Když jsem sledoval, jak Jarek Nohavica přebírá vyznamenání z rukou ruského diktátora, vybavila se mi pasáž z deníku Anny Politkovské, v níž tato ruská novinářka zavražděná zvláštní shodou okolností v den narozenin udělovatele Puškinovy medaile, popisuje rituál, který nazývá „obětování dobré pověsti na oltář přízně a lásky Kremlu“. Přitom zmiňuje i případ rockového muzikanta a bývalého disidenta Makareviče, který v sovětských dobách zpíval legendární protestsong „neohne nás proměnlivej svět, nuťme ho, ať se ohne podle nás“, aby se z něj po roce 2000 stal oddaný podporovatel Vladimira Putina a strany Jednotné Rusko. Když Politkovská na konci roku 2003 sledovala v přímém přenosu ruské státní televize, jak Makarevič přebírá řád Za zásluhy o vlast, komentovala to hořkými slovy: „Makarevič se před Putinem a jeho stranickými nohsledy ohnul opravdu dokonale … a teď ho za to moc pohladila po hlavince“. Nyní jsme mohli sledovat, jak se i Jarek Nohavica účastní tohoto rituálu, v němž obětoval svou – pravda, již poněkud pošramocenou – pověst a nechal se pohladit mocí po hlavince. A to rukou notně umazanou od krve.