Česká demokracie dnes stojí na osudovém rozcestí. Nadcházející parlamentní a prezidentské volby patrně na mnoho následujících let rozhodnou o tom, po které z cest, jež se před námi vinou, se vydáme. Jde o rozcestí mezi liberální a neliberální demokracií. Liberální demokracie se vyznačuje tím, že kromě principu vlády většiny a svobodných voleb předpokládá celou řadu civilizačních vymožeností: obecně respektovanou ústavu, dělbu moci, právní stát, vymahatelná lidská práva a svobody, nezávislá média, rozvinutou občanskou společnost atd. Jedině tam, kde existuje tento soubor civilizačních vymožeností, který politolog Fareed Zakaria nazývá „ústavním liberalismem“, jsou skutečně zajištěny podmínky pro rovnost a svobodu všech občanů.