Levice versus pravice? Omyl!
Něco z minulosti
Když jsem se v roce 2004 poprvé „potkala“ s krajskými volbami jaksi ze vnitř, všechno pro mě bylo nové. Organizovat kampaň na koleně a téměř bez peněz bylo jedinou možností a sestavování kandidátek adrenalin – tedy ne pro mě, spíš pro ty, kdo chtěli být v čele. Evropští demokraté tehdy samostatně příliš neuspěli, SNK si vedlo mnohem lépe, a proto mělo pozdější spojení SNK a Evropských demokratů v dnešní SNK ED poměrně velkou logiku. Nutno podotknout, že oba subjekty společně v koalici bodovaly ve volbách do Evropského parlamentu, které v témže roce krajským volbám předcházely. Z tehdejší volby voličů zasedli za koalici SNK ED v EP Josef Zieleniec, Jana Hybášková a Tomáš Zatloukal.
Přestože mě práce v centru dění bavila a především se mi zdála smyslupná, po integraci ED a SNK se uvnitř strany nedalo dýchat. Motorem pro vstup do ED pro mě tehdy byla víra v to, že se může podařit změnit politiku v zemi skrze nové subjekty a nové lidi. Jan Kasl byl nesmírně dobrý učitel, dříč a gentleman. Díky němu mi ta víra zřejmě ještě zůstala. Jenže se ukázalo, že osobnosti, které samostatně dokázaly poměrně veliké věci, se v týmu chovaly spíše destruktivně. Nedalo se to vydržet (zápis z devítihodinového jednání předsednictva, kde se nic nedojednalo, hádání se kdo bude na plakátu s kým a proč tam někdo bude a někdo tam nebude vůbec...) , a proto jsem poměrně dost zničená a rozčarovaná odešla do nevládního sektoru (OSF Praha a Otevřené společnosti) – načerpat nové síly.
O dva roky později (2008) jsem nasedla do dalšího vlaku – Starostovského. Opět to byla kampaň do krajů a opět téměř bez peněz a jakékoliv možnosti se dostat skrze média do povědomí veřejnosti. Přesto náš tehdejší výsledek považuji za úspěch, protože jsme kandidovali jen v šesti krajích a mandáty získali ve čtyřech z nich…Následovaly červnové volby (2009) do EP v čele s Jaromírem Štětinou s celostátním výsledkem pro hnutí Starostové a nezávislí 2,28 %. Znovu – pro malé politické hnutí veliký úspěch (volby do EP jsou zcela specifické). V létě pak vznikla TOP 09, došlo k dohodě o spolupráci mezi TOP 09 a STAN. Dál už to všichni znají.
Mám k tomu všemu vlastně jen několik osobních postřehů:
Volit má smysl v každých volbách a vždycky je koho volit. Opakovaně tvrdím, že hlas pro stranu nebo hnutí, která se nakonec neprosadí, není hlasem vyhozeným do koše. Pro jejich fungování je každý výsledek důležitý. Jen ve volbách si mohou ověřit, jak si stojí u voličů.
Příjmy politických uskupení jsou dány zákonem. Pro zajímavost citace z novinek.cz (http://www.novinky.cz/domaci/281460-ods-prisla-o-78-mandatu-cssd-o-75-komuniste-68-ziskali.html), jak to bude s příjmy po těchto volbách pro některé z nich: „ČSSD za 205 mandátů obdrží od státu příspěvek téměř 49 miliónů korun ročně, komunisté za 182 křesel 43 miliónů. ODS se 102 zastupiteli se bude muset spokojit s 24 milióny korun. Lidovci dostanou 14,5 miliónu korun, Starostové a nezávislí 5,9 miliónu a TOP 09 4,5 miliónu korun ročně. „ To je hodně, že? Samozřejmě, že hlavním motorem by neměla být v politice vidina finanční odměny. Na druhou stranu, kdo někdy působil v jakékoliv neparlamentní, nebo jakékoliv straně či hnutí, která se v preferencích neblížila 5% hranici, pak ví, jak je to snažení víceméně marné, protože krátkodobě se dají dělat zázraky, ale dlouhodobě je to neudržitelné, nadšení nestačí a odhodlání z každého po určité době (nebo po neúspěších) vyprchá. Je třeba pracovat koncepčně a systémově, což bez alespoň nějakého (byť skromného) finančního zázemí prostě není reálné.
Levice v. pravice
I když to na první pohled vypadá hodně bledě, není to tak zlé. Kdyby byla o polovinu vyšší voličská účast, dopadlo by to zcela jistě úplně jinak. Tady musím zavěsit jeden zajímavý odkaz, který skutečně stojí za povšimnutí: Jak vlastně také dopadly volby
Vzkaz v urně
Nevoliči, nebo prázdné obálky poslali jasný vzkaz. Jenže co s tím? Bude to příště lepší? Velikou roli tady sehrávají média, zejména ta veřejnoprávní. A další smrtící efekt mají předvolební preference stran a hnutí. Bylo by možná dobré je před dalšími volbami vůbec nemedializovat. Přestat národ masírovat v tom, kdo je předem politicky mrtev, nebo kdo ještě trochu dýchá. Není to totiž čestné ani sportovní...
Závěrem: Věřím, že výsledek voleb posílil všechna demokratická regionální hnutí, nebo jiná uskupení. I když to teď pro ně není lehké, zcela jistě má smysl pokračovat dál, protože za 4 roky jsou další krajské volby. A uteče to rychle…. Rychleji než si myslíte.