Jak dál s českou energetikou?
Zpráva vychází z principu volného trhu s energií v EU. Tento trh se ovšem musí realizovat podle jasně stanovených pravidel, která hájí oprávněné zájmy české společnosti. Navrhujeme úpravu legislativy v tomto směru.
Mezi nejdůležitější výstupy zprávy patří doporučení vedoucí ke snížení energetických rizik. Zpráva ve své syntetické části apeluje na tvůrce státní energetické koncepce, aby v dohledné době formulovali pro oblast energetiky zásadní rozhodnutí, která vlastníkům energetických společností umožní rozhodovat jak o investicích, tak o dlouhodobém smluvním zajištění dodávek paliv. Analýza ukazuje, že nám jinak po roce 2015 hrozí nestabilita energetického hospodářství, zejména elektroenergetiky, distribučních systémů a systémů centrálního zásobování teplem. Vyčerpávají se domácí zdroje energie (uhlí) a potenciál jiných tuzemských zdrojů k jejich substituci (především OZE) není dostatečný a přechod je pomalý. Stárne výrobní základna a proces obnovy výroben elektřiny a tepla se téměř zastavil, především v důsledku měnící se státní energetické strategie a diskontinuitě priorit střídajících se vládních reprezentací; v době, kdy byly zpracovány podklady pro závěrečnou zprávu, bylo zastaveno jak rozhodování o limitech těžby hnědého uhlí, tak o jaderné energetice.
Pokud se rychle v této oblasti nerozhodne bude zdrojem nerovnováh více faktorů: postupně zastarávající zařízení pro výrobu a přenos energie, výrazný nárůst celkových nákladů, spojených s využitím domácích zdrojů (nárůst cen emisních povolenek), a administrativní omezení (potvrzení stávajících ekologických a těžebních limitů pro hnědé uhlí, zpevňující se limity pro emise a další).
V takové situaci je pravděpodobné (a modelové simulace to potvrzují), že v období 2015-2025 bude v některých letech nutné krýt část poptávky po elektrické energii dovozy. Při očekávaných nerovnováhách na energetických trzích v okolních zemích to povede k nárůstu cen elektřiny (nejen v ČR), s dopady do obchodní a platební bilance země a přeneseně k možným tlakům na měnu a dlouhodobé úrokové sazby. Zvýší se citlivost ČR vůči zahraničně-politickým rizikům. Již dnes ceny silové (neregulované) elektřiny v důsledku napětí na okolních trzích rychle rostou, a dojde-li k výraznějšímu převisu poptávky nad nabídkou na domácím trhu, pak vyšší cena energie povede k nižší konkurenceschopnosti všech navazujících produktů a služeb. Totéž platí pro teplo, kde je navíc substituce hnědého uhlí plynem a dovezeným černým uhlím ještě problematičtější. Negativní ekologické dopady jsou rovněž evidentní: v případě dlouhodobějšího převisu poptávky a prudkého nárůstu cen budou environmentální kriteria rychle potlačena, neboť prioritu bude mít krátkodobé využití jakéhokoliv rychle využitelného zdroje bez zřetele na okamžité dopady na životní prostředí.
Další riziko spočívá v apriorním omezení využití některých zdrojů. NEK pracovala se scénářem, kde se nepočítá s prolomením současných platných územních a ekologických limitů těžby hnědého uhlí. Plynou z toho však konkrétní rizika v zásobování teplem. Mělo by dojít k hluboké restrukturalizaci výrobní základny a stávající poznatky vedou k závěru, že by se mělo využít hnědé uhlí ze současně otevřených lomů pro teplo na úkor výroby elektřiny, případně posílit kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Jedním z doporučení v této oblasti je i podpora decentralizace výroby tepla s lepšími možnostmi využití biomasy a zemního plynu.
NEK doporučuje aby se začalo diskutovat o limitech těžby hnědého uhlí. Tato diskuse přesahuje rámec zprávy NEK. Doporučujeme, aby specializovaná komise odborníků v oblasti veřejného zdraví, energetiky, národohospodářství a sociologie posoudila vliv případného prolomení limitů těžby uhlí v severních Čechách z hlediska ekonomického, bezpečnostního a dopadů sociálních a na zdraví obyvatel.
Výsledky práce NEK ukazují na účelnost jaderné energetiky v energetickém mixu v ČR a tento závěr je velmi robustní i při poměrně značných změnách výchozích parametrů. Netvrdíme, že bez jaderné energetiky dojde v námi sledovaném období v české energetice ke kolapsu. NEK však upozorňuje na to, že bez jaderné energie bude elektřina dražší, s možností hlubší destabilizace a silnější závislosti na vnějších zdrojích. NEK si je vědoma toho, že jaderná energetika není uzavřeným cyklem a že existuje problém jaderného odpadu. Ale vývoj nových typů jaderných reaktorů snižuje závažnost tohoto problému.
Významné riziko je též dáno vztahem energetiky a životního prostředí. Česká republika plní většinu závazků, ale do budoucna je třeba počítat s přísnějšími parametry a limity. To bude pro průmyslovou zemi problém. Ke splnění i těchto přísnějších kriterií má napomoci cílená státní podpora, která je v v současné době v ČR směrována především k podpoře výroby elektřiny z OZE. Je třeba si uvědomit, že bez státní podpory by nebyla energie z OZE konkurenceschopná. Využívání obnovitelných zdrojů ale vede ke snižování emisí skleníkových plynů a s výjimkou spalování biomasy i k výraznému snižování emisí ostatních škodlivin. Může se snížit i dovozní závislost a decentralizace výrob pozitivně přispívá k bezpečnosti zásobování energií. Možnosti OZE nejsou u nás plně využity a za státy EU15 v této oblasti zaostáváme.
NEK doporučuje politické reprezentaci aby prosazovala dobudování celoevropských přenosových sítí pro primární zdroje i elektřinu. Domníváme se, že by bylo vhodné k tomu využít naše předsednictví EU.
Na průsečíku vnitřních a vnějších vlivů pak leží rizika, spojená s nebezpečím krizových stavů v energetických soustavách regionu, do kterého česká energetika patří. Jakkoliv neočekáváme masové a dlouhodobé výpadky v nabídce elektřiny, ČR musí výrazně prohloubit svoji připravenost na tyto krizové stavy, které se mohou vyskytnout především ve velkých městských aglomeracích.
Mezi nejdůležitější doporučení NEK patří zásada, že vláda nebude a priori omezovat využití některých potenciálních palivo-energetických zdrojů. Odborné posuzování všech aspektů energetiky má být otevřeno. Zhoršená situace ve zdrojích energie ve světě vylučuje luxus politicky či ideologicky motivovaných zákazů v této oblasti.
Vláda by si měla být vědoma skutečnosti, že péče o environmentální aspekty dlouhodobého rozvoje české ekonomiky a společnosti je veřejným zájmem. Vláda v této oblasti rovněž přijala v nedávné době významné mezinárodní závazky, které má plnit.
Na základě těchto souvislostí by vláda neměla podporovat vývoj, vedoucí v dlouhodobém horizontu k závislosti české ekonomiky na dovozu elektrické energie. Měli bychom si zachovat komparativní výhody pro výrobu elektrické energie a tepla na svém území. Znamená to maximálně využít nabízeného potenciálu úspor energie, a to jak na vstupu tak na výstupu, a zodpovědně zvažovat využití domácích palivo-energetických zdrojů. V případě dovozů ropy a plynu by vláda měla maximálně spolupracovat se spojenci a partnery. Je jasné, že EU a tedy ani ČR nejsou a v dohledné době nebudou nezávislé na současných primárních zdrojích energie, které musí dovážet.
Ve zprávě se dále upozorňuje na význam uhlí jakožto chemické suroviny. Kritická situace také nastává v oblasti lidských zdrojů. Odchod zkušených odborníků z energetiky početně převyšuje nástup nové generací. Poprvé byla do zprávy NEK také zpracována problematika energetiky dopravy.