Prezident Václav Klaus výrazně rozčeřil okurkovou politickou scénu svým komentářem ke konfliktu mezi Gruzií a Ruskem. Svým prohlášením se nepostavil na stranu Ruska, ale jasně pojmenoval neuvěřitelnou neodpovědnost politiků Gruzie.

Skoro to vypadá, jako by prezident Michail Saakašvili a další politici Gruzie byli ve skutečnosti řízeni z Ruska, protože svým neuváženým činem, nemohli pro něj nic lepšího udělat. Všem politikům Gruzie muselo být jasné, že s pár tisíci vojáky nemohou uspět. Zcela triviální analýza situace by je musela varovat před jakýmkoliv vojenským dobrodružstvím.

Rusko dlouhodobě provokovalo Gruzii. Snažilo se a dodejme, že úspěšně, získat obyvatelstvo Jižní Osetie na svojí stranu. Z tohoto pohledu lze trochu pochopit netrpělivost představitelů Gruzie. Nelze však souhlasit s tím, že zvolili zcela nesmyslný útok. Ztratili definitivně jakoukoliv možnost, aby obyvatelé Jižní Osetie akceptovali příslušnost ke Gruzii. Dali šanci Abcházii, aby udělala, možná definitivní, krok k odtržení od Gruzie. Podle mého mínění je však nejhorší ta skutečnost, že pro Gruzii se pravděpodobně nenávratně vzdálila možnost vstupu do NATO.

Často se uvádí, že vpád Ruska do Gruzie připomíná vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. To je naprostý nesmysl, protože ten první krok udělala Gruzie. Myslím si, že tento fakt nelze zakrývat, byť můžeme mít sympatie a pochopení pro malý stát v srdci Kavkazu. Pravda je někdy těžko přijatelná, ale ještě horší je když nemáme odvahu jí říct nahlas. Je tu však jiná podobnost mezi událostmi v roce 1968 a současnou krizí v Gruzii. Je to až neuvěřitelná naivita politiků tehdejšího Československa a naivita nové politické elity v Gruzii.

Stejně jako v roce 1968 Dubček a spol. naivně věřili, že Rusko nepoužije vojenskou sílu, tak Saakašvili a jeho spolupracovníci spoléhali na to, že Rusko nebude okamžitě vojensky reagovat. Stejně jako my jsme spoléhali na OSN, NATO, USA a já nevím ještě koho dalšího, že okamžitě zasáhnou a Rusko ustoupí, tak stejně politici Gruzie spoléhají na všechny možné síly, že za ně vybojují zbytek války.

Jak naivní. Gruzinští politici se nejprve měli seznámit s naší nedávnou historií, aby pochopili, co to znamená „dočasný pobyt armád“. Teď už to bude jen dlouhá přetahovaná mezi mocnostmi, ale Gruzii to nic nepřinese. Prohrála všechno.