Příběh ruských příběhů
Kreml využívá klasické pohádkové zápletky k tomu, aby učinil dezinformace atraktivní a věrohodné.
EuvsDisinfo, který je vlajkovým projektem East StratCom Task Force, jenž spadá pod Evropskou službu pro vnější činnost, na začátku roku 2021 zveřejnil analýzu s názvem Storytelling disinformation (Vyprávění dezinformací). Základní premisa této studie je založená na tom, že příběhy jsou pro lidi zajímavější než pouhá fakta. Jako příklad pro lepší pochopení, co tím experti z EUvsDisinfo myslí, používají analogii z běžného života: muži ve vedoucích pozicích nenosí do práce kravatu, protože by to bylo praktické či jakkoli fakticky funkční, nosí ji, protože se s ní váže příběhový narativ spojený s postavením, důležitostí, mocí atd. Kremelské dezinformace takto vypráví divákům příběh o společnosti v ohrožení, zkorumpovaných politicích a statečném Rusku – atraktivní příběh, který rezonuje u velké části publika. Jako pohádka o Popelce [1].
Praktickým příkladem využití klasické pohádkové zápletky v dezinformačním narativu je ruská interpretace vítězství nad nacismem, podle které Dobro porazí Zlo a zachrání Bezmocné. Rusko (udatný princ) porazí nacismus (zlého draka) a zachrání Evropu (bezmocnou oběť). Podobných příkladů lze najít celou řadu, a to i v souvislosti s probíhající pandemií [1]. Také na českých dezinformačních webech jsme se mohli setkat s podobnými příběhy, které vykreslovaly Rusko jako zachránce (především v době, kdy Rusko jako první ohlásilo vyvinutí vakcíny proti koronaviru). To se pak pojilo s kritickými a negativním postoji vůči EU, která v tomto příběhu/narativu zahrála roli zlé síly ohrožující bezmocné občany v zemích EU [2].
Dle autorů studie Storytelling disinformation je většina kremelských dezinformačních kampaní založená na základním příběhovém narativu, který nápadně připomíná ty, s nimiž se setkáme u pohádek: „Destruktivní síly ovládající vládu, toky peněz a média ohrožují přirozený řád a hodnoty světa. Ničivé síly si podmanily lid, Rusko bylo několikrát napadeno a přivedeno téměř k bodu vyhlazení. Moudří a silní vůdci vždy dokázali Rusko přimět znovu povstat a bránit se. Nyní je Rusko poslední nadějí lidstva na pořádek a slušnost, je baštou křesťanských hodnot a stability.“
Funguje to jako šablona pro všechny, kdo se účastní na vytváření a šíření pro-kremelských dezinformací. Šablona se dá uspokojivě ohýbat podle toho, jakému publiku je dezinformační obsah určen tak, aby pro něj byl co nejatraktivnější a nejvěrohodnější [1]. Cílem je v konkrétní skupině lidí vyvolat emoce, neboť jsou to právě elementární pocity, na které dezinformační kampaně nejčastěji působí. Často zneužívanou emocí je například strach, na který se velmi spoléhají dezinformace spojené s covid-19. Jiným příkladem můžou být i dezinformace o Evropské unii, které také pracují se strachem, byť trochu jiným než ty o koronaviru. V případě pandemie často můžeme číst děsivé konspirační predikce o údajném zavádění totality, které pracují se strachem o svobodu [2], v případě EU jsou to zase dezinformace spojené se strachem ze ztráty suverenity země, či identity národa [3]. V obou případech je Ruská federace vykreslována jako „princ na bílém koni“, který za nás všechny pokusy o ztrátu svobody, suverenity i identity odrazí. Pro středo a východoevropské národy by to jistě byla skvělá zpráva, kdyby takovou „záchranu“ potřebovaly, což je ovšem otázka, která se v dezinformačních textech nediskutuje.
Rusko se chová trochu jako pověstný vlk z pohádky o Červené Karkulce, který se nejprve vlichotil do její přízně, aby se dopracoval ke klíčovým informacím (co je v košíčku a kde bydlí babička), následně se za babičku vydával, aby útok na jeho kořist (Karkulku) byl co nejsnazší, a až v poslední chvíli, když už bylo pozdě, se odhalil. Zatím to s ruskými dezinformacemi vypadá tak, že jsou ve fázi předstírání, že jsou pro střední a východní Evropu někým jiným, nežli skutečně jsou. Vlk je převlečený za babičku a vyčkává. Jak dlouho bude tahle pohádka pokračovat, je na každém z nás. Je však nutno podotknout, že v našem případě by se čekání na myslivce, který nakonec všechny zachránil, mohlo protáhnout. Naposledy se totiž čekalo jedenačtyřicet let.
#Strážci
[1] https://euvsdisinfo.eu/storytelling-the-disinformation/
[2] https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3233266-strach-z-pandemie-je-idealni-podhoubi-pro-dezinformace-cte-je-az-30-procent-cechu
[3] https://liberalforum.eu/wp-content/uploads/2021/07/HANDBOOK-OF-STORYTELLING.pdf