...lidmi a jejich přístupem k životu, kteří mi vstoupili v roce 2017 do cesty, ho chci s díky uzavřít. Slibovala jsem sice v jednom z mých blogů v roce 2016 příběh na pokračování o tom, jak ženám jednoho dne došla trpělivost, ale vypadá to, že ještě nepřišel ten správný čas… naše společnost jako celek má stále (z pro mne nevysvětlitelných důvodů) touhu ponořovat se do ještě většího a většího mezilidského pekla. Věřím na pohádky, protože tam je vždy jisté, že všechno nakonec dobře dopadne a zvítězí dobro. Jenže ještě před tím…

Musí přijít něco, co donutí pozemské bytosti, aby v nich dobro vítězilo a zvítězilo. Nevím, kdy se to stane a co bude spouštěčem toho, že dobro bude nakažlivé...Zatím mi spíše připadá, že žijeme v zemi ve které přestává platit, že zloději a lháři patří buď rovnou do pekla a nebo alespoň do očistce. No nic, tak si prostě musíme počkat….

Chci s vděčností poděkovat těm, kteří mi v roce 2017 pomohli (možná nevědomky) rozšířit si obzory a hodně věcí změnit:

Veronika Hurdová alias Krkavčí matka napsala hodně knížek, ale jedna z nich je skutečně mimořádná. Jmenuje se Moje milá smrti. Veroniko děkuji Vám za ni z celého srdce. Ale nejen za tu knížku. Nejvíc asi za postoj k životu, který mne nakazil. Jupí!

Kateřina Králová je autorkou kurzů s provokativním názvem Výchova nevýchovou. Změna přístupu k výchově našich dětí mi dennodenně ukazuje, jak snadné to s dětmi je, když člověk pracuje sám na sobě, je upřímný a zná své hranice. Když je otevřený i těm nejšílenějším variantám řešení, které děti vymyslí. Když se alespoň částečně vymotá z pastiček předsudků a pravidel, která už jsou dnes prostě jinak. Tímto děkuji Katce, která se stala skrze kurzy a webináře průvodkyní tisícům rodičů, pro které je nejpřirozenější partnerský přístup nejen k dětem, ale k celému okolí.

Libor Šula je dokonalý kadeřník a taky přítel, kterého znám 20 let. Od něho jsem letos dostala pomyslnou palicí po hlavě, když našemu 12 letému synovi řek, že je první člověk, kterého stříhá a má špek i na hlavě. Došlo mi, že nadváha je mor a díky za tu ránu palicí – za tu upřímnou, ale nepříjemnou pravdu. Další dík pak směřuje Evě Marečkové, bez které bych neobjevila metodu Metabolic Ballance a tím se změnil stravovací režim celé naší rodiny.

Jitka Maršíková ovládá metodu tzv. tělesného kódu nebo také emočního kódu a dokáže odblokovat zakuklené emoce. Děkuju Jitko, dnes vím, že stav tělesné schránky je odrazem stavu naší duše. Nebýt Jitky, minul by mne festival Evolution, kde jsem se setkala Janem Mühlfeitem v tandemu s Kateřinou Novotnou. Jim letí můj poslední dík. Podařilo se jim totiž během jednoho dne, abych si uvědomila, co je ve vzdělání opravdu klíčové a jak je dobré své talenty včas objevit a rozvíjet.

Jsem za všechno nové vděčná a už dnes se těším na další rok! Bude to jízda. Přeji Vám všem, abyste v roce 2018 poznali každý moment, kdy Vám do života přichází změna k lepšímu a abyste ji dokázali pokaždé využít. A pokud Vám připadá, že zrovna dnes Vám štěstěna životy neřídí, je dost dobře možné, že zítra už definitivně bude. :-)

S nadějí nejen pro rok 2018: MessenJah - Naděje Je https://www.youtube.com/watch?v=FA1_BgZmiAY