadna-vlada-nema-tak-ostrou-retoriku-jako-nase-Diplomat-Novotny-vysvetluje-o-co-dnes-jde-NATO-691032
V současné době vlastně žádná bezpečnostní pravidla v Evropě neexistují. Bezpečnostní systém vztahů mezi státy je uplatňován právem silnějšího, a to i v rámci sporu Ukrajina Rusko. Je to velmi nebezpečná situace. I v době „nejstudenější“ studené války platila nějaká pravidla vzájemné bezpečnosti. Postoj české diplomacie v současné krizi je ostudný a proti zájmům naší země. Snad žádná jiná členská země NATO nepoužívá tak ostrou protiruskou rétoriku, jako naše vládnoucí politická garnitura. Bylo by žádoucí, aby nám občanům, politici odůvodnili jejich válečnou rétoriku. Z jejich úst a většiny médií slyšíme jen jednostranné informace, že Rusko je jen zlo a Amerika a NATO jsou ti mírotvorci a nositelé pochodně pravdy a lásky. Nic však na světě není jen černobílé.
Našim životním zájmem je, aby válka nebyla, našim zájmem je, abychom mohli odebírat plyn z Ruska, protože je podstatně levnější, ale našim zájmem je také udržovat přátelské a kooperační vztahy se svými spojenci. K tomu určitě nepřispívá rétorika našich silových ministrů, dodávky munice Ukrajině a přísliby, že jsme ochotni poslat naše vojáky v případě další eskalace konfliktu. Politici by se měli zeptat svých občanů, zda by šli do války za zbídačelou zemi, kterou globální oligarchové, prostřednictvím „svých“ politiků, ženou do války. Karel Kryl složil nádhernou píseň „Píseň neznámého vojína“, kde na to odpovídá, když se potentáti klanějí padlému vojákovi s vírou, že by šel za ně opět bojovat, píseň končí slovy: „co mi to říkáte, že šel bych zas, nasrat, jo nasrat!“ Válka je vůl.