Před politickými změnami v roce 1989 se hodně pracovalo s hesly. Vědy se jich týkalo hned několik. Rád bych se pozastavil u dvou z nich. Za prvé to bylo heslo vyjadřované zkratkou VVVV: věda – výzkum – vývoj – výroba. VVVV je typické nereálné schéma, podle kterého se měla organizovat věda tak, aby se její výsledky nakonec vždycky převedly do kvalitních nových výrobků. Jak to dopadalo jsme viděli v Pelíškách: “Kde jen asi soudruzi v NDR udělali chybu?”
Zdá se, že o genetice se vždycky hodně diskutovalo, a to jak v laické veřejnosti tak i mezi odborníky. Tato věda se totiž velmi dotýká nás samotných. Chceme vědět proč jsme podobní svým rodičům, rádi bychom dědili dobré vlastnosti, talent, hezkou postavu a rádi bychom nedědili nemoci a sklon k alkoholismu. Kromě toho je praktická genetika důležitým ekonomickým faktorem a pro mnohé dokonce koníčkem. Roubováním vznikají nové odrůdy ovoce, šlechtí se psí plemena.
Václav Pačes je profesorem biochemie, v letech 2005 až 2009 byl předsedou Akademie věd ČR. Narodil se 2. února 1942 v Praze. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1968 obhájil kandidátskou práci na Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV a rok pak působil na Univerzitě v Chicagu a rok na McMasterově univerzitě v Hamiltonu v Kanadě. Od roku 1976 pracuje v Ústavu molekulární genetiky (dnes AV ČR) v oblasti genomiky, což je obor zabývající se „čtením“ dědičné informace. V letech 1992-1996 byl místopředsedou Akademie, v letech 1999-2005 byl ředitelem Ústavu molekulární genetiky. Je předsedou České společnosti pro biochemii a molekulární biologii a členem prestižní Evropské molekulárně biologické organizace. Pracoval například na Yaleově univerzitě v USA, na Univerzitě v Seville a v Ústavu aplikované biochemie v Japonsku.